Většina Američanů podle Vinea nechce uznat, že Spojené státy vládnou světu prostřednictvím vojenské síly a myslí si, že jejich existence je nezbytná pro zachování národní bezpečnosti. „Na druhou stranu, nikdo z Američanů si nedokáže představit, že by se na našem území nacházela vojenská základna jiné země,“ poukazuje Vine a uvádí, že počet amerických základen dosahuje osmi set. V Německu je 174 amerických základen, v Japonsku 113, v Jižní Koreji 83. Stovky dalších v osmdesáti zemích světa, včetně Austrálie, Bahrajnu, Bulharska, Kolumbie, Keni či Kataru. „Spojené státy mají pravděpodobně více vojenských základen v cizích zemích než kterýkoli jiný národ v historii lidstva,“ glosuje Vine.
Vine uvádí konkrétní příklad americké základny Guantanámo na Kubě, o jejímž možném uzavření se ve Spojených státech vedou dlouhé roky diskuze. „Nikoho však za ty dlouhé roky nenapadlo se ptát, proč vlastně na kubánském území nějaká vojenská základna vůbec je? Málokdy se někdo zeptá, k čemu jsou stovky vojenských základen po celém světě a jestli si vůbec jejich provoz ve výši 156 miliard dolarů můžeme dovolit. Jen zřídka se někdo podivuje nad tím, jak bychom se asi cítili, kdyby Čína, Rusko nebo Írán postavily své základny poblíž našeho území nebo přímo na něm,“ konstatuje Vine, podle kterého je nutné o těchto otázkách konečně začít veřejně diskutovat.
Masivní budování amerických základen po celém světě začalo s příchodem druhé světové války. V roce 1940 podepsal prezident Franklin D. Roosevelt dohodu o zřízení základny ve Velké Británii, jejíž platnost vyprší až v roce 2039. V době rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 fungovalo ve světě asi 1600 základen a jen v samotné Evropě bylo umístěno na 300 000 vojáků. „Přestože v roce 1990 Američané vyklidili 60 % svých zahraničních posádek, v současné době je rozmístěno v zahraničí 250 000 amerických vojáků. Strategie ze studené války, v rámci které udržovaly Spojené státy v regionech, kde mají své zájmy, vojenskou přítomnost, stále přetrvává. Také Obamova administrativa utratila mnoho miliard dolarů kvůli navýšení naší přítomnosti v Asii a v Evropě,“ uvádí Vine.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Vine cituje zjištění nevládní organizace RAND Corporation, podle které ročně přispívají američtí daňoví poplatníci na jednu základnu částkou pohybující se mezi deseti až čtyřiceti tisíci dolary. „Podle mých velmi konzervativních výpočtů vojenské základny v zámoří stály Spojené státy v minulém roce nejméně 85 miliard dolarů ročně, což je více, než tvoří rozpočet veškeré vládní agendy. Pokud do toho navíc počítáme i americkou vojenskou přítomnost v Afghánistánu a Iráku, potom se tato částka vyšplhá dokonce na 156 miliard dolarů. V některých oblastech může krátkodobě vznik americké základny přinést pro tamější obyvatelstvo profit. V dlouhodobém horizontu ovšem ekonomice nic nepřináší. Dle četných výzkumů mají základny jen omezený pozitivní ekonomický dopad,“ tvrdí Vine.
Vysoké finanční náklady však nejsou dle Vinea jediným problémem, který s sebou existence mnoha set amerických základen v zahraničí přináší. „V potaz bychom měli brát také ztížený život rodin vojáků nasazených v zahraničí. Zámořské základny rovněž přispívají k šokujícím statistikám spojených se sexuálním obtěžováním žen sloužících v armádě. Až jedna třetina z nich má s těmito záležitostmi své zkušenosti. Velký počet těchto trestných činů se přitom stal právě na zámořských základnách a nevztahuje se pouze k americkým ženám. V Okinawě se např. američtí vojáci opakovaně dopouštěli znásilnění místních žen. Vedle toho americké vojenské základny způsobily rozsáhlé škody na životním prostředí z důvodu úniku toxických látek a různých nehod,“ píše Vine.
„Navzdory rétorice o šíření demokracie jsou americké základny často zřizovány v silně nedemokratických státech typu Kataru nebo Bahrajnu. V Iráku, Afghánistánu a Saúdské Arábii potom americké základny vytvořily živnou půdu pro radikalismus a antiamerikanismus. V Saúdské Arábii tamější rekruti Al-Káidy využívali tuto skutečnost jako jeden z hlavních přesvědčovacích argumentů. Také Usáma bin Ládin ostatně tvrdil, že to pro něj byla jedna z motivací, proč se rozhodl zorganizovat útoky 11. září 2001. Ač si toho možná Američané málo všímají, základny v zahraničí jsou častým důvodem, proč nás prostě nemají obyvatelé těchto států příliš v lásce,“ pokračuje Vine v líčení negativních argumentů, jež zpochybňují pozitiva spojená s existencí základen.
Podle Vinea je rovněž diskutabilní, jestli tyto základny vůbec zvyšují národní bezpečnost či bezpečnost hostitelských zemí. „Pokud jsou zřízeny poblíž např. Číny, Iráku nebo Ruska, tak naopak působí jako destabilizační prvek v oblasti. Jak by asi naši vůdci reagovali, kdyby Čína začala stavět svoji základnu v Mexiku? Ostatně nejnebezpečnějším momentem celé studené války se stalo rozhodnutí SSSR vystavět na Kubě jaderné raketové zařízení. A to se přitom nacházelo 145 kilometrů od USA,“ soudí Vine.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
