Strana LIDEM kolem vicepremiérky Karolíny Peake svou podporu již dříve podmínila přijetím daňového balíčku, proti němuž se bouří část občanských demokratů. Závěrečné schvalování balíčku, s nímž vláda spojila svou důvěru, se očekává na říjnové sněmovní schůzi. Do té doby má být jasná jeho konečná podoba. O tom, kdy přijde na řadu potvrzování restitucí, se bude podle Stanjury před říjnovou schůzí jednat.
"Čili může to být na příští schůzi, nebo to může být až po případném vrácení (daňového balíčku) ze Senátu či po případném vetu prezidenta," uvedl Stanjura. Připustil, že může nastat varianta, že sněmovna bude o restitucích jednat až koncem letošního roku.
Návrh zákona vychází z dohody státu a církví a počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.
Dvě miliardy ročně
Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
Kritici návrhu vytýkají, že náhrady jsou prý nadhodnoceny až o 54 miliard korun. Opozice zpochybňuje také rozsah vydávaného majetku.
Do debaty o restitucích vstoupil nedávno prezident Václav Klaus. Svůj podpis zákona podmínil zárukou šéfů koaličních stran, že nebude prolomena restituční hranice 25. února 1948. Sněmovním schvalováním zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi se navíc bude zabývat Ústavní soud na základě stížnosti poslance VV Michala Babáka. Bylo mu prý nepřípustně odebráno slovo při sněmovním závěrečném schvalování.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav, čtk
