Sokol rekapituluje celý případ. Že mezi zahájením trestního stíhání tří exposlanců spolu s trestním stíháním Nagyové a pádem vlády a dnešní politickou situací je přímá souvislost, nezpochybňuje. Patrné prý také je, že původní dojem o existenci spojení mezi jakousi mafií a vládou byl mylný. Nicméně některé pojmy se už podle něj pod kůži dostaly, například pojem trafika a trafikant.
Veřejnost prý také přistoupila na to, že pokud se poslanec vzdá mandátu a dostane funkci v dozorčí radě, je to na 100 procent úplatek. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), že trestní stíhání oněch poslanců není zákonné, následoval výbuch emocí i od lidí, od kterých by prý Sokol očekával rezervovanější výroky. Média prý živí nesmyslný závěr pro lid, že pokud poslanec spáchá třeba vraždu, ale bude to na půdě sněmovny, je beztrestný, píše Sokol na blogu Aktuálně.cz.
Ištvan se nechal podrbat
V této "politickoprávní kulajdě" si navíc prezident Miloš Zeman pozval na Hrad šéfa státních zástupců Ivo Ištvana, "aby ho pochvalně podrbal za ušima". Ištvan pozvání přijal, což právník považuje za chybu. Jednoznačně prý jde o pochvalu politickou, demonstrativní, čímž se jen přiživují spekulace o politické objednávce jistých kruhů na zahájení trestního stíhání s následným pádem vlády.
Z hlediska trestního práva podle Sokola nejsou rozhodnutí NS zase až tak překvapivá a šokující a vlna kritiky prý není namístě. "Tady to podle mne kolegové, kteří se hrubě nesouhlasně vyjadřovali k ústavněprávnímu rozměru, poněkud přehnali," píše.
"Jde o dimenzi trestního práva a NS ČR se rozhodně nepustil do nějakého novátorského výkladu poslanecké imunity, jak se na různých nárožích nahlas pokřikuje. Vcelku logicky především dospěl k závěru, že nejen hlasování, ale i složení mandátu je výkon ústavních práv spojených s funkcí poslance, kterým se poslanec projevuje při plnění svého mandátu," je přesvědčen Sokol.
Nebude jednoduché prokázat úplatek
Státní zástupce, pokud bude chtít obnovit trestní stíhání, bude muset dokázat, že exposlanci vykonávali legálně svůj mandát, ale v této souvislosti dostali něco, co lze považovat za úplatek. Podle Sokola to není možné seriózně prokázat. "Spory mezi oněmi třemi exposlanci a vedením ODS byly viditelné a slyšitelné dlouhodobě. Důvody také. Ty byly ryze politické. I kdyby jim v téhle chvíli někdo řekl, hele hoši, nechcete vypadnout na nějakou jinou práci, kde nebudete překážet, má to do úplatku hodně daleko," míní právník.
Sám nejvyšší státní zástupce prý uvedl, že "je bez diskuse, že vzdání se mandátu je projevem poslance". Sokol tedy nechápe, proč se strhl takový řev, když to čtrnáct dní před tím řekl NS. A hlavně, proč to nevzali v úvahu státní zástupci, když konstruovali obvinění. "Řekl bych, že tohle chyba je. Chyba, která nutně generuje otázku, zda je skutečně přijatelné, aby v rámci právního experimentu šli nevinní lidé do vazby, a nakonec padla i vláda?" ptá se právník.
Psali jsme:
autor: adr
