V březnu to byl rok, co se z Prostějova stalo statutární město. Probíhal například bezproblémově přerod ve statutární město, co se týká administrativy? A jaké konkrétní přínosy změna městu přinesla? Daří se vám například do města přilákat více investorů?
Přechod Prostějova na statutární město proběhl bezproblémově. V prvním plánu bych jen uvedl, že tato změna přinesla především zvýraznění našeho města – dalo by se říci, že šlo o prestižní záležitost. Takováto změna samo o sobě ještě neznamená, že přichází přetlak nových investorů, o to se musíme i nadále hodně snažit vytvářením těch nejvhodnějších podmínek.
Jak byste s odstupem času vy osobně hodnotil tuto změnu a s jakou zpětnou vazbou se naopak setkáváte u občanů?
Já sám tuto změnu hodnotím pozitivně. Naši spoluobčané hodnotí spíše to, co ovlivňuje jejich každodenní život a o změně na statutární město příliš nediskutují.
Jak byste hodnotil působení a součinnost koalice ČSSD a ODS, jenž vede město? Ač koalice není ve městě novinkou, nemáte v současné době, kdy dochází k tak zásadním reformám, rozdílné názory, jež by Vaši koalici narušovaly?
Pokud se týká spolupráce v rámci koalice na prostějovské radnici, pak mohu konstatovat, že doposud naše spolupráce vedla k dobrému hospodaření našeho města. Je to možná i tím, že komunální politika je přece jenom trochu jiná než ta celostátní. Nezastírám ale, že na některé věci máme přece jen rozdílné názory – o to víc se musíme snažit o hledání takových řešení problémů, které je pro město a jeho občany nejvýhodnější. Není to vždy jednoduché.
Pokud hovoříme o vládních reformách. Jak byste hodnotil jejich dopad na obyvatele Prostějova?
Vládními reformami nejsem pochopitelně nadšen, protože postrádám to, co pokládám za velmi důležité – promyšlená prorůstová opatření. Šetřit se má, ale ne za každou cenu. A i když si uvědomuji, že některé kroky mají být učiněny, přece jenom praxe ukazuje, že mnohé není dobře nastaveno - viz např. důchodová reforma, sociální reforma a do určité míry i reforma veřejné správy.
Prostějov letos obdržel opět výborné hodnocení města ratingovou agenturou. Po ratingu celé České republiky a hlavního města Prahy se jedná o druhé nejvyšší hodnocení v rámci republiky. Co stojí podle Vás za tímto úspěchem? A budete si naopak brát k srdci varování ohledně postupného snižování zásob městského majetku, který je vhodný k prodeji, a jež může do budoucna oslabit schopnost samofinancování kapitálových výdajů města?
Naše dobré hospodaření se opírá o obecnou shodu v tom, co považujeme za potřebné pro další rozvoj našeho města. Řadu let např. „držíme na uzdě“ provozní náklady a do určité míry nám v poslední době nahrává i ekonomická situace (daří se i díky elektronickým aukcím, že řadu služeb i investic pořizujeme laciněji a tak se daří snižovat výdaje městského rozpočtu). Věřte tomu, že si slabá místa i rizika budoucích období uvědomujeme – je skutečností, že příjmy městského rozpočtu jsou v podstatě závislé na hospodaření státu a výběru daní. Ke zvyšování daně z nemovitosti nechceme přistoupit. Považujeme tuto městskou daň za významný zdroj příjmů, ale také (v dosavadní výši) za určitou podporu podnikání.
Co vás vede k rozšíření biopopelnic ve městě? A jak se stavíte k zákonu o dopadech, který nedávno vetoval i nově zvolený prezident Zeman? Mnozí upozorňují na to, že díky němu se obec stává nositelem odpadu, přitom ale ty nemají žádné velké možnosti, jak vymáhat peníze od těch, kdo neplatí, pokud nechtějí utrácet nemalé peníze za advokáty a exekutory. Souhlasíte?
Rozšíření „biopopelnic“ se setkává s velkým pochopením našich občanů a pomáhá dále řešit problém bioodpadů.
Pokud bych měl odpovědět, zda souhlasím s Vaší otázkou, pak nesouhlasím, protože vymáhání dlužných částek nebyl pro nás dosud velký problém.
Dovolte mi malé vysvětlení – i Prostějov má problémy s neplatiči – celkový dluh za komunální odpad počítáme v řádu milionů korun (značnou část tohoto dluhu vytváří bezdomovci – na radnici je evidováno cca 800 – 1000 lidí, kteří mají tuto adresu). Naše dosavadní praxe je zatím následující: V rámci vymáhání je poplatníkovi nejdříve zasláno „Vyrozumění o výši nedoplatku“, a pokud přesto nezaplatí, je mu poplatek vyměřen „Platebním výměrem“, který slouží jako exekuční titul. Dalším krokem je předání pohledávky k vymáhání soudnímu exekutorovi prostřednictvím právního zástupce, kterým za tyto služby město doposud neplatilo.
Další rozhovory s primátory:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
