Svévolný zpolitizovaný krok, komentuje Zemanovo odmítnutí Putny právník

17.05.2013 14:06

Ústavní právník Jan Kysela nesouhlasí s krokem prezidenta Miloše Zemana. Ten odmítl jmenovat profesorem akademika Martina C. Putnu. Podle Kysely je ale výběr profesorů odborná věc a Zeman učinil zpolitizovaný svévolný krok.

Svévolný zpolitizovaný krok, komentuje Zemanovo odmítnutí Putny právník
Foto: Repro Foto: ČT24
Popisek: Prezident Miloš Zeman při projevu na II. sjezdu Rady seniorů ČR

To, že Miloš Zeman odmítl Martina C. Putnu, který se netají kritickým pohledem na hlavu státu, jmenovat profesorem, dnes oznámil rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl s tím, že jej o tom informoval ministr školství.

Rektor žádá Hrad o vysvětlení. Prezident Zeman nechtěl své rozhodnutí veřejně vysvětlit s tím, že nehodlá Putnu ponižovat. Akademik se podle něj může, pokud si bude přát vysvětlení, obrátit na soud.

Prezident Zeman už blokuje jmenování některých velvyslanců, o obsazení ambasád se sváří s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Jmenování a odvolávání velvyslanců je jeho ústavní pravomocí. Jeho role při jmenování profesorů pak plyne z vysokoškolského zákona.

"Tahle kauza je pro prezidenta ještě slabší než otázka jmenování velvyslanců. To není kompetence založená Ústavou, ale jen zákonem. A za druhé je podrobně popsána, což u velvyslanců není," míní ústavní právník Jan Kysela.

V příslušném zákoně se paragrafy týkají postupu řízení, které jmenování profesorem předchází, jeho podmínek a také třeba toho, že o případných námitkách uchazeče proti rozhodnutí o jmenování rozhoduje rektor školy a jeho verdikt je konečný. S tím, že by prezident nakonec profesora nejmenoval, zákon vůbec nepočítá.

"Je to proces ryze odborný. Předpokládá se, abyste mohl být profesorem, že musíte být docentem, musíte splňovat celou řadu odborných a vědeckých kritérií a na konci je slavnostní završení toho aktu tím, že vám to podepíše prezident. Nikoho reprezentativnějšího v republice nemáme," vysvětlil v rozhovoru právník. Praxe prezidentského podpisu je podle něj tradicí z Rakouska-Uherska, nic by se podle Kysely nestalo, kdyby jmenování profesorem neslo například jen podpis rektora školy.

V případě velvyslanců tak podrobný postup pro výběr Ústava nedefinuje. Ale i zde Kysela míní, že ministra zahraničí nelze obejít, protože velvyslanci realizují zahraniční politiku státu, kterou neurčuje prezident, ale vláda, a stávají se zaměstnanci ministerstva.

Ve chvíli, kdy bude stanovisko hlavy státu definitivní, bude podle Kysely zřejmě řadu kroků podnikat Putnova škola, tedy Univerzita Karlova. Jmenování profesorů je naplánováno na 11. června. Putna sám by teoreticky mohl podat správní žalobu k příslušnému soudu a domáhat se ochrany proti nečinnosti prezidenta, pokud by návrh na jmenování "skončil v šuplíku", uvedl právník. 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pan, čtk

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

11:11 „Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupn…