Na vymáhání pohledávek za nezaplacené mýto prý nevydělává stát, ale soukromá advokátní kancelář. Konkrétně: "Výnos z  jedné koruny vyplacené za služby advokátní kanceláře a společnosti na vymáhání pohledávek činí 32 haléřů." Co vy na to?

Tento závěr zcela ignoruje skutečnost, že ŘSD muselo do tohoto projektu nejdříve jednorázově zainvestovat řádově 40 mil. Kč, aby vymáhání mýtných nedoplatků bylo vůbec možné, zatímco výnosy z této činnosti nabíhají postupně a dlouhodobě. Jen za pár měsíců mezi ukončením kontroly NKÚ a vydáním jeho závěrečné zprávy vzrostl objem vymožených pohledávek takřka dvojnásobně a to z kritizovaných 18 na 35 milionů korun! Ptám se tedy, k čemu je takový závěr, že v určitém časovém okamžiku je poměr nákladů a výnosu X, když už o měsíc později je Y a po roce je všechno úplně jinak? Navíc není správné do nákladů zahrnovat celou investici na pořízení předmětných IT technologií, neboť tyto technologie jsou v majetku ŘSD a do nákladů by tak měly vstupovat pouze adekvátní odpisy, zohledňující jejich amortizaci.

Jak tomu lze rozumět?

Uvedu velmi zjednodušený příklad. Rozhodnete se investovat 3 miliony korun do koupi bytu s tím, že ten poté hodláte dlouhodobě pronajímat. Pokud po dvou letech zinkasujete nájemné ve výši 300 tis. Kč, neznamená to, že v dané chvíli proděláváte 2,7 mil. Kč a že vaše investice je ztrátová. Pokud se totiž ceny nemovitostí za ty dva roky nikterak nezměnily, tak máte i nadále 3 mil. Kč v hodnotě vámi vlastněného bytu a k tomu navíc těch 300 tis. Kč od nájemce. Jste tedy v plusu, ne v minusu. Jediné, o čem můžete rozumně přemýšlet, je to, zda jste ty 3 mil. Kč mohli investovat lépe a výnosněji při srovnatelných investičních rizicích.

Stát tedy na tomto projektu neprodělá?