Santiniho chrám na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou byl vzat církvi v roce 1953, tedy po roce 1948, kterým zákonodárci vyrovnání s církvemi ohraničili. Jak píší Lidové noviny, status mezinárodní památky na možnosti vydání nic nemění. V zákoně je pouze jedna výjimka, a to svatovítská katedrála. Biskupství brněnské Lidovým novinám ústy mluvčí Martiny Jandlové potvrdilo, že o převedení areálu chce zažádat už v první polovině května. Náměstek ředitelky Národního památkového ústavu Petr Svoboda potvrdil LN, že předpokládají, že benediktini o areál Sázavského kláštera zažádají.
Žďárský komplex je prý v dobrém stavu, stát do něj investoval miliony korun. Provoz Zelené hory církev prý nezatíží. Má se za to, že vzhledem k malé velikosti se tržby ze vstupného blíží provozním výdajům. Církev prý hodlá do provozu zapojit více dobrovolníků z řad farníků.
ČR slíbila, že ze Zelené hory zmizí hřbitov
Hřbitov mezi kostelem a ambitem na Zelené hoře původně nebyl a proto při zapsání do seznamu UNESCO Česká republika slíbila, že jej do roku 2016 zruší. Církev by prý naopak chtěla vyjít vstříc lidem, kteří tam mají pochované své blízké. LN to řekl žďárský farář Vladimír Záleský. Pokud by tam však hřbitov, na kterém se již nepohřbívá, zůstal, mohlo by prý jít o podobnou komplikaci, jakou ČR řeší kolem otáčivého divadla v Českém Krumlově.
Co bude s předměty z uměleckých sbírek
Církve prý jdou při hledání historického majetku do hloubky. Nejde jim pouze o budovy, hodlají prý prohledávat i státní umělecké sbírky. Mluvčí litoměřického biskupství Jana Michálková však nechtěla potvrdit, že by biskupství již požádalo o databázi sbírek, kterou spravuje Národní památkový ústav. Podle ní se chystají na vydávání nemovitostí, teprve poté prý budou řešit zbytek, řekla Lidovým novinám,
Zákon přímo říká, že církve mohou žádat o vydání toho, co funkčně souviselo s nemovitostí, kterou už získaly nebo o ní zažádaly. Mohlo by tedy jít třeba i o vyšebrodský oltář.
Právě obrazy, sochy či jiná díla, která byla původně v kostelích nebo klášterech, mohou být pro církve velice zajímavá. Lidové noviny píší, že právníci Národního památkového ústavu řeší, zda je možné seznamy památek zveřejnit. Náměstek generální ředitelky NPÚ Petr Svoboda soudí, že by se podle hrubého odhadu mohlo jednat o 50 - 200 předmětů. "Dopad do instalací námi provozovaných památek by měl být minimální," slibuje.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
