Absolutní podpásovka! Petr Žantovský se zhrozil nad hostem, kterého ČT pozvala mluvit o Babišovi. Zmínil také „ránu mezi oči“ na seznamu kandidátů do Rady ČT

18. 3. 2017 13:30

TÝDEN V MÉDIÍCH Absolutní podpásovku z hlediska novinářské etiky předvedla Česká televize, když si do studia ke komentování dění kolem Andreje Babiše pozvala bez oponenta redaktora, který odešel z MF Dnes. Veřejnoprávní televize také nic nedbala na kritiku, které ji za neobjektivitu vysílání Americké volební noci podrobila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, a předvedla totéž i při referování o nizozemských volbách. Analytik Petr Žantovský si v pravidelném přehledu mediálních zajímavostí všímá i toho, kdo se uchází o členství v Radě České televize a v Radě Českého rozhlasu.

Absolutní podpásovka! Petr Žantovský se zhrozil nad hostem, kterého ČT pozvala mluvit o Babišovi. Zmínil také „ránu mezi oči“ na seznamu kandidátů do Rady ČT
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Na nejrůznější kolize zájmů narazil Petr Žantovský v přehledu mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Začali bychom štvanicí na Andreje Babiše, to se těžko dá nazvat jinak než tímto slovem. Ta štvanice je samozřejmě politická ze strany zejména sociální demokracie, která si na tématu Babiš postavila celou svou budoucí existenci. Zřejmě má na základě nějakých průzkumů pocit, že parlamentní volby, které nás na podzim čekají, nevyhraje ona, ale právě hnutí ANO, což je dost pravděpodobné. A zdá se, že sociální demokracii to znervóznělo do té míry, že přestala konat soudně. Důkazem je způsob, jakým se dnes na parlamentní půdě spojuje s Miroslavem Kalouskem a TOP 09,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Vystupování šéfa TOP 09 lze totiž nepochybně označit za mnohanásobnou kolizi zájmů. „Je to bývalý ministr financí, útočí na stávajícího ministra financí, je to člověk, který byl u většiny zákonných předpisů, jejichž použití, využití nebo třeba zneužití, co já vím, se vyčítá Andreji Babišovi. Jeho boj je pochopitelný, protože je z opozičních lavic. Boj sociální demokracie je také pochopitelný, ale je podstatně více – jak se říká – chucpe, protože je namířen proti prvnímu místopředsedovi vlády, které šéfuje sociální demokrat. Něco podobného trošku v opačném gardu si vybavíme z doby, kdy Josef Lux jako tehdejší místopředseda vlády za lidovce bojoval proti svému kolegovi, předsedovi vlády Václavu Klausovi, všemi prostředky a více či méně férovými způsoby,“ připomíná mediální analytik.

Sociální demokracie by se měla stydět

Má na mysli období z let 1995 až 97, kdy bylo takřka pravidlem, že se vláda na něčem usnesla, vydala k tomu komuniké, ale pak vystoupil samostatně Josef Lux s tím, že nic takového neplatí a že je to nesmysl. „Bojoval proti Klausovi neustále, silně podněcován Václavem Havlem, špatně se to říká, protože ani Havel, ani Lux už nežijí, nicméně byly to typické příklady toho, jak si dva koaliční partneři opravdu značně nerozumí. Koneckonců kolize uvnitř koalice, která byla od roku 2010 tvořena spolu s Věcmi veřejnými, také nebyly úplně pěkné. Ale něco takového, co zažíváme dnes v přímém přenosu mezi Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem, je naprosto tristní a trapné. A myslím si, že by se sociální demokracie měla stydět,“ tvrdí Petr Žantovský.

A to nikoli proto, že jde o Andreje Babiše. „Možná mají ta kritická slova v některých věcech i pravdu, to neumím posoudit, ale celá forma té kampaně je tak odporná, že pro to těžko hledat nějaká normální slušná slova. Nejhorší ze všeho na tom je, že se tady vůbec neohlížíme na nějaké základní demokratické procedury, sestavují se poslanecké komise na kontrolu Babišova účetnictví, sestavují se sněmovní orgány, které mají zkoumat, jestli Babiš je, nebo není zločinec. Já mám za to, že od toho jsou přece justiční orgány, je tady od toho policie, státní zástupce a soudce. Vždyť pokud jsou nějaká podložená podezření, tak by měl někdo podat trestní oznámení. Pak by se měla zkoumat míra opodstatněnosti, poté by se případně mohlo vyjádřit obvinění vůči někomu, jako je pan Babiš. Dále by se samozřejmě muselo v Poslanecké sněmovně hlasovat o zbavení imunity,“ podotýká mediální odborník.

