„V principu jsem pro zákon o obecném referendu. Záleží ale samozřejmě na parametrech. Kdy ho vyhlašovat – to znamená kolik podpisů je potřeba – a při jaké účasti je závazné, aby se princip referenda nezneužíval. Když se přijme obecné referendum, potom extra referendum o Evropské unii nedává smysl. To je výkřik ze tmy do tmy,“ řekl nově zvolený poslanec Patrik Nacher (ANO).
„Zákon o obecném referendu máme ve volebním programu, navrhli jsme už i speciální referendum o NATO. To první má samozřejmě větší šanci, to by mohlo jít relativně rychle,“ je přesvědčen místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
„Jsem pro oba zákony. To, že máme zákon o referendu, neznamená, že hned vystupujeme z EU,“ uvedl poslanec Pavel Plzák z hnutí ANO.
„Všeobecně platí, že nepodporujeme ad hoc referenda. To znamená, že se jedním zákonem vypíše referendum o jedné otázce a nelze provádět žádná další referenda. Podporujeme kvalitní zákon o obecném referendu. V principu počítáme s tím, že podle něj bude možné dělat referendum i o mezinárodních smlouvách. Ale v dané chvíli to není v našich vyjednávacích prioritách. Směřují k tomu, abychom zlepšovali vzdělanost české společnosti a mediální gramotnost,“ vysvětlil nově zvolený poslanec Mikuláš Peksa z Pirátské strany.
„Zákon o obecném referendu zatím nemám prostudovaný. Nevyjadřuji se proto k němu. K případnému referendu ke členství v EU mám negativní stanovisko,“ sdělil senátor Petr Orel (Strana zelených).
„Za podmínky – referendum je závazné, pokud je pro některou možnost nadpoloviční většina oprávněných voličů – ano (včetně EU). Při slabších podmínkách ne,“ vysvětlil svůj názor senátor Michael Canov (Starostové).
„Jsem pro tento zákon. Pokud jsme mohli hlasovat pro vstup do EU, máme mít i opačnou možnost. Demokracie nemůže mít charakter polovodiče,“ uvedl Jaroslav Bašta (ČSSD).
„Jsem pro referendum. Věřím lidem,“ konstatoval další sociální demokrat, Stanislav Huml.
Mgr. Stanislav Huml
„Na první otázku odpovídám ano. Na druhou – do Evropské unie jsme vstoupili na základě referenda. Tudíž i odchod z ní má být na základě demokratického a závazného referenda. Navíc Unie není zdaleka tou Unií, do které jsme tak nadšeně vstupovali, a proto mají občané právo se vyjádřit, zda v takové Unii chtějí být,“ domníval se Jiří Kobza, nově zvolený poslanec za SPD.
„Jsme pro zákon o obecním referendu, respektive místním. Jen je třeba upravit například podmínky povinné účasti. Patrioti jsou pro, aby byla již platná účast vždy podle nejnižší účasti v některých z voleb, které se konaly pět let zpět od vyhlášení referenda. Tedy platnost referenda by se řídila nejnižší účastí nyní třeba ve volbách do EP, což bylo, tuším, něco kolem 18,2 %. Jestliže bylo možné zvolit s touto účastí europoslance, nevidím důvod, proč by nemohla být platná místní referenda,“ uvedl Jiří Vítek, předseda Patriotů. „Nemáme nic proti referendům, tedy ani pro vyhlášení referenda o setrvání v EU nic nenamítáme,“ doplnil.
„Všechny návrhy, které se u nás objevují, navrhují plebiscit, ne referendum. Ve Švýcarsku je takováto podoba lidového hlasování nepřípustná. Svobodní navrhují lidové veto, což je nejdůležitější prvek přímé demokracie. O členství v EU by se mělo hlasovat znovu. Jednak je EU nyní něco diametrálně jiného, než o čem jsme hlasovali při vstupu, jednak tehdy vláda za státní peníze prováděla kampaň, což je v přímé demokracii zcela zakázáno,“ objasnil nový europoslanec Jiří Payne ze Strany svobodných občanů.
Evropská integrace je stále zřetelněji destruktivní utopií
Nejpodrobněji se rozepsal mentor Realistů Petr Robejšek. „Referendum o členství v EU: Ano, měla by se uzákonit možnost celostátního referenda na základě petice. Do EU jsme vstupovali na základě referenda, a tak je jen logické, že bychom měli volit stejnou formu pro rozhodnutí o případném vystoupení. Vystoupení z EU se však stalo volebním heslem a já zcela postrádám seriózní debatu,“ konstatoval. Místo vzájemných osočování stran by bylo podle něj třeba vést vážnou debatu o dvou tématech. Tím prvním je, co nám členství v EU poskytuje a co nám bere. „Každé členství v nadnárodním spolku něco přináší a něco v nejširším slova smyslu bere. Obvyklý argument přívrženců pro setrvání v EU se týká finanční podpory. K tomu je třeba vědět následující. V průběhu celého roku 2016 obdržela Česká republika z rozpočtu EU příjmy ve výši celkem 123,8 mld. Kč, přičemž na povinných platbách současně odvedla do evropského rozpočtu 44,2 mld. Kč. Česká republika tak za celý rok 2016 obdržela o 79,6 mld. Kč více, než do rozpočtu EU odvedla a její výsledná čistá pozice je tak třetí nejvyšší od vstupu do EU. Ale pravdouaje i toto. Schválený rozpočet pro rok 2016 byl 1,18 bilionu Kč. Tedy jak vidno, nepředstavují subvence žádnou fatální částku, a to v poměru k celému rozpočtu,“ domníval se.
„Hlavním pozitivem členství v EU je totiž přístup k volnému trhu. To je možnost uplatnit naši exportní sílu. Na druhé straně EU stále výrazněji omezuje naši národní suverenitu a škodí našim národním zájmům. Přesto stojí za to přemýšlet o tom, jak reformovat EU se záměrem zabránit jejímu dalšímu štěpení. Nevidím však ale ani v Bruselu, ani v Berlíně, ani v Paříži ochotu k takovým reformám,“ zdůraznil. „Naopak. Pozoruji snahy o posílení společné zahraniční a bezpečnostní politiky, sjednocování platů a sociálních dávek, přenášení dluhů slabých členů z jihu Evropy na silnější severní část kontinentu. A nelze přehlédnout ani rozhodování proti našim národním zájmům. Příkladem jsou kvóty na uprchlíky nebo implementace předpisů o omezení držení zbraní. Evropská integrace je ale stále zřetelněji destruktivní utopií,“ objasnil. Podle jeho názoru však přesto ještě nenastala situace, že by nám EU více brala, než dávala. „To se však může poměrně rychle změnit. A proto je třeba začít okamžitě hledat odpověď na druhou otázku. Jak vystoupit?“ konstatoval.
„Je naprosto nezbytné položit si druhou otázku. Jak by vypadaly konkrétní kroky pro to, aby vystoupení z EU proběhlo pro Českou republiku co možná nejvíce bez ekonomických otřesů. Taková debata je naprosto rozhodující a probíhá nejvýše na povrchní úrovni. To se musí rychle změnit. Výsledkem takové debaty musejí být konkrétní představy o tom, jak by naše vystoupení probíhalo, jak by se daly omezit ztráty, které by s ním byly spojeny pro náš exportní průmysl, a jak by vypadalo zakotvení Česka do mezinárodního obchodu po opuštění EU,“ uzavřel.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
