Klaus se ale během transformace příliš neohlížel na právní kontext svých kroků. Jeho politický elán tudíž vedl k výsledkům, které byly mnohem problematičtější, než původní vize.
Lidé na začátku 90. let uvěřili, že Klaus ví, co dělá
Pehe na blogu na serveru Aktuálně.cz uvádí, že Klaus měl v Česku po roce 1989 zcela unikátní postavení. Lidé uvěřili, že tento ekonom ví, co dělá. A mýtus je podle Peheho pro ekonomickou transformaci nepostradatelný.
Díky tomuto výsadnímu postavení mu byly promíjeny rozpory mezi rétorikou o „neviditelné ruce trhu“ a praxí bankovního socialismu i přihlížení „tunelářským“ praktikám. Transformační náklady vypočítalo ministerstvo financí v roce 2000 na 700 miliard korun.
Největším dědictvím Klause bude rychlé a civilizované rozdělení Československa
Kladem Klausova působení bylo vytvoření Občanské demokratické strany z Občanského fóra v roce 1991. Nejvýraznějším dědictvím Klause ale bude rychlé a civilizované rozdělení Československa v roce 1992 společně se slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem.
Po „sarajevském atentátu“ a pádu vlády se Klaus rozhodl opustit liberální rétoriku i praxi. Přijal program nacionalistického konzervatismu a část společnosti přesvědčil, že „atentát“ byl spiknutí Hradu, centrální banky a malých stran proti jeho osobě.
Po volbách v roce 1998 nastává období opoziční smlouvy, kterou uzavřel s předsedou ČSSD Milošem Zemanem. V tomto období Klaus působil jako předseda Poslanecké sněmovny a také si vyostřoval svou protievropskou rétoriku.
Období na Pražském hradě je doba postupného úpadku politika s velkou pověstí
Po prohře ve volbách v roce 2002 Klaus opustil předsednickou funkci v ODS. Nově zvolený předseda Mirek Topolánek a jeho spojenci ale protlačili Klause na Pražský hrad. I s pomocí hlasů z KSČM. Podobně tomu bylo v roce 2008.
Pehe tvrdí, že Klausovo desetileté působení ve funkci prezidenta lze hodnotit jako postupný úpadek politika, který měl velkou pověst. Sliboval, že bude nadstranickým prezidentem, a přitom stranil pravici a byl velmi aktivistický.
Klaus se snažil Havla překonat. Z Hradu ale odejde bez fanfár
Klaus se pouštěl do soubojů s různými vládami, kritizoval Evropskou unii, odmítal ratifikovat Lisabonskou smlouvu. Stále častěji útočil na svého předchůdce na Hradě. Na pohřbu mluvil o Václavu Havlovi jako o velké osobnosti moderních českých dějin. O několik měsíců později už ho Klaus označil za extrémního levičáka, který nerespektoval parlamentní demokracii.
Klaus se ke konci kariéry snažil Havla svým významem překonat. I kvůli amnestii ale bude ze svého úřadu odcházet bez fanfár.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe
