„Přiznám se, že informace o tom, že došlo ke schválení zákona o majetkovém narovnání s církvemi, byla pro mě překvapující. Musím říct, že já osobně jsem s tím už nepočítal, že se k tomu současná Poslanecká sněmovna dostane a dokonce, že to schválí. Bylo pro mě naprosto zásadní a překvapující, že ti tři poslanci ODS složili své mandáty, což je věc, která v našich končinách nebývá vůbec samozřejmá,“ podivuje se pro ParlamentníListy.cz docent Šebek.
Vlastizrádci? Jde jen o emoce
Během nočního jednání zazněla na adresu vládních představitelů celá řada silných výroků. Poslankyně za KSČM Kateřina Konečná dokonce označila Petra Nečase, Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga za vlastizrádce a srovnala je s Emanuelem Moravcem a Vasilem Biľakem.
Ing. Kateřina Konečná
„Myslím, že výroky, které ve sněmovně včera zazněla a prakticky při každém projednávání návrhu tohoto zákona znějí, svědčí o emocionálně vypjaté atmosféře, která vůbec tuto otázku v posledních letech provází,“ míní historik.
-
TÉMA: Miliardy pro církve
Podle něho je to znak toho, že otázka vztahu většinové společnosti k církvím a hlavně ke katolické církvi a s tím spojená otázka ekonomického vyrovnání vzbuzuje dlouhodobě napěťový potenciál mezi většinou občanů a církvemi, což se potom promítá do atmosféry, která o těchto věcech provází politická rozhodování.
Nejde o žádný dar, církve to budou prokazovat
Velká část veřejnosti, která často takzvané církevní restituce odmítá, často používá argumenty opozice. Ta o majetkovém vyrovnání s církvemi většinou mluví jako o daru majetku a peněz církvím. Jaroslav Šebek však zásadně odporuje pojetí, že se jedná o dar.
„Jde o majetkové a ekonomické narovnání státu s církvemi za majetek, který jim protiprávně zabavil komunistický režim. Ale samozřejmě to schválení zákona přichází v době, kdy prudce roste napětí ve společnosti, které není dáno jen otázkami vztahu k projednávanému zákonu, ale je dáno politickou kulturou a způsobem vládnutí, jaký předvádí současný kabinet,“ kritizuje i samotnou vládu.
Psali jsme:
Velkou měrou si pak za tuto vypjatou atmosféru podle Šebkových slov může vláda sama. „Podívejme se jen na způsob, jakým byly projednány další zákony, třeba ty daňové. Odešli tři poslanci, kteří nesouhlasili, což jak jsem řekl, není v naší politice nijak běžné a současně se do parlamentu dostal člověk, který byl nepravomocně odsouzen za korupci, což výrazně snižuje důvěryhodnost hlavně ODS jako nejsilnější vládní strany,“ upozorňuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Nedůvěra lidí ve vládu je prý někdy opodstatněná
„Pak jde také o to, že v rétorické rovině, kdy ODS na kongresu prohlašovala, že se chce rozejít s korupčními praktikami a za několik dní během projednávání klíčových zákonů se znovu toto téma vynoří. Je pochopitelné, že nedůvěra občanů v tento kabinet je někdy opodstatněná,“ je přesvědčen historik.
Z opozičních řad při projednávání zákona zazněly i asociace vzhledem k datům, kdy sněmovna jednala. Schůze byla totiž zahájena sedmého a restituce schváleny osmého listopadu po půlnoci. „Symbolika obou dvou dat je zajímavá. Protože 7. listopadu jsme si v minulosti připomínali VŘSR a 8. listopadu je to bitva na Bílé hoře. Symbolika listopadových dat je výrazná, je to spíš zajímavá shoda okolností, že tolik výrazných událostí se koncentrovalo do několika dní v jednom měsíci, protože 9. listopadu je to zase pád Berlínské zdi a tak dále,“ sděluje Jaroslav Šebek.
Symbolika bělohorské prohry se objeví v kampani
„Domnívám se, že pro oponenty církevních restitucí a vůbec oponenty, kteří by neradi viděli rostoucí vliv církve ve společnosti, je osmý listopad symbolickým datem, protože si tím připomínáme jednu z temných kapitol našich dějin z hlediska dalšího vývoje českého národa. Každopádně pro oponenty tohoto zákona je 8. listopad 1620 symbolickým datem, které bude v dalších kampaních využito,“ domnívá se.
Zcela absurdním argumentem pak podle docenta Šebka bylo tvrzení, že by církev měla prokázat, že požadovaný majetek získala demokratickou formou a nikoli třeba během inkvizičních procesů. „Tím by se otevřela otázka původu jakéhokoliv majetku, to není jen otázka církve. Z mého pohledu je strašně důležité, aby církev dala dostatečně najevo vstřícnost v rámci toho, že opravdu nebude v žádném případě požadovat majetek, který by byl sporný z hlediska prolomení restituční hranice 25. února 1948,“ naléhá historik.
„To je naprosto zásadní a je to věc, která bude nesmírně citlivá. Citlivá pro politiky, pro církve a eventuálně i pro soudy a další právní instituce z hlediska toho, aby byl skutečně vydán movitý a nemovitý majetek, který patřil církvi v okamžiku převzetí moci komunisty. Aby tam nebyl zařazen majetek, který je z hlediska právního charakteru sporný, to znamená, že církvi už fakticky nepatřil tím, že byl zařazen do běžícího provádění zákona o pozemkové reformě z července 1947,“ vysvětlil dále Šebek.
Postoj prezidenta bude důležitý, zvláště s odkazem na vztah s Dukou
Ten také podotkl, že ohledně samotného osudu zákona o majetkovém narovnání je samozřejmě důležité, jak se k němu postaví prezident republiky, který dával najevo, že se současnou podobou ne zcela souhlasí.
Pokud by Václav Klaus zákon vetoval, je v aktuální situaci nejvýš pravděpodobné, že ho sněmovna přehlasuje. „Koalice teď zkonsolidovala svoje řady, ale řekl bych za cenu snížení politické kultury v naší zemi. Ale pokud by zákon prezident vetoval, šlo by o velmi silný signál, který by myslím ne zcela dobře četli hlavně představitelé církví a hlavě pak kardinál Dominik Duka, který je znám blízkými vztahy s prezidentem Klausem,“ uzavírá pro server ParlamentníListy.cz historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu české akademie věd.
K tématu:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
