„Prezident by na to právo měl, kdyby existovaly nějaké závažné důvody. Např. kdyby věděl o tom, že se kandidát na profesora dopustil plagiátorství,“ míní Dvořáková. "Pakliže neexistuje takový zásadní důvod, v zásadě nemá právo jmenování profesora odmítnout, protože tím zasahuje do autonomie vysokých škol,“ míní Dvořáková.
Ohrožení svobody
Politoložka v této souvislosti poznamenala, že prezident při jmenování profesorů zastupuje roli notáře a jmenováním potvrzuje, že kandidát na profesora splnil potřebné náležitosti pro jmenování profesorem. Zdůraznila navíc, že akademické svobody existují v podstatě od středověku, a jako takové přispěly k formování evropské kultury. Tím, že prezident jmenuje profesory, tak také vyjadřuje úctu této roli univerzit. Vzpomeňme si, že vždy, když byla svoboda ohrožena, tak se jako jedny z prvních zavíraly právě univerzity.
Pokud prezident nějaké zásadní důvody sdělí, je Akreditační komise připravena prověřit odborné práce pana Putny, ale pokud tyto zásadní důvody nesdělí, rozhodně žádná kontrola neproběhne. Pokud je důvodem k nejmenování Putny homosexualita, považuje to Dvořáková za neuvěřitelné. Ale i pokud jde jen o nevhodný transparent, je podle Dvořákové třeba zavzpomínat na to, že se poměrně nelichotivě vyjadřoval Ladislav Bátora.
Snad jen Gustav Husák
Politoložka se zastala také ministra školství Petra Fialy, jenž nechce do sporu příliš vstupovat. Podklady ke jmenování profesorem nepředkládá ministr, ten je spíše prostředníkem jdoucím za prezidentem.
Dvořáková také prohlásila, že si nevybavuje případ, kdy prezident odmítl profesora jmenovat. Naposledy se tak stalo snad v době, kdy byl prezidentem komunistický politik Gustav Husák. Ten odmítl jmenovat profesorem akademika, který popisoval Slovenské národní povstání poněkud jinou optikou než sám Husák.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: mp
