Server také zmínil, že Bartoš nedostudoval Misijní školu L. Zinderdorfa, ačkoliv ji studoval tři roky. Zpočátku, v letech 2002–2006, se angažoval v řadách Občanské demokratické strany. Poslední rok členství v ODS byl místopředsedou klubu Mladé pravice (nástupní organizace Mladých konzervativců).
Po odchodu z ODS se pokoušel o kariéru novináře v mainstreamových médiích, odkud byl podle Jindřicha Šídla, šéfredaktora politického zpravodajství, a názoru Hospodářský novin, vyhozen pro neschopnost. Šídlo ho popisuje jako „velmi netalentovaného novináře, proslaveného zejména opisováním a vykrádáním cizích textů“.
Celý text je ZDE.
Bartoš v uplynulých letech mnohokrát spekuloval o „postupném plánu“ zednářských lóží, které prý mají počátek na začátku 20. století. To, že jsou tyto osnovy lóží krok za krokem stále naplňovány, tvrdil i v Debatním klubu při rozhovoru s novinářem Pavlem Novotným v prosinci loňského roku. Za podobné konspirační teorie byl Bartošův server Freebloge už v roce 2011 „oceněn“ bronzovým Bludným balvanem, cenou pro pseudovědecké teorie.
Nejrasističtější dílko v polistopadové historii
Bartoš také napsal článek o „věčných petentech“, který Václav Klaus označil v rozhovoru pro Lidové noviny za geniální. Výčet petentů – oponentů Václava Klause, byl základem seznamu „pravdoláskařů“, který Bartoš později rozšířil o seznam Židů. Sám ho vznosně nazývá Dvorana židovské slávy. Celý seznam neustále rozšiřuje, i přestože jej kvůli němu v roce 2014 začal vyšetřovat Úřad pro ochranu osobních údajů. Ke své fóbii ze sionismu se Bartoš ostatně hlásí knihou „Adam B. Bartoš: Zpověď. Jsem antisemita?“, kterou v lednu 2016 označil v recenzi novinář Jan Urban za „zřejmě nejrasističtější a nejvíce antisemitské dílko v polistopadové historii nakladatelského úsilí“.
Pomohl Zemanovi v kampani
Když Miloš Zeman kandidoval na prezidenta, prý mu nemalou měrou v kampani pomohl Bartoš. A to článkem o údajném umístění hákového kříže a obrazů s hajlujícími lidmi na hradě manželky Karla Schwarzenberga. Na Zemanových stránkách prý viselo toto dílko i poté, co se za něj Bartoš musel omluvit.
V lednu 2014 založil Bartoš politickou stranu Ne Bruselu – Národní demokracie, kde zdůrazňuje, že je nutné ponechat vedení země předním mužům našeho národa, kteří nejlépe ztělesňují jeho český nebo slovanský charakter.
Podmínka za podněcování nenávisti
Od založení strany uspořádal několik demonstrací, které proběhly bez valného zájmu a především politického dopadu. Do centra pozornosti se dostal až loni v létě coby národní buditel s oprátkami, se kterými mával 1. července 2015 na demonstraci proti migrantům. Do euforie ho zjevně přiváděly i šibenice v davu a během proslovu ujišťoval přítomné, že politici budou potrestáni „trestem nejvyšším“. Vyzval přítomné k pochodu před Úřad vlády a řekl, že tam znovu svoje požadavky zopakujeme a ukážeme „tohle“, načež zvedl nad hlavu oprátku.
Loni o Velikonocích se vydal spolu se svým spolustraníkem L. Zemánkem a dalšími muži do Polné k hrobu Anežky Hrůzové i na místo, kde byla roku 1899 zavražděna. Tam po proslovech zanechali ceduli s její fotografií a vzkaz: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“ Pod text se podepsali Bartoš a Zemánek. Fotky poté zveřejnili. Trestní oznámení na oba tehdy podal brněnský radní Michal Doležal.
Policie případ došetřila až letos a Bartoš se Zemánkem si vysloužili obvinění pro podněcování k nenávisti vůči skupině obyvatel nebo omezování jejich práv a svobod. Jihlavský soud udělil oběma zatím nepravomocný trest v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na dobu dvou let. Bartoš i Zemánek obvinění zatím statečně odolávají výkřiky, že jim prý nebylo doručeno, a pokud ano, podají proti němu odpor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
