Kdo má pravdu ve sporu o ÚSTR?Anketa
Místopřeseda ČSSD Lubomír Zaorálek zahájil debatu výčtem událostí, dokazujících politizaci ústavu ze strany ODS. Připomněl například poslance Juraje Ranince, který v roce 2009 nechtěl hlasovat pro vládu, tak jsme se od ÚSTR dozvěděli, že spolupracoval s StB. Nebo případ Jiřího Dienstbiera staršího z roku 2006, kdy tehdejší šéf ústavu Pavel Žáček oslovil některé pracovníky Českého rozhlasu a před volbami se zveřejnilo, že byl spolupracovníkem kontrarozvědky. A když prý zaměstnankyně ústavu přišla s tvrzením, že to není pravda, tak jí snížili prémie.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka pak reagoval: „Mohli jsme vidět, jak dnes pan Zaorálek a ČSSD zoufale hledají jakoukoliv informaci, která by to jejich tvrzení podpořila.“ Pak poznamenal, že člen rady ústavu Lukáš Jelínek byl jeho spolupracovníkem, a jistě si nevybral někoho, kdo by myslel jinak, než on. „Pak se bavíme o panu Burešovi, což je známý levicový politolog,“ pokračoval ve výčtu radních, spojených s ČSSD.
Zaorálek mu v reakci připomněl, že donedávna byl v radě například Patrik Benda, bratr poslanec ODS Marka Bendy. „To je vazba jako hrom,“ poznamenal místopředseda ČSSD. Naopak u radních, které zvolila levicová většina v současném senátu, šlo prý především o odbornost. „Všichni zvolení členové už dlouho před svým zvolením publikovali články, týkající se ústavu, a projevovali zájem o dění v něm,“ ujistil.
Napsali jsme o ÚSTR:
Poté poznamenal, že boj proti komunismu je oblíbenou kartou ODS, když už si neví rady. „My tady řešíme tohle, abychom nemuseli řešit sKarty nebo to, že se novorozencům neproplácejí větráky a oni se dusí,“ upozornil. Podle Zaorálka je to záměrné odvedení pozornosti.
O tom, že celá aféra vznikla na sekretariátu ODS, prý svědčí i to, že odvolaný šéf ústavu Herman uváděl ve svém prohlášení často doslova stejné věty, jako poslanec Marek Benda. Dalším příkladem politizace činnosti ÚSTR je prý to, že jedna z členek rady, předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, byla dokonce přítomna na tiskové konferenci ODS.
„Toto je prostě ústav, který patří straně a vládě ODS,“ shrnul Zaorálek. „Nikoho od nás tam doposud nepustili a Marek Benda si tam dokonce dosadil vlastního bratra,“ zopakoval rodinnou vazbu. Následně popřel, že by členové rady, kteří jsou nyní spojování s ČSSD, s ní měli cokoliv společného. „Kdyby někdo z ČSSD zkusil tyto lidi manipulovat, tak ho vyhodí,“ odhaduje.
Proti slovům o vlastnictví ústavu ODS se ostře ohradil senátor Sobotka. „Lžete občanům této země,“ vmetl Zaorálkovi. Ten byl následně konfrontován s prohlášením členky kolegia odvolaného ředitele Hermana Moniky MacDonagh Pajerové, která tvrdila, že jí již na podzim napsal, že ÚSTR je hnusná a špinavá instituce, kterou je potřeba vymést.
„To jsou typické estébácké metody, kdy se použije něco ze soukromé korespondence,“ reagoval podrážděně místopředseda ČSSD. Následně připomněl román Milana Kundery Žert, kde právě takové vytržení výroku z kontextu dokázalo člověku zničit život. Pak připustil, že taková slova z jeho strany mohla zaznít. „Třeba v době kauzy obvinění Milana Kundery, když jsem viděl ty reakce, tak nemůžu vyloučit, že jsem někdy někomu řekl, že bych ten ústav nejradši zapálil,“ přiznal dokonce.
DEMONSTRACE NA PODPORU ŘEDITELE HERMANA:
Demonstrace na podporu ředitele Hermana: - Už zase nahoře bez
Krausův bratr: Šustrovou jsem na vědecké radě v životě neviděl
V pořadu vystoupil i předseda vědecké rady ústavu Michael Kraus, bratr známého herce Jana Krause, který kvůli kauze ze své funkce odstoupil.
„To, co jsme tady slyšeli, je vysvětlením, proč tato organizace má v české společnosti pramalou šanci naplňovat svůj potenciál,“ uvedl. Politická elita je podle něj ve vztahu k tomuto ústavu rozdělená a stejně rozdělená je i společnost. „Problémem je, že ta zkoumaná minulost je pro řadu lidí stále živá,“ myslí si.
Svou rezignaci z rady následně vysvětlil tím, že „za podivných okolností došlo k výměně ředitele Hermana“. Přidal zkušenost s návštěvou dvou nově zvolených členů rady ÚSTR na zasedání vědecké rady. „Bylo to za těch pět let činnosti ústavu vůbec poprvé. Petruška Šustrová je v té radě od začátku a zájem o činnost vědecké rady neprojevila nikdy. A najednou tu padá celá řada výtek k vědecké práci ústavu,“ kroutil hlavou.
Pak se ohradil proti slovům Zaorálka, který při kritice ústavu vytáhl kauzu dehonestace spisovatele Milana Kundery. Podle Krause je to zavádějící, protože ředitel Daniel Herman, který je za to kritizován, prý v té době neměl s ústavem nic společného. Od roku 2010, kdy byl do čela ústavu zvolen, se mu prý podařila celá řada věcí, například ústav personálně stabilizovat a otevřít jej pro činnost badatelů.
Profil profesora Michaela Krause na stránkách ÚSTR (http://www.ustrcr.cz/cs/clenove-vedecke-rady). Kraus na členství v orgánu rezignoval, profil tedy zřejmě z webu brzy zmizí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