Sněmovna kašle na všechna pravidla i zákony selského rozumu

Tato záležitost kolem Andreje Babiše má tedy docela složitou, ale přitom čistou a demokratickou proceduru. „Samozřejmě se může stát, že má člen vlády z minulosti nějaký škraloup. Nevím, jestli se to stalo panu Babišovi nebo panu Sobotkovi nebo někomu jinému. Neposuzuji to věcně, ale čistě procedurálně. A procedurálně vzato Poslanecká sněmovna teď kašle na všechna pravidla, na všechny jednací řády, dokonce i na zákony selského rozumu a logiky, a koná čistě politicky. To je něco naprosto nepřijatelného. Fascinuje mě, jak tomu všemu přidávají média. Babišovi přimalovala čertovské rohy už dávno a tohle je další ze čtyř nebo už pěti velkých příležitostí, jak si do Babiše kopnout. Začalo to Čapím hnízdem a tímhle to zcela určitě nekončí, protože volby máme až na podzim a do té doby je hromada času,“ míní Petr Žantovský.

Přitom sílící útoky na Andreje Babiše sotva mohou cokoli změnit na stávající vnitropolitické mapě i na tom, jakou máme vládu. „Pokud by byl pan Sobotka tak zásadový, měl by pana Babiše z vlády odvolat, to je v jeho pravomoci. Pak by měl panu prezidentovi navrhnout jiného ministra financí a místopředsedu vlády. To ovšem nejde, protože existuje koaliční smlouva, tu by musel pan Sobotka vypovědět. Následně by padla vláda jako celek. Byly by vypsány volby možná v dřívějším, možná ve stejném termínu, v každém případě by se hledala nějaká jiná vláda. A je otázka, jestli by byla politická, nebo nepolitická, úřednická, rozhodně by v tom procesu hrál hlavní roli prezident. A to se samozřejmě panu Sobotkovi také nelíbí, aby dal panu prezidentovi do rukou takové pravomoci,“ upozorňuje mediální analytik.

Ke kauze OKD poslanci žádnou komisi nevytvořili

Ale místo toho, aby předseda vlády a ČSSD použil kteroukoli z těchto férových a zákonných cest, tak sociální demokraté spolu s TOP 09 bijí v Poslanecké sněmovně na poplach. „Myslím, že by se měli zabývat mnohem podstatnějšími věcmi, než je tahle. Stejně jde jenom o předvolební tanec, jinak to nemá žádnou věcnou podstatu. To nemůže mít žádné vyústění kromě trestněprávního, a to, jak jsem říkal, zatím nikdo neučinil. A proč tak nikdo neučinil, je celkem zřejmé. Mimochodem když Poslanecká sněmovna umí udělat komisi vyšetřování činů Andreje Babiše v minulosti a vedle toho vezme usnesení, že kauza OKD byla chybně a závadně, komisi však nesestaví, čím to je?“ ptá se Petr Žantovský.

Důvod, proč je tomu jinak, má hned po ruce. „Není to náhodou tím, že se kolem prodeje zbytkové části OKD panu Bakalovi motal pan Sobotka jako tehdejší ministr financí? No já myslím, že to je tím. Samozřejmě pro to nemám jiné argumenty než tu běžnou logickou analýzu, nicméně je to zase měření různým metrem. A to není správné, protože škoda, kterou na občanech tehdy napáchal ten akt prodeje OKD, je reálná, je zřetelná, všichni o ní vědí, všechno o ní bylo zveřejněno. Ti lidé na Ostravsku by o tom mohli vyprávět od rána do večera, avšak naši volení zástupci pouze něco zkonstatují, ale vyšetřovací komisi tedy nesestaví. Tak tomu přestávám rozumět,“ přiznává mediální odborník.

