Dienstbier i Hůle soudí, že bude velmi těžké tyto změny navrhované Senátem proti velkému tlaku exekutorské lobby prosadit. Dienstbier podotkl, že to bude obtížné také proto, že se podle něj sami politikové na obchodu s pohledávkami čile podílejí. Jako příklad naznačil spojitost bývalého vysokého politika ODS Ivana Langera s pohledávkami energetické společnosti ČEZ.
Opatření, že by mohl být pověřen exekučním řízením jen exekutor, který má sídlo u místně příslušného okresního soudu, by podle Dienstbiera eliminovalo kšeftování s pohledávkami, což je byznys, který cíleně likviduje dlužníky. Senátor uvedl, že má informace o tom, že se věřitelé s vymahači dluhů o enormní náklady dělí. Prodávají jim totiž pohledávky za mnohem vyšší ceny, než je jejich nominální hodnota. Třicetikorunová pohledávka totiž může vinou vysokých nákladů spojených s exekučním řízením stoupnout na desetitisíce.
Takovým excesům by prý bránilo rovněž nepřiznávání nákladů za právní služby u bagatelních pohledávek, tedy u dluhů do 5000 korun. Protože je možné takové pohledávky enormně navyšovat o náklady, věřitelé a vymahatelé nemají zájem na tom se s dlužníkem dohodnout, ale chtějí se soudit, protože je to pro ně finančně mnohem výnosnější. Limit uvedený ve sněmovnou schválené verzi byl 10.000.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh
