Advokát Jan Kalvoda býval místopředsedou vlády a ministrem spravedlnosti (za ODA) ve vládě Václava Klause a nyní se pro týdeník Respekt zamyslel nejen nad výrokem Nejvyššího soudu (NS), který svým rozhodnutím vyňal exposlance ODS Marka Šnajdra, Ivana Fuksu a Petra Tluchoře z trestního řízení a de facto tak rozhodl o jejich beztrestnosti. Všichni tři tak byli po výroku NS okamžitě propuštěni z vazby.
„Ve věci trafik patřím spíše ke kritikům konstrukce pana vrchního státního zástupce Ištvana... Jinak ale označit dohadování nějakých vzájemně výhodných politických úkonů nebo osobních výhod v souvislosti se složením mandátu za ´projev ve sněmovně´, to je podle mne nesmysl. Je to interpretace, která se příčí zákonu,“ zmínil k tomu v rozhovoru Respektu Kalvoda.
Prý ale podobně kdysi patřil ke kritikům soudce Šotta, který poprvé odsoudil Víta Bártu a Jaroslava Škárku za předávání obálek s penězi za loajalitu.
„Myslím si, že ačkoliv to odpovídá mezinárodním definicím korupce a všem možným dobrým úmyslům a závazkům České republiky stíhat korupci, je to velmi nedopečená konstrukce považovat politické kšefty za trestný čin korupce. Jak u soudce Šotta, tak v případě trafik, zůstává spousta skutkově hlubokých, nevyjasněných míst, která ty konstrukce problematizují,“ vysvětlil Kalvoda svůj pohled na věc.
Možný je i tlak na Nejvyšší soud
I přes tento názor ovšem prý má pocit, že všichni jednají v nějakém tlaku.Tedy možná i Nejvyšší soud.
„Já bych s Nejvyšším soudem souhlasil v té situaci, kdy by za projev na půdě sněmovny označil rezignaci na poslanecký mandát, protože to se dělá podle Ústavy veřejně. To je jistě projev ve sněmovně či v jejích orgánech na plenární schůzi.....Když se letmo nahlédne do celého právního řádu, tak tam je definován projev na půdě sněmovny jako v podstatě verbální projev. Tak jak to skutečně každý v obecné češtině verbálně chápe,“ poznamenal.
Podle něj lze ale hledat vysvětlení výše zmíněných kauz i v tom, že bezostyšnost české politické elity, zejména výkonné moci, už nabyla takových dramatických rozměrů, že zřejmě v dobré míře jednající státní zástupce Ištvan zahájil stíhání a možná že ve stejně dobré víře jednající Nejvyšší soud mu zamezil.
„Možná, že všichni jednají v nějakém tlaku a zděšení z toho, co se děje. Ale jde jen o pocit,“ uvedl Kalvoda.
Ovšem pro něj osobně není státní zástupce Ivo Ištvan moc přesvědčivý. „Moje představivost jde až daleko, že někomu se zdá jednání pana Ištvana příliš zkratkovité a soudci Nejvyššího soudu se pokusili tomu nějak zamezit, umístit to do nějakých správných mezí,“ pronesl k tomu Kalvoda s tím, že se ale jednou může naopak on sám Ištvanovi omluvit a to za svůj pocit nedůvěry vůči jeho osobě.
Naplno také advokát v rozhovoru zmínil, že se tady po léta vskutku zametaly kauzy pod stůl. „Ten systém byl po dvacetiletí devastován politickými posluhy typu Grygárek a spol,“ vysvětlil s tím, že ale pouze dvě postavy – tedy Lenka Bradáčová a Pavel Zeman – nemohou tento svět prozatím ovlivnit, neboť systém uvnitř státních zastupitelství stále funguje „postaru“.
Systém je pořád prošpikovaný klientelistickými vazbami
„Jestliže se paní Bradáčová soustředí na efektní politické kauzy, zaplať pánbůh za to, ale ten systém jinak funguje postaru. Tam jsou stále ty vojensko – prokurátorské figury se slovníkem, že byste nevěřili, že takto může ještě dnes někdo mluvit. Ten systém je pořád prošpikovaný klientelistickými vazbami a funguje po svém,“ dodal k tomu.
Nakonec se tak trochu zastal Davida Ratha, který je naopak držen ve vazbě již přes rok. Podle Kalvody je to „divné“.
„Mají se veřejně tolerovat úniky odposlechů, které vůči němu navozují lynčerské nálady, má se prohnat všemi stokami? Ten člověk má také děti, proč se tohle děje? Proč to nikoho nezajímá, ani paní Bradáčovou? To není fér, protože i veřejné klima, ve kterém se proces jednou odehraje, je součástí práva na spravedlivý proces,“ doplnil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
