Z návrhu stanoviska pro středeční jednání vlády vyplývá, že vláda se sice se záměrem ztotožňuje, ale že daňové změny v navrhované novela zákona o daních z příjmů nepovedou ve svém důsledku k naplnění předpokládaných cílů.
Návrh má řadu nedostatků
Návrh předložili tři poslanci ODS Pavel Staněk, Jiří Pospíšil a Jan Bureš s vládním kolegou z TOP 09 Františkem Laudátem. Novela počítá s tím, že pokud firmy budou využívat svůj majetek pro účely výuky po víc než polovinu doby provozu, budou si moct v roce, kdy ho uvedou do užívání, odečíst od daňového základu 110 procent jeho vstupní ceny. Pokud by zařízení sloužilo studentům jen 30 až 50 procent času, mohly by si odečíst 50 procent ceny. Pokud firma majetek převede škole, mohla by si odečíst také 110 procent.
Vládní úředníci ale v podkladech pro vládu poukazují na to, že návrh už nestanoví, co se rozumí použitím majetku na odborné vzdělávání. Neumožňuje podle nich ani zjistit dobu, po kterou by ho firmy využívaly skutečně k odbornému vzdělávání. Poukazují i na to, že by si firmy mohly snižovat základ daně i u strojů a zařízení získaných darem.
Příspěvky pro studenty
Vláda také poukazuje na to, že návrh novelizuje ustanovení zákona, která jsou součástí daňové reformy a mají vstoupit v účinnost až k 1. lednu 2015. Taková změna by podle odborníků byla neplatná. Poslanci navrhují, aby jejich novela vstoupila v účinnost den po vyhlášení ve sbírce zákonů.
Poslanci chtějí také zvýšit horní hranici odečitatelného motivačního příspěvku pro studenty. Nově by si firmy mohly odečítat u středoškoláků až 5000 korun místo dosavadních 2000 korun a u vysokoškoláků až 10.000 korun místo dosavadních 5000 korun.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp