"Nejčastěji se jedná o případy, kdy je agresorem blízká rodina, hlavně děti nebo vnoučata. Na druhém místě je násilí mezi seniory partnery," uvedla Jana Kosařová, vedoucí krizové pomoci a poradenství občanského sdružení Život 90, která také prozradila, že na krizovou linku volá ročně až dvanáct tisíc seniorů. Tito jsou často na agresorovi přímo závislí. Zákony přitom po hříchu nepočítají se zvýšenou ochranou. V Česku není násilí páchané právě na seniorech vnímáno jako přitěžujících, V dalších zemích EU je tomu jinak.
"Senior, který se obrátí na policii, musí být už v opravdu velmi těžké situaci," konstatovala na včerejším jednání sněmovní komise pro rodinu a rovné příležitosti, která se touto problematikou zabývala, Alena Horáková z odboru prevence kriminality ministerstva vnitra. "Senioři se stydí za to, že se něco takového děje v rodině, pokud jde o cizí osobu, stydí se za to, že se nechali napálit," vysvětlila Horáková.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
