Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí se již potřetí vrátila do Poslanecké sněmovny, tentokrát od prezidenta Václava Klause. Obává se totiž, že by se z pěstounství mohl stát byznys. V této teorii ho podpořil v pořadu Máte slovo na ČT i odborník z České lékařské komory (ČLK). „Bude se to dělat pro peníze,“ varoval Pavel Kubíček.
Zastánci novely z Ministerstva práce a sociálních věcí, které ještě donedávna patřilo pod Jaromíra Drábka, to však odmítají. Postupné rušení kojeneckých ústavů a čím dál větší využívání pěstounů dětem jen pomůže. „Já bych nesnižoval lidi, co dělají tu pěstounskou péči,“ hájil se ředitel Odboru rodiny a dávkových systémů Miroslav Macela.
„My se k nim chováme hůř než ke psům,“ neodpustila si však doktorka Marie Vodičková, v jejíž péči vyrostlo osm dětí. Krátkodobé pěstounství, kdy se budou děti přemisťovat z jedné rodiny do druhé, podle ní není správné. V tom ji podpořil i Kubíček. „Česká lékařská komora říká: Nerušte fungující systém, když nemáte seriózní alternativu.“
Pěstounství totiž není vždy tak perfektní, jak tvrdí zákon. „Selhává nám pěstounská péče a děti se už nevrací do kojeneckých ústavů, ale vrací se nám do diagnostických ústavů resortu školství,“ popisoval současnou praxi ředitel jednoho dětského centra Pavel Biskup.
Pěstouni totiž podle jeho názoru často přijdou o ideály – narodí se jim náhle biologické dítě, jejich pěstounské dítě má špatné známky ze školy, začne brát drogy apod. „My pak řešíme naprosto zničené dítě, které ale skutečně není možné hned dát do další rodiny,“ dodal.
Přitom právě z rodiny do rodiny by mohlo „putovat“ podle novely. A protože půjde téměř o „krátkodobé zaměstnání“, očekává se, že jeden z pěstounů opustí práci a bude na dítě dostávat dávky. „Odměna pěstounů na plný úvazek se bude pohybovat kolem průměrné mzdy,“ uvedl Macela.
Potenciální pěstouni se budou prověřovat kolem šesti měsíců, projdou šetřením duševního a fyzického zdraví, bude se zkoumat jejich partnerství… Podle Biskupa je to ale stále málo, navíc u některých případů by ani více času nestačilo. „Já si neumím představit profesionální pěstouny, kteří zvládnou péči o dítě se speciálními potřebami 24 hodin denně,“ vrtěl hlavou.
Podobně jako děti s postižením jsou na tom ale i romské děti a další. „25 procent dětí je neumístitelných, protože nemáme dostatek rodin,“ dodal Biskup.
Podle Kubíčka z ČLK se to vše hezky poslouchá, ale zákonodárci to berou jako „cvičení jednoho kosmonauta“. „My těch lidí potřebujeme tisíc,“ stěžoval si také na nedostatek pěstounů. „Jak ty lidi budete prověřovat, tak se jejich počty sníží,“ dodal.
Podle Macely z ministerstva to však nebude tak ožehavý problém. Jde jen o cílené oslovování a počet pěstounů prý naroste. Odborníci však namítají, že zde hlavně chybí vzdělávání fungujících rodin. Co když bude mít problémy i ta „náhradní“? „Co když rodina skončí pod mostem, co bude?“ ptala se i moderátorka Michaela Jílková. Na to musel Macela potvrdit, že například sociální bydlení v Česku moc zavedené není. „Když nebudeme dělat nic, tak ty děti budou dál v ústavech,“ dodal však.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavlína Nouzová
