Autor článku připomíná slova geologa Václava Cílka, který v roce 2006 shrnul v rozhovoru pro MF DNES poznatky z historických záznamů, podle nichž se u nás v posledních staletích střídají období s velkými záplavami a období bez nich. Podle těchto pramenů období záplav vždy trvá 30 – 50 let a záplavy se v nich dostavují zhruba po 11 letech.
„Ať už tahle předpověď vyjde, nebo ne, velkou vodu bychom měli brát jako hotovou věc, která se v naší krajině občas přihodí a na kterou bychom měli být připraveni,“ myslí si Stanislav Mihulka. V MF DNES dále uvádí, že podle prvních dojmů z letošních záplav se prý zdá, že na tom nejsme tak zle. Podle autora byly povodně v roce 2002 mnohem více šokující. „Padesát let klimatického socialismu ukolébalo naši bdělost. Ale teď už tušíme, co dělat a na co si dát pozor.“
V MF DNES Mihulka napsal, že pro povodně 2013 „byla naprosto klíčová souhra mezi ohroženými městy a Povodím Vltavy, které podle všeho se záplavou sehrálo úspěšnou partii“. Stanislav Mihulka dále vyjadřuje názor, že se také osvědčily dokončené protipovodňové stavby, mobilní zábrany i zasahující a dobře vycvičené týmy.
Co ještě zlepšit
Opravdu velké záplavy prý nelze porazit. Můžeme jim však prý ubrat sílu, „kterou jsme jim sami poskytli neuváženými zásahy v krajině“, míní autor. „Naše krajina je z větší části zalesněna smrky, což je nehezké a v době záplav nebezpečné, říká šéfredaktor serveru Osel.cz pro MF DNES. Smrky prý totiž nezadrží skoro žádnou vodu. Další nebezpečí vidí Mihulka v zabetonování řek a potoků do úzkých koryt. „Nezkrocené toky se sice každoročně rozlévají po okolí a páchají menší škody, při masivní povodni však pomáhají a zadržují velké množství vody, která by jinak brala majetek a životy,“ míní Mihulka.
„Recept na omezení povodní je tedy jednoduchý, nahradit zatuchlé smrčiny listnatými stromy a obnovovat meandry napřímených vodních toků.“ Autor článku pro MF DNES mimo jiné upozornil, že „podobná doporučení se sice omílají po každých záplavách, ale to nic nemění na jejich účinnosti“.
autor: dkr