Absolutní podpásovka od České televize

A sdělovací prostředky tančí kolem Andreje Babiše své rituální tance. „Vrátím se k minulému pátku, kdy se probíral Babišův audit. Česká televize si k tomu do pořadu Události, komentáře opět pozvala – není to tak dávno, co jsme se na toto téma bavili – Jiřího Štického, bývalého zaměstnance dnešních Babišových tiskových podniků, to znamená člověka, který odešel z Mladé fronty Dnes z důvodu nástupu nového vlastníka a je tedy v absolutní kolizi zájmů. Když jsme se o tom bavili minule, to je tak měsíc zpátky, tak proti Štickému seděl ve studiu sám Babiš a namazal si pana Štického na chleba, protože pan Štický byl nepřipravený, byl absolutně v defenzívě a neměl argumenty. Tak tentokrát to Česká televize pojala tak, že do studia pozvala pouze pana Štického, který vedl jakýsi monolog,“ podivuje se Petr Žantovský nad počínáním lidí z veřejnoprávního média.

Přitom vůbec nezáleží na tom, jak ten monolog, zda byl, nebo nebyl dobře zpracovaný. „To je úplně fuk. Pochybila Česká televize. Za prvé ve studiu neměl co sedět Štický, protože je v kolizi zájmů, ale nějaký nezávislý ekonomický analytik. Třeba Pavel Kohout, jenž pracuje pro jinou politickou stranu, takže by se to docela hodilo. Rozhodně by se nepředpokládalo, že by pana Babiše nějakým způsobem zvýhodňoval. Nebo Tomáš Sedláček, který se kamarádí se sociálními demokraty, prostě někdo takový. Ale určitě ne novinář, který odešel z Babišových novin. A za druhé opět je to taková ‚polemika jednoho‘, polemika o jednom hrdinovi, a tím hrdinou je v tomto případě smutný hrdina pan Štický. A Česká televize opět drží v ruce Černého Petra, protože tohle je absolutní podpásovka z hlediska novinářské etiky a nikdy k tomu nemělo dojít,“ je přesvědčen mediální analytik.

Referování o nizozemských volbách připomnělo Americkou volební noc

Za druhé téma si vybral dění kolem nizozemských voleb, které se uskutečnily uprostřed týdne. „Zažívali jsme při nich situaci podobnou té, jakou kritizovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v případě Americké volební noci. Přesto se Česká televize chovala úplně stejně. Celé její referování o průběhu a postupném zveřejňování výsledků až po konečné výsledky nizozemských voleb bylo orientováno proti Geertu Wildersovi. Bylo to zcela jasné počínaje volbou slov, jak byl regulérně kandidující politik neustále nazýván buď populistou, extremistou, pravicovým extremistou, odpůrcem migrace, všechny možné negativní nálepky, které se dají vymyslet, byly na Wilderse během těch několika hodin vysílání nalepeny. Bylo zcela zjevné, jak v České televizi stoupá nadšení, když to vypadalo, že Wilders bude až čtvrtý,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • poslanec

Nakonec skončil druhý, což muselo být pro Českou televizi velké zklamání. „A to neříkám, že bych byl nějaký fanoušek Geerta Wilderse, o jeho politice si myslím svoje. Wilders je ale přece produktem europeistické politiky, kterou zažíváme posledních dvacet let. Stejně jako je produktem této politiky pan Okamura, hnutí Úsvit, paní Le Penová, to je všude to samé. A svým způsobem, když to převedu zpátky k úvodnímu tématu Babiš – Antibabiš, tak Andrej Babiš je produktem ČSSD a ODS a dob jejich vládnutí. Pan Babiš to často říká a svým způsobem se proti tomu nedá vůbec nic namítnout. Protože kdyby fungovala politika a fungovaly standardní strany, tak by nebylo potřeba zakládat nestandardní, v podstatě nepolitické hnutí, o kterém nikdo neví, jestli je napravo, nebo nalevo. Tím mám na mysli ANO, které je výslednicí neschopnosti tradičních stran,“ myslí si mediální odborník.

