Potvrzeno. O sporu s Diag Human bude rozhodovat ekonom Schwarz

Proti rozhodnutí Vrchního soudu je možné podat dovolání. Právní zástupkyně Diag Human Iva Duchoňová pro ParlamentníListy.cz naznačila, že by jej společnost mohla podat, definitivně rozhodnutá však není. „Konečně bude legrace. Zbytek bez komentáře,“ uvedla na dotazy. S tímto vývojem sporu počítají i právníci ministerstva zdravotnictví.

„Je dobře, že je znovu ustanoven přezkumný rozhodčí senát. Jen díky obstrukcím firmy Diag Human to ale trvalo takhle dlouho...je tak úspěch, že rozhodci mohou opět zasednout a rozhodnout ve věci samé," řekl ParlamentnímListům.cz ředitel právního odboru ministerstva zdravotnictví David Kotris:

Podle něj ale lze předpokládat, že dovolání Diag Human podá, tak, jako to udělal v případě jmenování druhého rozhodce soudem Petra Kužela..

"Takže počkáme na písemné zaslání rozhodnutí, a v momentě, kdy to bude v právní moci, což bude jen otázka dnů, tak může zasednout přezkumný rozhodčí senát,“ dodal Kotris. Podle něj je taktika této firmy napadat a rozporovat jakékoli rozhodnutí a v podstatě obstruovat celý spor tak, aby přezkumný rozhodčí senát nebyl ustanoven.

Vrchní soud v Praze si dnes vyslechnul námitky obou stran v případě sporu o jmenování rozhodce Jiřího Schwarze. Zatímco právník Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových neměl žádné připomínky k jmenování Schwarze, právnička Diagu Iva Duchoňová jich z rukávu vysypala hned několik.

Právnička: Lze rozhodnutí předpokládat

Předně Duchoňová předsedkyni senátu Yvoně Svobodové předeslala úplně na začátku, že lze předpokládat její rozhodnutí. Poté Duchoňová dlouze vysvětlovala to, co již ale soudu doručila v odvolání. Hlavním důvodem pro ní bylo to, že není v této věci, tedy v případě jmenování rozhodce, pravomoc soudu. Proto po Vrchním soudu požadovala, aby řízení zastavil.

Další námitkou pro právničku byl fakt, že soud prý neměl k dispozici kompletní rozhodčí spis - k soudu dle ní bylo dodáno jen jakési "torzo spisu". Podle ní také nebyly k soudnímu řízení o jmenování rozhodce přizvány offshorové firmy, které ale do rozhodčího řízení vstoupily před třemi lety. Firmy s nejasnou majetkovou strukturou by si měly nárokovat asi třetinu pohledávky, přičemž Diag Human jejich nároky kdysi označil za podvodné a podal na ně žalobu.

Právnička Diagu také namítala, že na jednání soudu nebyl přizván Max Baumann, který působí na curyšské univerzitě jako profesor teorie práva, právní filozofie a soukromého práva a koncem března 2010 nahradil na postu rozhodce svého krajana Damiana Della Ca, který ze senátu odstoupil. Podle právničky je také zarážející ten fakt, že se Česká republika neřídí rozhodčí smlouvou uzavřenou k tomuto případu, tedy k rozhodčímu řízení ad hoc.

Prý se stát neřídí Rozhodčí smlouvou

„Soud a ani Česká republika se při jmenování rozhodců neřídili touto smlouvou. Rozhodčí smlouva upravuje i případ, kdy jeden rozhodce odstoupí,“ namítala Duchoňová s ironickou připomínkou, že asi pro stát platí jiná pravidla.

Připomeňme, že Rozhodčí smlouva byla uzavřena 18.9.1996 a upravuje způsob vedení arbitráže. Mimo jiné stanovuje, že každé rozhodnutí rozhodčího senátu může být přezkoumáno senátem v jiném složení. V minulosti došlo k takovému přezkoumání už dvakrát, byl tedy přezkoumán i mezitimní i částečný rozhodčí nález, a to vždy rozhodčím senátem v novém složení.

Jenže Duchoňová poukazovala nyní na to, že smlouva dopodrobna upravuje i jmenování rozhodců. Podle Diagu jde totiž o to, že byla porušena dohoda, že každá ze stran si zvolí svého rozhodce a ti si spolu zvolí třetího, předsedajícího rozhodce, což nebylo učiněno. Všechny rozhodce si tak navrhnul stát a soud mu to navíc potvrdil.

