Ačkoli ODS vznikla jako strana zabývající se primárně celostátními tématy, po komunálních volbách 1998 v ní začal malý převrat - moc na nižších a středních článcích postupně přebrali komunální politici. Tento trend se prohloubil po roce 2000 v souvislosti se vznikem krajů a za éry Mirka Topolánka začala ODS připomínat spíše federaci krajských sdružení, píše Pečinka.
Topolánek navíc prý odhodil dosavadní ekonomický program ODS a zavedl hry bez hranic. "Politika jako byznys stvořila nový typ krajských šéfů, kteří dostali nepřesné označení kmotři. Jde o straníka, jenž nemá na nic názor, neaspiruje na vládní nebo parlamentní funkce, zato disponuje umělou většinou uvnitř své krajské organizace a jeho hlavním zájmem je "zprocesovávat" věci ve veřejné sféře," píše komentátor.
S těmito kmotry uzavřel Topolánek spolupráci. "Výměnou za to dostal klid na práci, přičemž ODS to vnitřně umrtvilo. Současně se drasticky zúžil počet lidí schopných dělat vysokou politiku," dodává Pečinka.
Místo rozkvětu usychání
Podle Pečinky by ODS prospěly předčasné volby v roce 2009, které nakonec zrušil Ústavní soud. Strana by podle něj zaslouženě skončila v opozici a byla by tak přinucena k sebereflexi. Namísto toho ale oslabená ODS převzala v létě 2010 vládní kabinet.
"Místo rozkvětu nastala éra usychání," píše Pečinka a míní tím debakl v komunálních a krajských volbách, v nichž občanští demokraté neudrželi své pozice. Místo aby krajské a městské garnitury převzaly odpovědnost, začaly po neúspěšných prezidentských volbách útočit na předsedu Petra Nečase. Naštěstí se prý začala ozývat i skupina lidí, kteří chtějí ODS opravdu někam posunout, a na veřejnosti se tak objevila jména nových lídrů.
Psali jsme:
Nejčastěji se v této souvislosti mluví o exministru spravedlnosti Jiřím Pospíšilovi. Ten má ale jeden problém - pro jeho povahové vlastnosti ho moc lidí nemá rádo. Pečinka jej označuje za politického asociála a krajního individualistu, jenž nemá skutečné politické přátele a spojence. Otázku nástupnictví po Petru Nečasovi prý nevyřeší.
Otevřít se nestraníkům
"Jednu z možností, jak obrátit trend postupného usychání, je otevřít se lidem z nestranického světa. Jinými slovy, když není ODS evidentně schopna tyto lidi s kreditem sama vygenerovat, bylo by dobré je převzít na různé typy kandidátek," navrhuje komentátor.
Sice to prý není příliš demokratické, ale primárky ODS mají často blíž k zápolení mrtvých duší, a to je ještě horší. "A tady jsme ještě u jednoho paradoxu. Byl to právě Petr Nečas, který ve svém kongresovém projevu v listopadu 2012 tuto taktiku doporučoval, a byl to současně on, jenž dosadil jako ministry vnitra a školství experty z nepolitické sféry a současně vícekrát podpořil pražského primátora," píše Pečinka.
Problémem dnešního názorového "vření nevření" v ODS je, že nemá platformu a mísí se v ní hlasy "skorozločinců" vedle oprávněně nespokojených členů nebo voličů. "Kdo tento rozpor rozlouskne a dá mu věrohodné politické vyjádření, stane se příštím předsedou a možná i obroditelem ODS," uzavírá Bohumil Pečinka komentář pro Reflex.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
