Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Miroslava Kalouska (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.), Johna Boka, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Jana Vidíma,či Daniela Kroupy
Je nutné v rámci reakce na masakr v Uherském Brodě omezit právo na držení zbraně a zpřísnit v tomto směru předpisy?Anketa
Iščenko míní, že situace na Donbasu a celé Ukrajině je pouze jedním z úseků globální fronty ve válce mezi Ruskem a Spojenými státy americkými o hegemonii neboli mocenskou nadvládu nad světem. Tento střet dle něj započal v okamžiku, kdy Rusko dalo najevo své právo rozhodovat se samostatně, byť jen v regionální dimenzi, s čímž se však Spojené státy nesmířily a tak došlo ke střetu, který prý pokojným kompromisem uzavřít nelze.
Pokud v tomto střetu vyhraje USA, čeká prý Rusko systémová katastrofa. Vládnoucí třídu by údajně neminula likvidace, vězení a konfiskace majetku, došlo by také k erozi státu, anexi jeho významných teorií a likvidace vojenské síly. Tím víc je dle Iščenka třeba věnovat pozornost tomu, čeho hodlá dosáhnout ruské vedení, konkrétně Vladimir Putin, který stojí v čele ruského mocenského systému.
Isčenko soudí, že Putin vedl Rusko patnáct let k renesanci v podmínkách americké hegemonie ve světové politice a že úroveň konfrontace, již Rusko ve vztahu k USA připouštělo, rostla velice pomalu, do jisté doby v podstatě nepozorovaně. Zlom prý nastal po únorovém ozbrojeném převratu v roce 2014 v Kyjevě, kdy Moskva otevřeně vstoupila do konfrontace s USA.
Konec americké nadvlády nad světem?
Analytik uvádí, že v tomto okamžiku si Vladimir Putin musel být jist, že válku na Ukrajině vyhraje. Tvrdí rovněž, že rozhodnutí vstoupit do konfliktu s Washingtonem padlo již v roce 2008. Tehdy prý však americký potenciál k válce větší než ruský. Jenomže se to prý postupně začalo obracet a dalo se údajně předpovídat, že k období 2020 – 2025, aniž na jakoukoli konfrontaci dojde, bude s americkou hegemonií konec. I proto je prý Putinovou prioritou udržet mír či aspoň zdání míru co možná nejdéle.
Texty Rostislava Iščenka na webu Valdajského klubu - přístupno v angličtině
Jenomže v USA dle Iščenka nejsou hlupáci a situaci, do které se dostali, si prý dobře uvědomují. I proto prý neváhali využít ukrajinskou krizi ve svůj prospěch. USA se prý nabízely dvě varianty: donutit Rusko, aby se smířilo s tím, že na jeho hranicích vznikne nacistický stát anebo poslat na Ukrajinu armádu a restaurovat legální Janukovyčovu vládu.
Rusko ale prý tyto varianty obešlo a s Kyjevem dnes bojuje Donbas. Do loutkového kyjevského režimu, odsouzeného ke krachu, dle Iščenka naopak musí pumpovat zdroje Amerika, která se prý snaží iniciovat plán B – chce z Ukrajiny pomocí občanské války učinit „spálenou zem“, aby Rusko utopilo své zdroje na konto holého přežití zpustošeného území a snahy vrátit mu život.
Bude na Ukrajině mír?Anketa
Putin má prý právem za to, že nejen státní rozpočet, ale všechny vládní zdroje, včetně vojenských, budou v takovém případě praskat ve švech a mohou to neustát. Proto je prý úkolem nedopustit, aby Ukrajina vzplála dřív, než bude domobrana s to dostat situaci rychle pod kontrolu. Oběti i devastaci třeba co možná minimalizovat a udržet aspoň jakous takous ekonomiku a elementární provoz velkých měst, aby obyvatelstvo sice jen tak tak, ale stále přežívalo, a ne umíralo. Pak si Ukrajinci dle Iščenka podají nacistické bandity sami.
Americký benzín a ruský hasící přístroj
Rozložená Ukrajina se ale prý nepozdává EU, která se prostřednictvím francouzského prezidenta a německé kancléřky údajně snaží snahu USA sabotovat. A tak se prý USA vedle Ukrajiny snaží škrtat sirkou i pod zbytkem Evropy a vyvolat požár táhnoucí se od Atlantiku po Karpaty, čemuž se zase snaží zabránit Rusko.
Celkové rozložení sil, priority a možnosti stran, nehledě na Putinova přání a zájmy Ruska, dle Iščenka směřují k tomu, že válka, mající ještě loni skončit v hranicích Ukrajiny, zasáhne už téměř nevyhnutelně i Evropu. A tady už se prý dá jen hádat, co se ukáže efektivnější – americký benzín nebo ruský hasicí přístroj.
PhDr. Josef Skála, CSc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
