„Kamkoliv jsem vyjel do krajů, tam jsem cítil ohromnou podporu spoluobčanů,“ ujišťuje Jan Švejnar v rozhovoru pro Lidové noviny. Kdyby volby probíhaly za normálních okolností, byl by prý schopen je vyhrát.
Největším problémem, kvůli kterému se nakonec rozhodl nekandidovat, prý bylo financování kampaně. „Podle našich analýz bude v ostré kampani potřeba přibližně deset milionů korun na měsíc,“ odhaduje ekonom. On se snažil získat potřebné prostředky transparentní cestou, ovšem ukázalo se prý, že lidé nejsou ochotni investovat, a pokud ano, očekávají od toho protislužby. „Byli bychom schopni uskutečnit opravdu kvalitní tříměsíční kampaň, ale ne šestiměsíční,“ myslí si.
Jeho tým prý mimo jiné sledoval, kolik peněz vynakládají jeho konkurenti, a zjistil, že třeba Miloš Zeman vynaložil ještě před zahájením kampaně minimálně deset milionů. „Mám dojem, že kampaň se stává soubojem peněz a vlivových skupin a není to kampaň idejí a vizí,“ obává se. Proto by lidé podle něj měli sledovat pozorně všechny kandidáty, především dva největší favority Jana Fischera a Miloše Zemana. „Zde je klíčová role médií, která mají odhalovat, do jaké míry jsou sponzorské příspěvky dávány z přátelství, ideového přesvědčení, nebo tam jsou nějaké podmínky,“ vyzývá novináře.
Pokud jde o favority voleb, tak podle Švejnara občané poznají, že pro ně nejsou eticky tak úplně přijatelní. „Já si říkám, že bych chtěl prezidenta, který má bezúhonnou reputaci, neměl by to být člověk, který by vzbuzoval sebemenší pochybnost, pokud jde o morální integritu,“ myslí si. Když byl však dotázán, v čem je lepší kandidát než Jan Fischer, odpovědi se vyhnul.
- SLEDUJEME téma: Přímá volba prezidenta
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
