Podle Zemana se sudetští Němci dopustili vlastizrady a vyhnání pro ně bylo mírnějším než trest smrti. Vysídlení vycházelo z Postupimské dohody a zdůraznil, že deset procent Němců, což odpovídá počtu komunistů, sociálních demokratů a dalších odpůrců Hitlera, mohlo zůstat.
Doležal k tomu poznamenává, že státní občanství bylo po válce zrušeno všem Němcům, a ti, kteří chtěli zůstat, museli každý zvlášť podávat žádost. O ní pak rozhodovaly správní orgány, které jako hlavní kritérium vnímaly především „využitelnost“ žadatele pro stát. „Proto taky velká část těch, kteří nakonec směli zůstat, zůstala proto, že byla nezbytná pro zachování provozu průmyslových podniků,“ píše komentátor. Dodává však, že jim byl zkonfiskován majetek a upřena základní občanská práva.
Zemanova poznámka, že vyhnání bylo za německou vlastizradu mírnějším trestem než smrt, je prý podivná. Podle Doležala si lze těžko představit, že bychom třímilionovou minoritu kompletně vyvraždili, takže je dost nesmyslné prezentovat odsun jako gesto humánnosti.
Závěrem Doležal poznamenává, že v případě sudetských Němců se těžko dá mluvit o vlastizradě. „Omezím se na konstatování, že vlast vzniká tím, že se na jejím utváření shodnou všichni zúčastnění,“ definuje vlast. V případě sudetských Němců prý Československo nebylo vlastí, a proto ve vztahu k němu ani nemohli spáchat vlastizradu. „Mluvit o vlastizradě je nevěcné,“ píše k tomu Doležal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
