Podle Bohumila Doležala Petr Nečas v Mnichově neřekl nic nového. Ale přesto byl jeho projev tím nejnormálnějším a také nejdůstojnějším, co z české strany zaznělo. Vyjádření osobního stanoviska ve shodě s Česko- německou deklarací je tím, k čemu se v prezidentské kampani neodhodlal Karel Schwarzenberg (byť se k tomu podle Doležala odhodlat měl).
Podle Doležala bylo drastické omezení základních práv a svobod německých obyvatel předehrou k drastickému omezování práv všech ostatních o tři roky později. „Tato salámová likvidace byla nutným doprovodem integrace ČSR do ruské komunistické koloniální říše,“ píše politolog.
Po roce 1989 se podařilo rekonstruovat demokratický politický systém a česká společnost se vrátila do prostředí, v němž se po tisíc let vyvíjela- na západ. Na naší jižní a západní hranici však stále zůstala krvácející jizva po železné oponě, čehož by prý rádi využili ti, kteří se nesmířili se změnami po listopadu 1989. „Problém tedy není mezi pravicí a levicí, ale mezi Západem a Východem,“ usuzuje Doležal. A v tomto smyslu je prý Nečasův projev jednoznačně krok správným směrem.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
