V době, kdy se takřka všechny kraje v Čechách potýkají s povodněmi, přišla zpřesňující informace Českého statistického úřadu, že v prvním čtvrtletí tohoto roku klesl hrubý domácí produkt mezikvartálně o 1,1 procenta, nikoli jen o 0,8 procenta, jak zněl předběžný údaj. V meziročním srovnání zaznamenala česká ekonomika pokles o 2,2 procenta. Ještě před vypuknutím povodní byly téměř hlavní domácí událostí nepokoje v Duchcově, které následovaly po brutálním útoku romské skupiny na manželský pár.
Společnost se musí vyrovnávat jen s negativními zprávami, ať už jde o chabou výkonnost ekonomiky, řádění přírodních živlů nebo události v severních Čechách. „Nejsem ani trochu přesvědčen, že události v Duchcově jsou na stejném řádu problémů – teď mi jde o to, jak to vnímá společnost – jako ekonomika a povodně takového rozsahu, jaké tu právě teď máme. To bych asi nespojoval,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Herzmann.
Fotogalerie: - Den druhý v Praze
Fotogalerie: - Povodeň v Praze
Špatné zprávy vyvolávají nejistotu a obezřetnost
Hned ale dodává, že to, co se stalo v Duchcově, nelze podceňovat. „Já to neberu jako okrajovou záležitost a ona to také v žádném případě okrajová záležitost není. Ale zároveň to není záležitost, která by měla tak masový dopad, protože se bezprostředně týká daleko menší části veřejnosti než ty ekonomické nebo katastrofické záležitosti povodní,“ vysvětluje Jan Herzmann.
Psali jsme:
Přitom přiznává, že česká společnost je teď opravdu zásobována především špatnými zprávami. „Těch dobrých je opravdu nedostatek, a to vyvolává zvyšující se nejistotu a obezřetnost lidí. Jedním z důsledků je větší tendence k úsporám domácností, tedy menší ochota vydávat peníze. To se s největší pravděpodobností bude nadále promítat do určitého uzavírání se lidí do sebe, nebo spíš bych měl říkat lidí a domácností do sebe. Půjde tedy vysloveně o soustřeďování se na soukromou sféru,“ konstatuje sociolog.
Lidé se soustředí sami na sebe a své soukromé záležitosti
Kdybychom situaci ve společnosti porovnali s jednotlivcem, jenž se dozvěděl, že přišel o práci, rozpadá se mu rodina a ještě začal mít zdravotní potíže, dala by se čekat nějaká prudká reakce. „Myslím si, že situace není zralá na to, aby docházelo k nějakým masovým nepokojům,“ brání se Jan Herzmann představě, že by se společnost v návalu špatných zpráv začala chovat jak utržená ze řetězu.
„Opravdu si myslím, že zatím to spíše povede k individualizaci, soustředění lidí na sebe a na svoje záležitosti. Úmyslně se vyhýbám slovu problémy, protože to soustředění bude nejen na problémy, ale také na příjemně prožívané záležitosti v soukromé sféře. Nemyslím si, že by tady hrozila nějaká masová frustrace až v takové formě, jako teď vidíme třeba na předměstí některých západoevropských měst,“ říká pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Herzmann.
Pořád ještě nežijeme v krizi podobné té z třicátých let
Nynější problémy na více frontách však nebere jako něco zcela ojedinělého. „Nejsem historik, ale už ve Starém zákoně se mluví o sedmi kravách tučných a sedmi kravách hladových. Už z toho je zřejmé, že všechny společnosti v historii zažívaly etapy horší i lepší. Období, v němž teď jsme, určitě není dobré, ale na druhou stranu, že by to byla nějaká vysloveně hluboká krize, jako byla ve třicátých letech před druhou světovou válkou, to si zdaleka nemyslím,“ poznamenává Jan Herzmann.
Fotogalerie: - Povodně 2013
Stejně tak si netroufá předvídat, že nás v nějakém blízkém časovém horizontu čekají pro změnu tučná léta. „Možná se ještě nějakou dobu bude ekonomika vzpamatovávat. Faktem je, že takové záležitosti jako jsou povodně zpravidla vedou k určitému oživení ekonomiky. Ostatně už se v tisku objevují studie na toto téma, tedy historické studie, jak se vyvíjela ekonomika v těch letech, kdy nás postihly velké povodně. Takže se možná i uplatní teze, že všechno špatné je pro něco dobré,“ dodává sociolog Jan Herzmann.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
