„Praha podle mého názoru, jak jsem to měl možnost sledovat i z médií, tyto povodně zvládla, skoro bych řekl lidově „s prstem v nose“. Zkušenost z roku 2002 byla evidentně natolik silná, že přestože tato povodeň přišla mnohem rychleji, vyšla z toho Praha velmi pozitivně. To, že se zároveň rozvodnily dva přítoky Vltavy, bylo nemilé. Každá přírodní katastrofa je specifická. Člověk vždy bude muset reagovat okamžitě,“ prohlašuje Koucký v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny.
Chcete koukat do zdi?
Je však také pravda, že si lidé budou muset rozhodnout, která území se vyplatí chránit, např. protipovodňovými bariérami, na kterých územích se státu vyplatí lidem při povodních pomoci spíš až s odstraňováním škod a která území by mohla být opuštěna úplně. Tato otázka se podle odborníka možná vyřeší sama, pokud se bude velká voda opakovat třeba každé tři roky. Dobře je to vidět na čtvrti Střekov v Ústí nad Labem. Teoreticky by bylo možné tuto čtvrť ochránit před opravdu velkou vodou, ale bylo by to drahé a stalo by se tak za cenu toho, že by tamní obyvatelé nehleděli na řeku, ale jen na vysokou zeď. Otázkou je, co si lidé přejí.
O městech podle Kouckého platí, že nemohou růst do nekonečna. Je třeba zastavovat již kolonizované plochy, což znamená např. stavět v Praze u Vltavy i domy, kde lidé mohou žít a setkávat se ve veřejném prostoru. Tvorba satelitních městeček okolo větších celků se bude ve 21. století řadě lidí jevit jako nevýhodná a vrátí se do města. Může se to týkat třeba starších lidí. Sám Koucký podotýká, že by ve vyšším věku žil raději ve městě než osamělý v jakémsi satelitu.
Pryč od přebujelých norem
Tento návrat do města sebou ovšem nese jednu podmínku. Je třeba přestat přikládat tak velkou váhu hlukovým normám, požadavkům na osvětlení, a podobně. Pokud na nich budeme trvat, můžeme podle Kouckého stavět tak akorát sídliště. Důkazem toho je třeba Staré Město pražské. To řadu oněch novodobých podmínek nesplňuje, ale architektonicky je krásné a lidé to oceňují. Ve zkratce lze říci, že se lidé snad zase odvrátí od přebujelých norem ke vnímání krásy. Pak začnou zase bydlet nejen u Vltavy.
„Je jen otázka, jestli společnost bude mít sílu tyto přebujelé nesmyslné technické požadavky zrušit jako slepou cestu. Pokud bych měl dodržet všechny technické, hygienické, požární a já nevím jaké ještě normy, tak nejsem schopen stavět město. Jsem schopen přinejlepším stavět sídliště. A to je chyba,“ podotýká architekt.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
