Jedním z témat, ke kterým se reportérka NTV dostala, byla i Visegrádská čtyřka a přístup k migraci. Uvedla, že postoj V4 je v Rusku velmi pochopitelný a že v Evropě nyní vidíme „neuvěřitelnou krizi kvůli migrantům“. Prezidenta se zeptala na východisko. „Jak česká vláda, tak i já jsme už několikrát řekli, že základem řešení jsou, jednoduše řečeno, deportace,“ odpověděl prezident Zeman s tím, že ví, že tento termín není korektní. Nicméně dodal: „Deportace však musejí být doplněny pomocí zdrojovým zemím, zejména na Blízkém východě a v severní Africe, a to například výstavbou nových nemocnic, elektrifikací atd. Zkrátka pomáhat tomu, aby přísun migrantů nebyl tak intenzivní jako v poslední době. Ale opakuji, základem je fungující systém deportací.“ Migrace je podle Zemana špatná proto, že odcházejí mladí a produktivní lidé.
Na to reportérka zmínila Sýrii a Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že na toho, kdo bude pomáhat Sýrii, budou uvaleny sankce. „Jak lze tedy Sýrii vůbec pomáhat?“ ptala se. Podle prezidenta je toto opět typická ukázka toho, jak sankce nepomáhají. „Já jsem od začátku podporoval režim Bašára Asada. A byl jsem za to velmi tvrdě kritizován. Říkal jsem si, kdo je proti Asadovi? Tzv. Islámský stát. Takže pokud nechceme podporovat tzv. Islámský stát, musíme podporovat Asada. To je prostá logika. Teď po několika letech vidíme, že Asad už má pod kontrolou prakticky všechny části Sýrie a že se lidé do Sýrie opět vracejí. To je skvělé a těší mě to,“ pravil prezident.
Dodal, že lidé v Sýrii vždy měli vysoký ekonomický výkon a produktivitu práce, a to v různých oblastech. To podle něj znamená, že Syřané jsou schopni rekonstruovat svou zemi po občanské válce. První místopředseda syrské vlády, se kterým hovořil, prý nabízel nejrůznější investiční projekty v Sýrii. „Proč toho nevyužít?“ ptal se Miloš Zeman.
Fotogalerie: - Sto let Hradní stráže
Došlo i na Severoatlantickou alianci, expanzi NATO na východ a systémy protiraketové obrany. „Jaký je tedy váš názor na východní rozšíření NATO? Mělo se NATO rozšiřovat?“ ptala se reportérka Zemana. „Vím, že Gorbačovovi slibovali, že se NATO rozšiřovat nebude. To se nestalo, což je historický fakt,“ uvedl Zeman, ale vzápětí dodal: „Jiný historický fakt ale je, že některé státy mají specifickou historickou zkušenost, v případě Československa to je okupace v r. 1968, o níž vždy říkám, že byla sovětská, nikoli ruská, a jsem rád, že například premiér Medveděv potvrdil, že se Rusko za okupaci několikrát omluvilo.“ A zmínil, že historickou zkušenost mají i v Polsku a v Pobaltí, i když si nemyslí, že Rusko tyto země napadne. A prezident se zmínil i o Ukrajině, kde by podle něj mělo dojít k decentralizaci a přenosu kompetencí na jednotlivé regiony. „Kdyby ústavní reforma proběhla, bylo by to dobré především pro samotnou Ukrajinu,“ tvrdí prezident Zeman.
Fotogalerie: - Zeman v Izraeli
Reportérka se také ptala na českou historickou zkušenost, zejména s Francií a Anglií když šlo o garantování hranic. Prezident jí na to řekl, že jistě ví, jaké následky to mělo. „Prezident Beneš uzavřel dohodu o spolupráci a přátelství se Stalinem, protože Anglii ani Francii už nevěřil. Ale pak bohužel v roce 1968 došlo k okupaci, o níž jsem se už zmínil. Tvrdím, že jakýkoli historický fakt má své následky. To, že se Československo rozhodlo uzavřít dohodu se SSSR, bylo přímým následkem toho, jak se zachovaly Británie a Francie v r. 1938,“ vykládá Zeman historii. Reportérka pak vztáhla historickou zkušenost na dnešek, kdy dle jejích slov Anglie a Francie tlačí na Česko jako člena EU, aby podpořilo sankce a tlak na Rusko, a zeptala se, zda by se Česko podle historické zkušenosti nemělo chovat jinak. „Nechci, abychom byli pouhou provincií Evropské unie. Pro zachování si samostatnosti se musíme v některých oblastech rozhodnout sami, co budeme dělat,“ odpověděl na to jasně Zeman a dodal, že se spojenci samozřejmě můžeme diskutovat, ale rozhodnutí je nakonec na nás. „ČR musí zůstat samostatnou zemí,“ zopakoval prezident.
Pochvalně také zmínil nedávnou návštěvu Viktora Orbána: „Jeho politika je úplně stejná, jakou chci i já, politika samostatnosti. Mluví o tom, že Evropa musí být založena na svých historických kořenech, což se samozřejmě týká islámské migrace, a že jednotliví členové EU musí zůstat samostatní a nebýt jen těmi zmíněnými provinciemi. Některé země samozřejmě mohou chtít být provinciemi, protože z Evropské unie dostávají peníze. Ale pokud svoji svobodu prodáte za peníze, nakonec stejně ztratíte i ty peníze.“ To reportérka okomentovala: „Minulý týden Merkelová řekla, že každá členská země by měla část své suverenity předat Evropské unii,“ a Zeman na to odvětil: „No vidíte. Já jsem už dávno řekl, že v tomto smyslu EU připomíná tzv. Brežněvovu doktrínu. Ta také zaváděla omezenou suverenitu. Myslím, že minulé chyby by se neměly opakovat.“ O EU mluvil Miloš Zeman i na konci rozhovoru: „Brexit je důkazem, že EU nepracuje správně. Odchází-li jedna velká evropská země, znamená to, že se EU nedaří. To ale nevadí, já zůstávám historickým optimistou. Věřím v budoucnost Evropské unie jakožto integraci samostatných států. To si neodporuje, protože je možné zůstat samostatným a zároveň mít například společnou dopravní infrastrukturu, která se nezastaví na národních hranicích. Integrace a samostatnost se zkrátka nevylučují.“
Fotogalerie: - Příjezd Viktora Orbána
Dalším tématem byla rusofobie i to, že se Rusům zdá, že je už nikdo nemá rád a všude se hledají ruští špioni. „Nebojte, teď roste ekonomická moc Číny, takže Rusko už nebude samo. Budou se hledat také čínští špioni a hackeři. A pokud poroste dosavadním tempem Indie, další velmoc, budou už takové země tři. Něco podobného je pro novináře ideální prostředí. Prakticky v každé zemi jsou ale ruští špioni, čínští špioni, japonští, indičtí a samozřejmě také američtí,“ žertoval a uklidňoval Miloš Zeman.
V souvislosti se špionáží došlo i na Novičok. „Co se týká Novičoku, jedna skupina tvrdí, že u nás vůbec nebyl. Podle jiné skupiny u nás Novičok byl kvůli laboratornímu výzkumu, po němž byl zničen!“ vysvětloval prezident. Prý viděl informace od tajných služeb a jedna tajná služba říkala ano, druhá ne. „Obě ale připouštěly, že se u nás Novičok testoval. A když něco testujete, tak to předtím musíte vyrobit. Pokud někdo tvrdí, že se Novičok nevyrobil, ale testoval se, postrádá to smysl, protože to porušuje zákony o zachování hmoty a energie,“ tvrdí prezident Zeman.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
