Přiměl ho k tomu novinový titulek ve znění „Romové opět brutálně zaútočili: V Duchcově zmlátili 12letého kluka. Dobili ho klacky!“. Česká majorita si podle něj při přečtení takového nadpisu řekne něco ve smyslu „Už zase?“ a klade si otázky, jak dlouho si to ještě nechají líbit. A pak se rozčílí, že pod článkem byla zrušena diskuse a tak si nemůže už ani zanadávat. Když si titulek přečte Rom, napadne jej: „Proč nás s těmi pachateli spojují? Zase o nás píší a dělá jim to dobře, jsou to rasisté.“  

Zajac se pokouší odpovídat oběma stranám, vysvětlit chyby jejich postoje. Rozčílená majorita by podle něj měla pochopit, že v této zemi pořád ještě platí zákony, které rasistické nadávání zapovídají. Romům zase vysvětluje, že některým novinářům se prý hodí jakákoliv špína, i když je třeba vymyšlená.

„Chybí veřejné diskuse mezi oběma stranami. Majorita si často myslí, že jsme všichni stejní a nevidí distanc z našich řad od těch Romů, kteří dělají dusno a neumí se chovat,“ myslí si. Obě skupiny by podle něj měly na řešení spolupracovat, zastavit tikající bomby v ghettech. On sám prý přispívá k harmonii tím, že neustále nepřipomíná, jak na něj ve škole pokřikovali „Jdi se umejt, cigyrygy masné ryby“, nebo jak jej odmítli obsloužit v restauraci.

Od Romů se prý občas dozvídá, že se takovým přístupem snaží bílé většině zalíbit a že za to asi od ní něco má.  To prý vyvrcholilo, když napsal petici, ve které se Romové měli distancovat od těch, kteří jim dělají špatnou pověst a zároveň je vyzýval, aby si místo chození pro dávky hledali práci. „Petici zatím moc lidí nepodepsalo. Jsem si jist, že kdybych psal o rasismu a xenofobii ze strany majority, měl bych podpisů na tapetování,“ píše.