Neschopnost evropských elit změnit svůj pohled na svět

V té souvislosti oceňuje článek Filipa Nachtmanna a Davida Jareše, který pod titulkem „Sjezd ČSSD: otočka doleva dolů“ vyšel na webu Týden.cz. „Považuji ho za mimořádně povedenou analýzu výsledků sjezdu ČSSD. Velice přesně v něm konstatují, že problém sociální demokracie je v tom, že nemá nová témata, že stále lpí na svých tradičních, už dávno vyčichlých tématech a metodách, které ji už několikrát zradily a i v minulých volbách ji připravily o procenta a stále míří tamtéž. Doslova píší: ‚Zvolila cestu ODS, která se, přesvědčena o své pravdě a povinnosti voličů opět pochopit její skvělý program, potácí nad propastí a raduje se z každé desetinky procenta preferencí.‘ To je přesně ono. Sociální demokracie hraje o život, ale hraje o něj špatně, hraje o něj metodami, které nikam nevedou,“ míní Petr Žantovský.

Ostatně to bylo vidět i na ODS pod vedením Petra Nečase. „Vidíme to i na ODS pod nynějším vedením, je to bezradné tápání a počítání desetinek. Přesně takhle může skončit sociální demokracie, když se bude chovat tak, jak se chová. A proč se k tomuto tématu vracím? Protože je to úplně stejné jako Evropská unie a lidé jako Wilders a Le Penová. To jsou produkty neschopnosti evropských politických elit změnit svoji metodiku, svůj pohled na svět, být realističtější, nemyslet si, že poručí větru, dešti a nebudovat eurosocialismus, který ignoruje realitu a je řízen administrativně jenom vůlí odložených úředníků typu pana Barrosa, pana Prodiho nebo pana Tuska, kterého ani v jeho vlastní zemi nikdo nechce. Takže příběh Wilderse a jeho účasti ve volbách očima českých médií je stále stejný příběh, jako byl příběh Trumpův z Americké volební noci,“ všímá si mediální analytik.

Veřejnoprávní hnízdo jednoznačného politického postoje a názoru

„Česká televize se opět ukázala jako hnízdo určitého jednoznačného politického postoje a názoru, který prosazuje přes spáleniště, přes krvavé řeky a úplně za pochodu ‚stokrát za vteřinu‘ porušuje všechna pravidla novinářské etiky a profesionality. Tohle se nedělá. Česká televize nemá co mít názor na to, kdo má v Nizozemsku vyhrát volby, to jí prostě nepřísluší, ona má pouze referovat a nejásat nadšením, že Wilders bude čtvrtý, i když tedy nakonec byl druhý. To je můj závěr z referování o nizozemských volbách. K jejich výsledku se vyjadřovat nechci, možná jednou větou, že pan Rutte ty volby vyhrál jenom kvůli Erdoganovi a kvůli tomu, jaký vůči němu zaujala dosluhující vláda vedená tímto politikem postoj. To byla záchrana na poslední chvíli. Ale možná se mýlím, nejsem politolog, je to jen taková moje teorie,“ přiznává mediální odborník.

K poslednímu tématu se nechal inspirovat zveřejněnými jmény kandidátů na členství v Radě České televize a v Radě Českého rozhlasu. „Bude se volit podle režimu stávajícího zákona, jehož novelu se snaží prosadit paní Marvanová. Když se dívám na uvedená jména, tak se chvílemi směju a chvílemi jsem velmi smutný. Smutný jsem například nad jménem Adam Černý. Jak může předseda Syndikátu novinářů, tedy člověk, který je absolutně v kolizi zájmů, protože je předsedou cechovní organizace zastupující velké množství zaměstnanců České televize, být členem orgánu, který má Českou televizi kontrolovat? To je přece taková kolize zájmů, že už si žádnou větší kolizi zájmů neumím představit,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nominovat šéfa Syndikátu novinářů je schválnost a rána mezi oči

Podobný problém má i s dalšími jmény lidí, kteří z televize, případně z rozhlasu pocházejí. „Ale Adam Černý, to je prostě rána mezi oči. To je od navrhovatelů, což jsou Český filmový a televizní svaz FITES a Asociace režisérů a scénáristů ARAS, gesto schválnosti, že zkoušejí, kam až mohou zajít. Zajímalo by mě, u jakých politických stran si to budou žehlit. Protože jak znám novinářské dílo Adama Černého, tak jeho srdce vždy bilo někde poblíž TOP 09 nebo něčeho podobného, a to zrovna není strana, která by dnes asi rozhodovala ve Sněmovně. Ačkoli když jsme viděli tanec kolem Babiše, tak je i to možné. Mezi kandidáty jsou známá jména, třeba bývalého ředitele České televize Jiřího Balvína, bývalého radního Českého rozhlasu Jiřího Floriana či stávajícího radního České televize Michala Jankovce,“ poznamenává mediální analytik.

