Vláda předložila balíček prakticky v nezměněné podobě. Rebelové ovšem požadují změny. Daň z přidané hodnoty by podle nich například měla zůstat na současných 14 a 20 procentech, vláda v balíčku ovšem počítá se zvýšením sazeb na 15 a 21 procent. A ustupovat se jí zatím příliš nechce, na změnách by se totiž musela shodnout celá koalice. Další jednání jsou na programu příští týden. Už v úterý bude o balíčku jednat sněmovní frakce ODS.
Svazování zákona s důvěrou nutné není
V jaké fázi se na pořad jednání dostane důvěra vládě, zatím není jasné. Podle ústavních právníků může vláda spojit žádost o důvěru hned s prvním čtením. "Já myslím, že bude zájmem vlády, aby to spojila s prvním čtením," míní ústavní právník Václav Pavlíček. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) to ale vidí jinak. Prohlásil, že se o důvěře vládě bude hlasovat pokaždé, kdy bude sněmovna o balíčku rozhodovat, tedy i v případě, že zákon sněmovně vrátí Senát nebo prezident.
Kolik hlasů by ale v takovém případě vláda potřebovala? Pro schválení zákona by bylo potřeba 101 hlasů. S důvěrou už to ovšem podle právníků tak jednoznačné není. "K hlasování o důvěře je přirozeně potřebná normální většina, kdežto na přehlasování je třeba 101. V tom jsou různé funkce, i kdyby nebylo dosaženo těch 101, tak by vláda důvěru měla, pokud získá normální většinu," tvrdí Pavlíček.
Vláda navíc podle právníků další hlasování ve sněmovně s důvěrou už spojovat nemusí. Podle experta na ústavní právo Jana Kysely se svázání zákona s důvěrou vládě dá použít pouze na projednání ve sněmovně až do třetího čtení, nikoliv na sněmovní hlasování o zákoně vráceném Senátem či prezidentem.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh
