"Rozhodnutí prezidenta považuji za ústavní a zákonné... O ústavnosti jeho kroku nepochybuji," prohlásil Blažek, jenž se nedomnívá, že je potřeba současnou právní úpravu amnestie měnit. "Nový prezident, bude-li chtít být zvolen znovu, je naprosto poučen z toho, jakým způsobem je vnímána tato amnestie... Předpokládám, že každý prezident si amnestii a její obsah rozmyslí, a to z ryze prakticko-politických důvodů," řekl.
Blažek rovněž zmínil, že podle údajů ke 4. únoru letošního roku bylo na základě amnestie propuštěno 6414 odsouzených vězňů. Amnestováno bylo celkem 17.947 osob, z toho v 8.603 případech se amnestijní rozhodnutí týkalo nepodmíněných trestů. Ve věznicích, vazebních věznicích a detenčních ústavech zůstalo po provedení prezidentské amnestie 16.158 vězněných. Podle statistik policejního prezidia se amnestovaní vězni dopustili k 11. únoru celkem 413 deliktů, z toho 236 trestných činů a 177 přestupků. Převažují delikty majetkové.
Dnešního veřejného slyšení v Senátu se účastní experti na ústavní a trestní právo. Podle organizátorů akce se mají zabývat mimo jiné tím, zda je lepší v ústavě omezit právo hlavy státu zastavovat trestní stíhání, nebo předkládat žaloby k Ústavnímu soudu. Část senátorů se už obrátila na Ústavní soud s žádostí, aby nejspornější část amnestie prezidenta Klause byla zrušena. Z prezidentské kanceláře na slyšení do Senátu nikdo nepřišel.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jno, čtk