U posledně jmenovaného se musí zastavit i proto, že mezi kandidáty na členství v Radě Českého rozhlasu zaregistroval jméno Ivana Tesaře. „To jsou dva pánové, kteří před mnoha a mnoha lety pracovali v takzvané České tiskové agentuře. To byl pokus o vytvoření tehdejší konkurence ČTK, šlo o soukromou agenturu, která patřila Pavlu Sehnalovi, SPG, a tihle dva pánové tam oba pracovali. Pan Jankovec v manažerské funkci a pan Tesař jako ekonomický redaktor. Já si je od té doby velmi dobře pamatuji a vím také, jak se potom pohybovali mezi těmi různými ODA, ODS, třeba i Ivanem Langerem – to nevím, třeba to říkají pouze zlé jazyky – a najednou se objevili v radách veřejnoprávních médií v době, kdy ODS ještě vládla. ODS už nevládne, ale oni znovu usilují o zvolení. Tak jen upozorňuji, že to je zajímavý spolek lidí již trošku použitých v jiných souvislostech,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Radní se loučil navždy, ale kandiduje znovu

Mezi uchazeči jsou lidé, kteří notoricky kandidují, třeba děkan Fakulty sociálních věd Jakub Končelík, který se snažil být i ředitelem Českého rozhlasu. „Pak je tam zajímavé jméno Oldřicha Kužílka, což je člověk, který si připisuje zásluhy o přijetí zákona o svobodném přístupu k informacím, je to sto šestka, tuším, a člověk, který se pohyboval v lobbingovém prostředí. Samozřejmě, že ho navrhuje FITES. Já jsem Oldu Kužílka potkal v Senátu na těch diskusích k Marvanovou navrhované změně zákona a trošku mě překvapilo, že ho tam potkávám. Nicméně jsem ho po letech rád viděl, on je divadelní režisér a jezdívali jsme společně do různých divadelních porot. Znám ho tedy hodně dlouho a nevím nic o tom, že by se angažoval někdy v otázkách České televize, nu tak nyní začal,“ poukazuje mediální odborník.

Zajímavá jména našel i mezi uchazeči o členství v Radě Českého rozhlasu. „Pan Badal už radním byl a loučil se slovy: ‚Nebojte se, už nikdy nebudu členem Rady Českého rozhlasu, už se o to nebudu nikdy ucházet, už se vidíme naposledy.‘ Je blízkým spolupracovníkem arcibiskupa Duky a je také, pokud vím, v jisté milosti u vedení sociální demokracie. Abych byl spravedlivý, musím říci, že jsem v této debatě drobně v kolizi zájmů, protože jsem za naše odborné sdružení Media res také navrhnul jednoho zástupce do Rady Českého rozhlasu. Je jím pan Fencl, dlouholetý ekonomický novinář, dříve v Hospodářských novinách a potom ještě na různých dalších pozicích. Je to člověk, který rozumí ekonomice takového podniku, jako je Český rozhlas, což byl důvod, proč jsme ho navrhovali. Ale tímto mu nedělám propagaci, koneckonců Poslanecká sněmovna se zcela jistě nebude rozhodovat podle názoru z tohoto textu, tam jsou úplně jiné rozhodovací mechanismy,“ uvědomuje si Petr Žantovský.

