„Protože určení viníka vždycky definují vládci a jim věrní ideologové, je jasné, že tím viníkem nejsou oni, ale někdo jiný. Vždycky se najde někdo, kdo úsilí altruistických, hodných, schopných a odpovědných vládců maří. Ukažme na něj prstem, zničme ho a bude zase dobře,“ řekl úvodem Vondruška.
Následně pak vzpomíná na to, jak starověký Řím téměř podlehl Kartágu, ale nakonec ve dvou válkách zvítězil. Pak vzpomíná na boje církve proti kacířům a pohanům ve středověku. „Po druhé světové válce bylo u nás třeba postavit ekonomiku na nohy. Lidu se předhodili jako viníci všeho zla imperialisté a jejich přisluhovači, tedy všichni, kteří vlastnili výrobní prostředky. Bohatí byli znárodněni, rozkulačeni, ale ono to dlouhodobě nefungovalo. Marně vládci ukazovali prstem na hanebnosti USA, marně televize ukazovala osud nezaměstnaných v západní Evropě, marně se dětem tloukl do hlavy marxismus-leninismus,“ zmínil Vondruška.
A jak dodává, po listopadu 1989 se všechny viny světa zase svalily na komunismus a bývalý Sovětský svaz. „Leč jak je možné, že je stále více lidí nespokojených s tradičními stranami, jak dokládají nedávné volby. A to navzdory tomu, že hospodářství funguje, máme slušnou životní úroveň a televize nám neustále přináší zprávy o úspěších a prospěšnosti evropanství,“ ptá se Vondruška a přináší odpověď podle poražených politiků: „Je mezi námi nepřítel, který jejich dílo hatí!“
Odpovědi politiků jsou podle Vondrušky však také diverzifikované, ale dají se shrnout do dvou směrů – první říká, že bude lépe, když se vzdáme národní suverenity a staneme se kolečkem v soukolí Evropy, přičemž největším nepřítelem je Rusko a Čína. „Druhý říká, že nám bude lépe, pokud budeme tvrdě hájit národní suverenitu a nebudeme kolečkem v soukolí Evropy, přičemž naším nepřítelem je islám. Jak tedy vidno, idea kacířství či třídního nepřítele je stále aktuální. Je jím Putin, Brusel či Mohamed,“ sdělil jasně Vondruška.
„Skutečným nepřítelem budoucnosti evropské civilizace není islám či Putin, ale jsme to my sami,“ dodal.
„Vytvořili jsme představu neomezené svobody člověka, nespoutané téměř žádnými normami. I zákony se dnes vesele porušují a skoro nic se neděje, protože ani soudy si nechtějí pálit prsty s bezbřehostí svobod. Lidé si myslí, že mají díky slibům politiků v životě nárok na všechno, co si zamanou. Není třeba mít schopnosti, společnost je povinná mi to umožnit. Není ani třeba, aby to bylo pro společnost užitečné, i tak je společnost povinná to platit. Tak nějak by se dala zjednodušeně vyjádřit současná ideologie bezbřehých lidských práv, neomezovaných ani rozumem, ani hospodářskými možnostmi, a dokonce ani logikou vývoje lidstva jako takového,“ dodal dále Vondruška.
A připomíná i to, že od pravěku bylo jedním ze základních zákonů existence lidstva rozmnožování. „Dnes se tváříme, že nic takového není třeba. Jsme individua a houby nám záleží na tom, co bude s naším rodem, naším národem, naší civilizací. Jsme Evropany, ti rozmáchlejší dokonce světoobčany. Ženy prý mají vyšší poslání než být matkami. Vytvořili jsme nový svět, v němž jsou všichni svobodní, nezodpovědní a namyšlení. Ovšem taková svoboda je někdy zoufalá nuda. Navíc nic netrvá věčně,“ řekl jasně Vondruška.
„V lidských dějinách existuje vždycky skryté nebezpečí, které se okamžitě zhmotní, jakmile lidé přestanou být odpovědní a ostražití. Tím aktuálním nebezpečím je dnes islám a migrační vlna. Definujme si bez předsudků a demagogie zcela jasně, co chceme my sami, a co naopak nechceme. A kvantifikujme to, aby nerozhodovalo pár aktivistů a řvounů na ulicích, ať už jsou ze spektra levého, pravého či kdoví jakého. Nehovořme o margináliích a hlavně ne o jménech politiků. Ti přicházejí a odcházejí a hádat se o ně je duchamorné a odvádí to pozornost od důležitějších věcí. Spílejme nejprve sami sobě a teprve pak jim,“ uzavřel se slovy, že to, co potřebujeme, je návrat k logickým mechanismům fungování společnosti.
Psali jsme:
_635477466366665011.jpg&id=25948)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
