Podle dokumentu prý už navíc nelze Moskvu kvůli jejímu zapojení do ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a protiprávní anexi Krymu považovat za strategického partnera.
Zprávu, kterou připravil Litevec Gabrielius Landsbergis, zástupce největší lidovecké frakce v EP, podpořila valná většina hlasujících poslanců (pro bylo 494 a proti 135). Rusko je v dokumentu označeno za agresora a narušitele demokratických pořádků, který „vede proti Ukrajině ozbrojený konflikt, jehož se přímo a nepřímo účastní jeho vojenské a bezpečnostní síly, a který úmyslně destabilizuje tuto suverénní a nezávislou zemi ve svém sousedství“.
Součástí textu je i výzva Evropské komisi, aby „předložila návrh právního předpisu zakazujícího financování politických stran v EU politickými nebo hospodářskými subjekty mimo EU“. Pokud by takové nařízení nakonec vstoupilo v platnost, dotklo by se řady krajně pravicových a nacionalistických evropských stran, které podle médií získávají v Rusku výhodné půjčky. Loni tak například dostala vysokou půjčku od ruské banky francouzská Národní fronta Marine Le Penové.
„Oblast financování politických stran neupraveného podle evropského práva představuje významné riziko,“ uvedl český europoslanec Stanislav Polčák z lidovecké frakce EPP. Podle něj není dobře, že se nechává na libovůli vnitrostátních právních řádů, zda omezí nebo zakážou přijímat dary a půjčky od zahraničních subjektů mimo Evropskou unii. Český právní řád už přijímání darů od subjektů ze zahraničí zakazuje. Půjčky v zahraničí nicméně možné jsou, ale strany o nich musejí zveřejnit podrobnosti.
Psali jsme:
_635695217773108099.JPG&id=73500)
Boj i proti ruské propagandě
Do Landsbergisovy zprávy se prostřednictvím pozměňovacích návrhů dostala i kritika na adresu Moskvy za seznam osmadevadesáti nežádoucích Evropanů včetně čtyř Čechů, kteří mají kvůli svému postoji ke konfliktu na Ukrajině zakázaný vstup na ruské území. Evropská komise je rovněž tlačena k intenzivnějšímu boji s ruskou propagandou. Měla by prý vyjádřit nesouhlas s tím, že se v ruských státních médiích „vyskytují tendence přepisovat a nově vykládat historické události dvacátého století“.
„Nehodláme se smířit s tím, že Putinovo Rusko a jím kontrolované sdělovací prostředky bezostyšně manipulují s historickými fakty se zjevným záměrem vyvolat v ruské společnosti protizápadní nálady a upevnit tím její loajalitu k agresivní politice Putina na Ukrajině“, uvedl k propagandě europoslanec Jaromír Štětina (TOP09). Rusko podle něj nevede válku jen na východoukrajiských bojištích, ale i na internetu a ve sdělovacích prostředcích. „Naléhavě proto potřebujeme společnou strategii proti ruské propagandě, abychom v informační válce s Ruskem netahali za kratší konec,“ dodal.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd, čtk