Na rozhlas chtějí dozírat ti, co ho opustili

Velmi ho zaujalo jméno Boba Fliedra, kterého opět nominuje FITES. „Bob Fliedr býval novinářem v České televizi, možná ještě je, býval to takový velmi militantní příznivec pravdy a lásky. Dokonce jsem četl i jednu jeho knihu, v níž naznačoval tuto metodiku. Nic proti tomu, jen upozorňuji na to, že tady máme dalšího člověka z FITESu. Dále paní inženýrka Francová, pokud se nepletu, byla donedávna zaměstnankyní Českého rozhlasu, stejně jako pan inženýr Kollarczyk. Tak mi přijde zvláštní, že lidé, kteří opustili Český rozhlas, a já teď nevím, do jaké míry dobrovolně, nebo nedobrovolně, tak se ucházejí o to, že ho budou de facto spoluřídit s panem generálním, s nímž si zřejmě neporozuměli, když z toho rozhlasu odešli. To mi přijde také jako taková kolize zájmů. V úvodu jsem říkal, že o ní budu dnes mluvit víckrát,“ podotýká mediální analytik.

Ve zveřejněném seznamu ho potěšilo jméno muzikanta Mikoláše Chadimy. „Má všechny možné duhy i neduhy muzikantů, ale má jednu vynikající vlastnost, a tou je upřímnost. Nemyslím si, že je specialistou a odborníkem na Český rozhlas, to v žádném případě, ale minimálně rozumí alespoň jednomu segmentu, a to je hudba. A navrch má tu charakterovou vlastnost, kterou jsem zmínil. Kandidaturu pana poslance Jandáka moc komentovat neumím. Pouze z toho čtu, že ho jeho strana nechce nominovat na podzimní kandidátky, protože se bojí, že by se do Poslanecké sněmovny opět dostal, neboť je ve svém volebním obvodě velice oblíbený a mívá vždy vysoké počty preferenčních hlasů. Zřejmě se ho tímto způsobem chce ČSSD zbavit, takže je klidně možné, že v radě usedne. Pana Jandáka mám lidsky rád, a tak nevím, jestli mu to mám přát,“ váhá Petr Žantovský.

Premiér má jednoho nominanta, FITES těmi svými poslance zahltí

Z dalších zajímavých jmen zmiňuje končícího radního Ervína Kukuczku a docenta Michala Stehlíka z Filozofické fakulty. „To je velký nominant pana premiéra, o tom si štěbetají i vrabci na střechách, takže o tom asi není třeba dlouho debatovat. Také pana Růžičku nominuje FITES, ten je velice pilný, musím říct. Když se mu nepodařilo prosadit tu novelu zákona od Marvanové, tak obsadil svými kandidáty obě rady způsobem naprosto nevídaným. Asi nemají nic jiného na práci než vymýšlet kandidáty. Svým způsobem je to také zpráva o něčem. Milana Trojana si pamatuji jako kolegu z dob, kdy jsme oba byli v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Je to psycholog ze Znojma a vždy se velice dobře orientoval v privátních rádiích, tam měl velké zázemí. Jestli je nějak orientován také v prostoru veřejnoprávního rádia, to opravdu nevím,“ přiznává mediální odborník.

Při pohledu na jména z obou seznamů musí uznat, že volebnímu výboru, který se postará o předvýběr kandidátů, a posléze samotné Poslanecké sněmovně jejich rozhodování opravdu nezávidí. „Když jsem se ucházel o členství v Radě České televize v předchozím termínu, tak jsem měl spolu s panem Dědičem ve volebním výboru největší počet hlasů a Poslanecká sněmovna mě odměnila asi tak předposledním místem. Tak je zcela zjevné, že volební výbor, který by se měl skládat z lidí, kteří tomu alespoň trochu rozumí, je pro plénum Poslanecké sněmovny absolutně nulitní poradní orgán, neboť v plénu Poslanecké sněmovny se rozhoduje výhradně a výlučně politicky. A zřejmě tam dojde na to, o čem se často mluví, a to jsou takové ty dohody něco za něco, někdo za někoho. Jak to může dopadnout, by asi nedokázal uhodnout ani nejlepší věštec odněkud z poutě,“ dodává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 174 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

EXKLUZIVNÍ AUDIO Tajně si nahráli Babiše. Takto mluvil před šesti lety o Kalouskovi. Je to nečekané

17:29 EXKLUZIVNÍ AUDIO Tajně si nahráli Babiše. Takto mluvil před šesti lety o Kalouskovi. Je to nečekané

„Miroslav Kalousek je tunelář, zloděj, který tu nakradl miliardy,“ tak ministr financí Andrej Babiš …