Zákon proti kradení je prý tak přísný, že se úřady bojí utrácet. Hovoří se o zmírnění

18.02.2013 8:14

Nový zákon o veřejných zakázkách mající za cíl potlačit korupci ve veřejné sféře, který se podařilo prosadit vládě Petra Nečase (ODS), je nyní pod silným tlakem. Ministerstvo průmyslu se chystá zveřejnit údaje o tom, jaký měl v praxi dopad. A z pohledu firem to prý nejsou radostná čísla, úřady totiž skoro přestaly vypisovat tendry a dávat firmám práci. Zákon je údajně moc přísný. O věci informují pondělní Hospodářské noviny.

Zákon proti kradení je prý tak přísný, že se úřady bojí utrácet. Hovoří se o zmírnění
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zasedání vlády

Celkem se podle autorů studie pro ministerstvo průmyslu loni vypsaly zakázky za 311 miliard korun. To znamená oproti roku 2011 asi devítiprocentní pokles. V prvních měsících své platnosti pak prý protikorupční krok Nečasova kabinetu snížil objem zakázek dokonce o 47 procent.

Zajímavé jsou i údaje, které ukazují, jak se vyvíjel počet zakázek těsně před a po zavedení daného zákona. Podle Hospodářských novin z nich jednoznačně vyplývá, že státní úředníci dělali vše možné, aby zakázky vypsali ještě před začátkem účinnosti přísnějšího zákona. "Čísly řečeno: V prvním čtvrtletí loňského roku úřady oznámily zakázky v hodnotě 159 miliard, což je o necelých 199 procent víc v porovnání s předchozím rokem," upřesňuje deník s tím, že mezi těmito zakázkami byly i sporné a kritizované tendry.

Lidé z praxe, kteří se podíleli na tvorbě rozsáhlé studie, se shodují na tom, že zákon přinesl i průtahy a nejasnosti. Své výtky shrnují do tří bodů. Mělo by prý skončit pravidlo, že pokud se do soutěže přihlásí pouze jeden zájemce, tendr se zruší. To je problematické třeba v oblasti zdravotnictví, kde se nakupují specifické přístroje, které často nabízí jen jedna firma.

Nejnižší cena není výhrou

Druhou výhradou je povinná měsíční lhůta, ve které musí zadavatelé zakázek předem upozornit, že soutěž vyhlásí.

Nejdůležitějším bodem kritiky je ale to, že úředníci by měli preferovat nejnižší cenu. Podle zákona se ale nejnižší cenou úředníci řídit nemusejí, stačí dobře vyargumentovat, proč tak učinili. To ale v praxi znamená, že se raději cenou slepě řídí bez ohledu na hospodárnost a kvalitu a tím případné pozdější náklady. Ale ušetří si tak průtahy a potíže.

"Když zadavatelé nejnižší cenu nevyberou, uchazeči o zakázku soutěž napadnou u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, což celý průběh zakázky zdrží o měsíce. Z našeho průzkumu vyplývá, že z pětaosmdesáti procent vítězí cena oproti patnácti procentům ohledu na celkovou výhodnost nabídky," řekl HN Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research, která průzkum připravovala.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které je autorem zákona, ale zatím změny nechystá. Jedním z opěrných bodů toho, že zákon fakticky neuškodil, je to, že počet vyhlášených zakázek v roce 2012 opět narostl. Novela prý neměla na trh negativní vliv. "Trh veřejných zakázek není ovlivněn legislativními změnami, ale celkovou hospodářskou situací a podle ní sestaveného státního rozpočtu," uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta.

Omezení korupce se nelíbí všem...

Podle komentátora HN Jiřího Leschtiny je snaha ministerstva průmyslu v čele s Martinem Kubou (ODS) omezit zákon o veřejných zakázkách soustředěnou přípravou půdy pro změny tohoto zákona, "které by oslepily řadu do něj vložených protikorupčních nábojů".

Argumenty, které uvádí výše zmíněná studie pro omezení zákona, jsou podle komentátora zavádějící a účelové. Informace o poklesu veřejných tendrů prý není důvodem k tomu, aby se bouraly paragrafy vnášející světlo do neprůhledných zakázek. "Objem zakázek těžko ovlivní navrhované zrušení povinnosti informovat o jejich vyhlášení měsíc předem. Zato se vrátí do hry možnost radnic vyhlásit soutěž na poslední chvíli. A možná předtím zasvětit vyhlédnutého uchazeče, který získá náskok," upozorňuje Leschtina.

Scestný je prý i argument, že úředníci nyní slepě vybírají nabídky s nejnižší cenou. To jim ovšem zákon nenařizuje, jen musí své rozhodnutí obhájit. "A to je v případě zmanipulovaných zakázek tvrdý oříšek," naznačuje komentátor.

Ministr Kuba prý prohlásil, že v osobním životě se také nerozhodujeme jen podle nejnižší ceny, ale neuvědomil si, že v soukromí rozhodujeme o svém majetku, kdežto v tomto případě jde o peníze z veřejného rozpočtu, s nimiž jsou úředníci povinni nakládat co nejúsporněji. "Kubova úvaha jako by však napovídala, že osobní a veřejné mu někdy splývají v jedno. Stejně jako všem obchodníkům s mocí a jejich stínům, jimž zákon o veřejných zakázkách leží v žaludku," uzavírá Jiří Leschtina.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: adr

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Už se jich nezbavíme.“ Farský zkoušel migrační pakt hájit. Nešlo to

8:15 „Už se jich nezbavíme.“ Farský zkoušel migrační pakt hájit. Nešlo to

O tom, co skutečně přináší schválený migrační pakt diskutovali v pořadu Události, komentáře zástupci…