Hejtman Netolický: Je třeba už konečně přestat s vytvářením klišé, že jenom pravice hospodaří odpovědně a levice to neumí

Vítězem přímé volby prezidenta se stal Miloš Zeman. Levice tak po krajských a senátních volbách opět posílila. Co je podle Vás příčinou tohoto vzestupu levice? A domníváte se, že se levici podaří uspět i v parlamentních volbách a získat tak ústavní většinu?

Příčin bude jistě více a je to spíše otázka pro politology než politiky, ale mám-li sdělit svůj osobní názor, pak bych na první místo řadil únavu veřejnosti z nejasné politiky současné pravicové vlády. Na jedné straně předvolební sliby, na druhé straně zvyšování daní, církevní restituce, druhý pilíř důchodové reformy, apod. Nezapomínejme, že pravice v té či oné podobě vládne již 7 let, tedy téměř dva politické cykly. To bezesporu znamená touhu po změně. Zvláště pak za situace, kdy se ministři vlády kvůli nejrůznějším aférám měnili jak na běžícím pásu. Takto nevypadá důvěryhodná politika. Experiment s Věcmi veřejnými také stačil.

Na druhé straně není nikde napsáno, že levice automaticky uspěje i v parlamentních volbách. Musí být především důvěryhodnou. Laciná kritika také věci nepřispívá. Je nutná věcná argumentace. Veřejnost již není zvědavá na prázdná hesla a populistické fráze. Mluvím i z vlastní zkušenosti z kampaně před krajskými volbami.

V souvislosti s přímou volbou prezidenta se ale také opět začíná hovořit i o přímé volbě starostů a hejtmanů, stejně jako o nutnosti změnit volební systém do PS. Přivítal byste Vy takovou změnu? A jaký volební systém byste případně preferoval pro parlamentní volby?

Víte, po nepřímé volbě prezidenta republiky v roce 2003 a 2008 nastalo podle mě trochu falešné nadšení prosazovat volbu přímou, která bude průhledná a jediná demokratická. Myslím, že po proběhlých přímých volbách prezidenta nastává fáze vystřízlivění. Konečně si snad začínáme uvědomovat průvodní negativa. Každý způsob má svá pro a proti. Bylo by dobré si je včas uvědomit, než přistoupíme k definitivnímu rozhodnutí. Můj názor je, že žijeme v prostoru, kde bylo zvykem volit politickou reprezentaci (parlament, zastupitelstva), kteří potom následně volí představitele státu, obce či kraje. Podíváme-li se do historie, tak tento stát zažil mnohem vypjatější okamžiky, kdy docházelo k volbě hlavy státu, a přesto tyto volby státní mechanismus zvládl (viz např. volba v roce 1935). Proto beru změnu systému spíše za alibismus ze strany zákonodárného sboru, kdy se zbavil zodpovědnosti za pravomoc, která měla být pro něj spíše vyznamenáním. Dojde-li ovšem k rozhodnutí, že budou volby přímé všude, určitě se s tím vyrovnám a tuto skutečnost přijmu.

K parlamentnímu volebnímu systému jenom tolik. Je třeba alespoň sjednotit velikost volebních obvodů, kterých máme v současné době 14 – stejně jako krajů, přitom každý se chová poněkud odlišně. Je to dáno zrušením části volebního zákona ústavním soudem. Proto se část z nich chová, jakoby tam byl aplikován většinový volební systém (Karlovarský kraj), naopak velké kraje jsou typickým poměrným systémem. Chceme-li větší vládní stabilitu, mělo by dojít opět k určitému posílení většinových prvků ale tak, aby systém byl nadále odlišný od dvoukolového většinového systému voleb do Senátu.

V lednu vyvolala opozice již páté hlasování o nedůvěře současnému Kabinetu. Jak se k pokusům o vyvolání předčasných voleb stavíte Vy osobně? Myslíte si, že lze předpokládat, jak bude vláda pokračovat, jak dlouho ještě? A jak byste hodnotil reformy vlády a jejich dopad na obyvatele?

Vyvolat hlasování o nedůvěře je legitimní nástroj parlamentní opozice upozornit na nejzávažnější chyby vlády. Proto i neúspěšné pokusy mají smysl. Vláda totiž musí vést diskusi k tématům, které se přeje třeba i menšina poslanců. Mám pocit, že všechna dosavadní jednání byla opodstatněná.

