ÚS připomněl, že podobně jako milosti je vyhlášení amnestie výsadním právem prezidenta republiky. Má specifické znaky jako například "milosrdenství" či to, že prezident tento krok nemusí odůvodňovat. "Zmíněné znaky ... znemožňují, aby amnestijní rozhodnutí bylo podrobeno přezkumu podobně jako jiné akty prezidenta, u nichž se tak již stalo," vysvětlili ústavní soudci odmítnutí senátorského návrhu v obsáhlém dvanáctistránkovém usnesení, které navíc na dalších 12 stránkách přináší odlišná stanoviska čtyř soudců ÚS včetně jeho předsedy Pavla Rychetského.
Účinky amnestie už nelze zvrátit. Porušil by se zákaz retroaktivity
Soud upozornil na to, že možnost přezkumu amnestijního rozhodnutí nevyplývá ani z Ústavy. "Nestanovil-li jej (standard přezkumu) ústavodárce, nepřísluší Ústavnímu soudu, aby jej dotvářel ve své aplikační praxi," podotkl.
Připomněl i to, že účinky amnestijního rozhodnutí nastávají dnem vyhlášení. Jestliže už ve prospěch obviněných a odsouzených nastaly, nelze je jakkoliv zvrátit už proto, že by tak byl porušen zákaz retroaktivity, tedy zpětné účinnosti právního předpisu.
Soud by se mohl zabývat amnestií až v mimořádně extrémních situacích
ÚS však zároveň nevyloučil to, že v budoucnu by se mohl některým amnestijním rozhodnutím prezidenta zabývat. Bylo by to podle něj myslitelné až v "situacích mimořádně extrémních", kdy by se amnestijní rozhodnutí ocitlo v rozporu se základními hodnotami, které Ústava prohlašuje za nedotknutelné.
Zásah do nich by musel představovat ohrožení ústavního státu jako takového. "Lze pro budoucno (byť se zjevnou rezervovaností) připustit, že v takové zcela excesivní situaci by to byl Ústavní soud, který by se v nějaké formě jakožto poslední instance mohl ujmout ochrany právě těchto hodnot," stojí v odůvodnění.
Ústavodárce by mohl z amnestie vyjmout kontroverzní aboliční část
Soud také uvedl, že pokud by se spolupodpis amnestijního rozhodnutí předsedou vlády neosvědčil jako efektivní pojistka proti zneužívání této pravomoci, může ústavodárce tuto prezidentskou výsadu omezit. Mohl by z ní například vyjmout kontroverzní aboliční část - tedy rozhodnutí o nezahájení či zastavení trestního stíhání - a svěřit ji zákonodárci.
Klausova novoroční amnestie má řadu kritiků, stala se dokonce jedním z důvodů pro podání ústavní žaloby na dnes už bývalého prezidenta. Vedla k propuštění téměř 6500 vězňů a k zastavení více než tří stovek trestních stíhání včetně závažných kauz hospodářské kriminality.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe
