Toto rozšíření by bylo podle místopředsedy ústavně-právního výboru Miloše Malého (ČSSD) neúčinné vzhledem k tomu, že do evidence zaknihovaných akcií by mohly nahlížet jen orgány činné v trestním řízení. Lepší by bylo stanovit jiným předpisem, že uchazeč o zakázku musí doložit svou vlastnickou strukturu.
Rozpor s evropskou směrnicí
Také předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera označil snahu o rozšíření za populistické. "Ti, kteří to prolobbovávali, nyní tvrdí, že je to pitomost," uvedl a poukázal na názor expertů z protikorupčního seskupení Rekonstrukce státu. Podle nich by úprava byla v rozporu s evropskou směrnicí o veřejných zakázkách, která taxativně stanoví kvalifikační předpoklady pro účast v tendrech a nepovoluje jejich rozšíření. Neřeší ani problém, že by se o zakázku mohly ucházet zahraniční firmy, které nemusejí mít zaknihované akcie vlastníků.
Vládní návrh předpokládá, že firmy budou muset zapsat anonymní akcie do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Podle kabinetu to zajistí možnost identifikovat vlastníka, kterou budou moci využít policisté, žalobci, soudci a právě i zadavatelé veřejných zakázek. Pokud společnosti ani jednu z cest nezvolí, jejich cenné papíry na doručitele by se změnily od ledna příštího roku na akcie na jméno.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr, čtk