ODS reaguje na to, že předseda Evropského parlamentu, německý socialista Martin Schulz, minulý týden stáhl vyjednavače parlamentu z jednání o rozpočtu, dokud členské státy nepřistoupí na sedmiprocentní nárůst výdajů požadovaný Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Europarlament by ale sám podle šéfa europoslanců ODS Jana Zahradila mohl jednoduše ušetřit stovky milionů eur. Zahradil také vedení Evropského parlamentu vyzval ke složení zbraní a k nalezení rozumného kompromisu se členskými státy, které z převážné části plní pokladnu EU.
Miliardy sem, miliardy tam
„ODS v Evropském parlamentu dlouhodobě hlasuje proti nesmyslným sebepropagačním projektům a podává pozměňovací návrhy, které mají za cíl plýtvání omezit,“ říká Jan Zahradil.
„Jen zrušením zbytečného stěhování do Štrasburku bychom získali pět miliard korun, a to nemluvím o nesmyslných a drahých informačních kancelářích europarlamentu v každém členském státě nebo projektu Domu evropských dějin. Namísto úspor teď ale socialistický předseda europarlamentu Martin Schulz blokuje jednání o rozpočtu na příští roky, dokud členské státy neodsouhlasí nabobtnání unijního rozpočtu o sedm procent,“ dodává Zahradil.
Občanští demokraté proto vyzvali vedení Evropského parlamentu, aby přestalo eskalovat konflikt se členskými státy a snažilo se o nalezení rozumného kompromisu včetně vnitřních úspor.
Státy šetří, ať šetří i EU
„Ve chvíli, kdy státy obracejí každou korunu, je naprosto nepřijatelné, aby jim lidovci a socialisté v Evropském parlamentu vnucovali vyšší příspěvek do unijního rozpočtu, který se obratem vyhodí za propagandu nebo stěhování tisíců úředníků mezi Bruselem a Štrasburkem,“ zlobí se člen rozpočtového výboru Hynek Fajmon.
Jak upozorňuje členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Andrea Češková, jen Evropský parlament by mohl ročně ušetřit desítky miliard korun, které se ztratí ve výdajích nijak nesouvisejících s činnostmi, které vykonává.
Psali jsme:
Autopropaganda
„Každý rok při schvalování rozpočtového absolutoria kritizuji náklady na sebepropagaci, které jsou vynaloženy naprosto neúčelně a zbytečně,“ říká Andrea Češková.
Dům evropských dějin má do svého otevření spolknout skoro čtyři miliardy korun, ale vzhledem k nestabilnímu podloží se stavba pravděpodobně prodraží o dvojnásobek. Vlastní televize Evropského parlamentu slouží od roku 2008 šestnácti tisícům diváků, ovšem za cenu přesahující 750 milionů korun.
Existuje 34 informačních kanceláří, které zaměstnávají dvě stovky úředníků a stojí přes miliardu ročně. Evropský parlament dokonce každoročně uděluje i vlastní filmovou cenu, jejíž rozpočet je okolo sedmi a půl milionů korun.
Peníze z kapsy daňového poplatníka
„Jednou z charakteristik spojených s tvorbou budoucích rozpočtů EU je volání Evropské komise a mnohých poslanců Evropského parlamentu, po hledání takzvaných nových finančních zdrojů. Jednak to má být větší podíl na vybrané DPH na území členských států unie, jednak zavedení daně z finančních transakcí, jednak výběr nových ekologických daní. To je pro nás nepřijatelné. Už proto, že žádné ´nové´ peníze neexistují. Vždy to jsou peníze, které pouze pod nově vymyšleným názvem vytahují politikové ze stále stejné kapsy stále stejného daňového poplatníka. Takové pokusy připomínají nebohého zaměstnance, který přepálil výdaje domácího rozpočtu, nic s tím nedělá, pouze jde zoufale za šéfem, aby mu přidal,“ doplňuje za hospodářský a měnový výbor Ivo Strejček
Člen výboru pro zaměstnanost a sociální věci Milan Cabrnoch připomíná, že řada činností se v institucích EU vykonává zbytečně: „Jen v oblasti odborného vzdělávání a zaměstnanosti platíme souběžně dvě agentury, které za miliardy korun ročně produkují stejné nebo podobné studie, jako specializovaná oddělení Evropského parlamentu nebo Evropské komise. Takové výdaje, na které každoročně upozorňujeme, nelze nijak ospravedlnit. Dokud se s nimi parlament nevypořádá, nemá právo požadovat další navyšování rozpočtu,“ doplňuje Milan Cabrnoch.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
