„Čeští pacienti dostávají nejúčinnější léčbu z hlediska farmakoterapie, ale v radioterapii protonová terapie hledá své místo,“ říká Kubeš. Z hlediska hrozících nemocí představuje rakovina pro české občany noční můru, bojí se jí mnohem víc než např. cukrovky nebo infarktu. K riziku zrodu nádorových onemocnění přispívá také způsob stravování a pravidelnost stravování. Riziko nádorových onemocnění zvyšuje i stres, ale podle Kubeše neexistují jasná data o tom, o jak významný faktor jde.
Unikátní léčba
Protonové centrum může podle Kubeše prospět lidem s nádory v oblasti hlavy a krku či pacientům s léčbou prostaty, protože tento typ léčby podstatně snižuje rizika vedlejších následků z ozařování. „Protonová léčba je unikátní, protože dokáže lépe dodat dávku protonů do nádorového ložiska,“ tvrdí Kubeš. Vyjádřil se i k tomu, jak je možné, že neexistují jasné studie, které by prokazovaly prospěšnost protonové léčby. Tím, jak porostou počty léčených pacientů, bude možné na základě retrospektivních studií prokázat efektivitu.
Průkazné studie ale budou k dispozici zhruba za deset let. Proč? Na sběr dat např. u rakoviny prostaty je třeba asi 15 let a před patnácti lety u nás nebyla zdravotnická technika ještě na odpovídající úrovni.
Současná kapacita pražského centra je poměrně malá. Naráz může poskytnout péči asi dvaceti lidem, ale na rozšíření se pracuje. Centrum by mohlo vyléčit až 1500 pacientů, přičemž v českých poměrech by bylo možné touto cestou léčit až 3000 pacientů ze 60 tisíc onkologických pacientů u nás. Kubeš by v této souvislosti uvítal, kdyby si pacienti mohli např. více připlácet na vlastní pojištění a pak by si mohli léčbu v Protonovém centru spíše dovolit. Jedno ozařování stojí asi 25 tisíc korun a pokud jde o komplikovanější případ, může jít o podstatně vyšší náklady.
Proč je léčba tak drahá?
Velké debaty se vedou také o ceně protonové terapie. Tato léčba je podle Kubeše zkrátka náročnější, a proto je dražší. Může stát až devět set tisíc. Nejvíc stojí jednotlivé přístroje a možná konkurence by jistě vedla ke snížení cen. Háček je ale podle odborníka v tom, že výstavba protonového centra zabere asi osm let.
Je pravda, že se protonové centrum domáhá miliardy korun ročně za přibližně 1500 až 2000 pacientů v daném roce? Podle Kubeše to pravda je, ale rozhodně to není tak, že by bylo Protonové centrum v Praze příliš luxusní. Smlouvu o smlouvě budoucí na tuto sumu podepsalo Protonové centrum s někdejším nuceným správcem, který dnes pracuje pro protonové centrum.
V pořadu však také zazněla informace, že Protonové centrum Praha požaduje od VZP dva a půl milionu korun za tři pacienty, zatímco mnichovské centrum by požadovalo pouze milion a půl. V pořadu to prozradil mluvčí VZP Oldřich Tichý, který vystoupil společně s Kubešem.
Nucený správce nestihl nic jiného
Tichý ve vysílání poukázal také na to, že nucený správce údajně podepsal smlouvu o smlouvě budoucí před sedmi lety, ale originál VZP prý nikdo neukázal. Podle Tichého ale nucený správce nestihl udělat téměř nic jiného, což je podezřelé. A bylo by teoreticky možné stíhat vedení VZP, kdyby bez reptání na smlouvu přistoupilo.
Kubeš však poukázal na to, že ceny jsou standardní. Velká Británie to např. zvládá levněji, ale pouze za cenu toho, že řadu z nich posílají do protonových center do USA. Co se týče centra v Mnichově, lze podle Kubeše říci, že některé úkony zvládá levněji, jiné zase za vyšší cenu, než pražské Protonové centrum.
Kubeš také zdůraznil, že v případě fotonové terapie bývá pacient vystaven menšímu počtu ozáření o vyšší intenzitě, což lze považovat za výhodu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
