„Nejdřív je ovšem třeba odlišit první fázi předmětného procesu, tj. vlastní privatizaci, neboli ustavení prvotních vlastníků. Debata a kritika se totiž převážně týká až následného, post-privatizačního období, tj. státní regulace trhu s vlastnickými právy a restrukturalizace ('tunelování') privatizovaných podniků, či investičních fondů,“ říká Tříska.
Klaus právní řád nepřipravoval
Ekonom vypočítává, co všechno se muselo provést a proč. Tvrdí, že až 80 procent post-socialistické ekonomiky nemělo žádnou šanci obstát v nových, tj. kapitalistických podmínkách podnikání, úkolem nových vlastníků nemohlo být nic jiného než zachránit, co se dá. Navíc se musela transformovat nejen ekonomika, ale také všechno ostatní.
Navíc tento proces nešlo pozastavit a to, že za některé věci dosud nikdo nebyl potrestán, není podle Třísky chybou privatizace. „Tvrdím, že, je-li dnes na trhu, jak doufám, větší pořádek než před dvaceti lety, pak je to především díky selekci podnikatelů, kteří na něj každý den vstupují anebo jsou z něj vyřazováni,“ dodává.
Za přípravu právního řádu nebyl navíc odpovědný Klaus, proto je podle Třísky nesmyslné obviňovat jej z toho, že tehdejšímu tunelování napomáhal. „Za mimořádně relevantní naopak považuji, že největším nebezpečím každého privatizátora je politická explozivita procesu. V politice není nic snazšího než porazit protivníka, který se dopustí něčeho tak neprozíravého. Své si nakonec užila i Margaret Thatcherová, s jejímiž poradci jsme tu naši privatizaci od počátku konzultovali,“ doplnil Tříska.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh
