Prezident Miloš Zeman se v neděli na Primě prohlásil za eurofederalistu. Kromě toho také říká, že není zastáncem vytváření evropského státu, likvidujícího demokratickou státnost jednotlivých členských státu EU. Problém je v tom, píše Bednář v LN, “že pojem federalismu má v dějinách dosavadního způsobu evropské integrace právě ten význam, který prezident nepřijímá.“
Významné síly v Evropské unii se však o postátnění Evropy zasazují, podle Miloslava Bednáře, nejen od jejího právního vzniku Maastrichtskou smlouvou z roku 1992. Nerealistická eurofederalistická myšlenka stála u zrodu tohoto typu evropské integrace z padesátých let jako výslovně uvedený konečný cíl a dodnes tvoří jeho hlavní ideologicko-politický proud, dodává filosof Bednář v LN.
Jeho neodmyslitelnou součástí je projekt armády EU. Miloslav Bednář soudí podle článku v LN, že právě za ten se prezident Miloš Zeman postavil po svém zvolení a znovu pak v TV Prima. „Tentokrát jej, jak řekl po prezidentských volbách, chápe jako evropský pilíř NATO. Nic ale nemůže být vzdálenější realitě,“ dodává autor.
„Myšlenka vlastní armády se v Evropských společenstvích, posléze EU, brzy utvářela v opozici k transatlantické vazbě Evropy, později ve faktickém odporu hlavního proudu Unie k NATO,“ píše Bednář. Také připomíná, že většinu členských států Unie tvoří členské státy NATO. Otázka spojenecké loajality je tedy podle něj zásadní a klade otázku: „Patří například Německo nebo Česká republika více k NATO, nebo EU?“
V závěru svého článku v LN Miloslav Bednář říká: „Armáda EU by se mohla stát i článkem eurasijské, tedy euroruské, ne-li euro-rusko-čínské protiamerické síly. Nemyslím, že je to přání Miloše Zemana, ale jeho naivní přitakávání eurofederalistické politice armády EU k tomu může vést,“ uzavírá autor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