Vláda bude bezesporu pokračovat až do konce volebního období. Vládních krizí bylo za téměř tři roky nepočítaně a všechny vláda přestála téměř bez újmy. Samozřejmě až na klesající důvěru veřejnosti. Reformy k tomu moc také nepřispěly. O některých jsem se už ostatně zmínil. Nejvíce mi vadí, jak bylo vyhrožováno zvyšováním daní a hrozícím úpadkem, když bude ČSSD ve vládě, podívejte se na situaci dnes. Pravicová vláda pod vedením ODS daně razantně zvyšuje, přitom právě její klíčové heslo bylo „nízké daně“, vedle toho se zadlužení státu prohlubuje. Mohl bych pokračovat. Je třeba už konečně přestat s vytvářením klišé, že jenom pravice hospodaří odpovědně a levice to neumí. Není to pravda. Konečně se to v minulosti již několikrát potvrdilo.

Jste nejmladším hejtmanem v historii krajských samospráv. Proč jste se rozhodl kandidovat? A jak nyní zvládáte nástup do této funkce?

Rozhodnutí padlo počátkem minulého roku, kdy se sociální demokracie v Pardubickém kraji zmítala v množství vnitřních problémů. Objevila se skupina „velrybářů“ na Pardubicku, kteří měli tendenci ovlivňovat veškerý vývoj ve straně, přitom se právě na ně objevili skryté nahrávky, jak chtějí po podnikatelích nejrůznější výhody. Seriál v Mladé frontě Dnes o odkrývání celé kauzy, který tehdy vycházel, mě vedl k tomu, že jsem celou sobotu chodil po bytě a zvažoval jsem všechna pro a proti, zdali mám do toho jít. Pochopitelně otázka věku v tom hrála roli. Už bylo na čase, aby se někdo postavil a řekl, už toho bylo dost. Jsem rád, že se našla většina v krajské organizaci, která uvěřila slovům mladého člověka a podpořila vizi, kterou jsem prezentoval. Mnohem složitější bylo přesvědčit veřejnost v našem kraji, a i to se podařilo. Za to jsem velmi rád.

Jak zvládám funkci, ať hodnotí jiní.

Jaké problémy nejvíce trápí obyvatele kraje, a jak byste tyto problémy chtěl řešit?

Problémů je celá řada, ale ne všechny si obyvatelé uvědomují. Malá naplněnost středních škol a díky tomu jejich drahý provoz, ztrátovost nemocnic a mohl bych pokračovat. Je to celá škála činností dotýkajících života lidí, kterým kraje poskytují služby. Kraje však na ně dnes nemají dostatek peněz. Proto dochází k mnoha úsporným opatřením. Naproti tomu, co jsme museli řešit ihned po nástupu do funkce, byla dopravní obslužnost, se kterou nebyla spokojená řada lidí, a bylo třeba připravit změny. Úkolů pro odvážné je hodně. Nyní je třeba opět přesvědčovat o jejich nezbytnosti.

Ve srovnání s rokem 2011 stoupl v Pardubickém kraji počet vražd a znásilnění. Co je podle Vás příčinou? A budete se snažit situaci nějak řešit? Na začátku udělil prezident Klaus dílčí amnestii. Jak tento krok vnímáte a neobáváte se, že tak ještě stoupne počet trestných činů?

Amnestie je pravomocí prezidenta republiky. Měla by být vždy dostatečně zdůvodněná, což se tentokrát nestalo. Nemá ale smysl panikařit veřejnost, že se od té chvíle má cítit ohrožená. Pokud vím, tak pouze v jednotlivých případech došlo k recidivě u závažných trestných činů. V našem kraji v minulém roce došlo k celkovému poklesu trestné činnosti, stejně jako ve zbytku republiky. Bohužel u Vámi zmíněné závažné trestné činnosti došlo naopak k nárůstu. Je to především otázka na Policii ČR. Hejtman není gubernátor, pod kterého by spadaly soudy či jiné bezpečnostní složky. Spíše se budu snažit na věc upozorňovat.

Jakým heslem či mottem se v politice řídíte?

Osvojil jsem si asi před deseti lety heslo Alberta Einsteina, které zní: „Žádný cíl nestojí tak vysoko, aby ospravedlňoval nedůstojné prostředky k jeho dosažení.“ Bohužel v současné politice zatím platí pravý opak. Ale jak se říká, všeho do času.