ParlamentníListy.cz mají tuto Rozhodčí smlouvu k dispozici. To, co tvrdila právnička, se v ní sice nachází, ovšem mluví se tady také o tom, že rozhodce může jmenovat i soud. Smlouva navíc neupravuje ten případ, kdy jedna strana svého rozhodce nenavrhne vůbec, podobně jako Diag. To dnes ostatně také senátu naznačil právník Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a v odůvodnění verdiktu tuto věc zdůraznila i předsedkyně senátu Yvona Svobodová.

„Sporné body k námitce rozhodčí smlouva neupravuje vůbec,“ uvedla soudkyně. Podle ní, když někdo z arbitrů odstoupí, tak je potřeba obrátit se na zákon. "Smlouva je stručná a sporné body vůbec neřeší, nelze pak svalovat vinu jeden na druhého," zmínila. Podle ní měl soud k dispozici dostatek důkazů a kdykoliv se firma Diag Human mohla obrátit na soud s požadavkem, aby jmenoval jejího nominanta na rozhodce. Diag ovšem podle soudkyně nikdy této možnosti nevyužil, zatímco Česká republika ano.

„Nemáme návrhy na doplňování dokazování. Námitky odvolatele považujeme za nesprávné,“ uvedl nakonec těsně před rozsudkem právník Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad totiž od roku 2003 zastupuje ve věci rozhodčího řízení Českou republiku.

Diag poukázal i na to, že Jiří Schwarz není nestranný – prý byl členem vládního NERVu, zná se s bývalým premiérem Mirkem Topolánkem a má vazby přes Nadaci Machinery Fund na jednu z offshorových firem.

Exekuce se podařilo odvrátit

Společnost Diag Human, kterou vlastnil někdejší obchodník s krví Josef Štáva, se státem vede arbitráž, neboli rozhodčí řízení ad hoc od roku 1996. Rozhodčí senát, o jehož složení se nyní rozhodovalo, by měl přezkoumávat rozhodčí nález z roku 2008, který společnosti přiřknul odškodnění ve výši 8,9 miliardy korun za překažený obchod s krevní plazmou. Kvůli vymožení peněz vyplývajících ze zatím tohoto nepravomocného nálezu se ale Diag předloni obrátil na několik soudů v zahraničí a uplatnil zde žádosti o exekuce na majetek státu. U všech soudů se ale prozatím Česku hrozbu exekucí podařilo odvrátit, někde - jako například ve Francii a v Rakousku - pak dokonce již pravomocným výrokem. Stát se zejména hájí tím, že rozhodčí řízení není v Česku skončené.

Celý spor přitom začal už v roce 1991. Vyvolal ho dopis tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara firmě NovoNordisk. V dopise totiž vysvětloval Bojar NovoNordisku, proč neuspěl ve výběrovém řízení na národního zpracovatele krevní plazmy. Jelikož ale Bojar naznačil, že to bylo pro nedůvěryhodnost firmy Conneco, později přejmenované na Diag Human, s níž ovšem NovoNordisk čile spolupracuje, Conneco se cítila být těmito slovy poškozena. Stát zažalovala, ale pozdější ministr zdravotnictví Jan Stráský rozhodl, že se stát bude hájit formou rozhodčího řízení.

Česko již během sporu firmě vyplatil 326,6 milionu korun. Společnost si pak vymohla u rozhodců další odškodnění. Česko ale nárok firmy odmítlo - ministerstvo zdravotnictví trvá na tom, že stát nemá platit firmě nic.

Sestava přezkumného rozhodčího senátu byla v poslední době jedním ze zásadních bodů celého obchodního sporu. V něm Českou republiku zastupuje někdejší děkan plzeňské Právnické fakulty Milan Kindl, Diag Human si jako svého zástupce vybral švýcarského právníka Damiana Della Ca, který však z případu odstoupil. Právě na jeho místo soud vybral Schwarze. Třetím členem, rovněž vybraným soudem, je předseda Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

Kalvoda: Je to konec hry na fér proces

Zajímavě se k rozhodnutí soud dnes vyjádřil další advokát Diag Human Jan Kalvoda: „Osobně to rozhodnutí (soudu) docela vítám, protože znamená konec hry na fér proces. Teď je každému jasné, že když si jedna strana sporu jmenuje všechny tři rozhodce v kauze, že to asi nebude s principem rovnosti před zákonem tak žhavé. Podle mého soudu znamená dnešní rozhodnutí tak markantní zásah do fér procesu, že tomu porozumí úplně každý včetně orgánů Evropské komise a Evropského parlamentu, které jsme na to už upozornili."