Agitace směřovaná už na ty nejmenší, brutální chování úřadu a arogance českých zástupců v Evropském parlamentu. To jsou ve zkratce témata nejnovějšího přehledu mediálních zajímavostí. „Vybral jsem tři články, které považuji za velmi kvalitní. Takže budu chválit, ale zároveň budu nadávat, protože je varovné a naprosto nepřijatelné to, o čem pojednávají. První z nich vyšel na webu Reflexu s úžasným titulkem ‚Al-Džazíra z Kavčích hor: Na Déčku vtloukají dětem do hlavy nesmyslnou protiizraelskou propagandu‘ od Lukáše Lhoťana, o němž zasvěcení vědí, že je bývalý člen muslimské komunity, poté se poněkud odrodil a dnes vystupuje vůči islámismu velmi kriticky, avšak zasvěceně. To znamená se znalostí věci, což je v našich luzích velká vzácnost,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Autor si všiml toho, co uteklo i těm, co jsou zvyklí média sledovat velice pečlivě, protože se to odehrálo na dětském programu České televize. „Na Déčku v pořadu Zprávičky, dávají dětem přijatelnou formou informace o tom, co se děje ve světě, aby byly gramotné a vyznaly se. Ale tentokrát se tam podle pana Lhoťana odehrála velice zajímavá věc. Šlo o reportáž z oblasti Pásma Gazy a redaktoři České televize v ní konstatovali, že Stát Izrael je okupantem palestinských území a jako příklad uvedli Pásmo Gazy. To je pro každého, kdo se jen nepatrně o toto téma otřel, nepravda a nesmysl, protože Pásmo Gazy ovládá už delší dobu hnutí Hamas, což je zkratka pro arabský termín Harakat al-Muqawamah al-Islamijjah – Hnutí islámského odporu. Jiná věc je, že my si to hnutí Hamas platíme z evropských peněz,“ podotýká mediální analytik.
Školačka se chce učit co nejlíp, aby mohla čelit okupaci
Připomíná, že jak organizace Fatah, tak Hamas dostávají každoročně příspěvky řádově ve stovkách milionů eur z rozpočtu Evropské unie tzv. na humanitární potravinovou a jinou pomoc. „Jestli za to nakupují u nějakých překupníků kalašnikovy, střely krátkého doletu nebo co za to nakupují, nikdo neví. Vzpomeňme na lapsus rodiny Kofiho Annana, nedávno zesnulého bývalého generálního tajemníka OSN, kdy jeho syn proslul tím, že z prostředků OSN, které byly směrovány na humanitární akce v Africe a jinde ve světě, ‚ujídal‘ poměrně ‚nenajedeným‘ způsobem. Myslím, že něco podobného se děje i v Hamasu, ale to je jen moje teorie. Ale vraťme se k článku pana Lhoťana, jenž poukazuje na strašnou manipulaci, které se Česká televize v pořadu dopustila, když z reportáže plynulo, že palestinské děti v Pásmu Gazy nemají učebnice, nemají co jíst, nemohou se učit a jsou strašné oběti palestinsko-izraelského konfliktu,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Ani v nejmenším nemíní zpochybňovat, že jde o strašný konflikt, který se táhne už příliš dlouho. „Světové společenství není schopno se k tomu nějak normálně postavit a přestat financovat ty teroristy, kteří tam páchají to, co páchají. Nicméně Česká televize to pojednala takto humanitárně a aby tomu dodala důvěryhodnost, tak přidala rozhovor s jakousi palestinskou školačkou z pásma Gazy Ranin Amerovou, která v té reportáži říká: ‚Rodiny nemohou dětem koupit věci do školy, knihy ani oblečení. Přesto se chceme učit co nejlíp, abychom znalostmi mohli čelit okupaci‘. To je manipulace jako stehno hned ve dvou věcech,“ zlobí se mediální odborník.
Zasáhnout by měla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Za prvé proto, že tam o žádnou okupaci nejde, a za druhé proto, normální děti se učí, aby získaly vědomosti a aby se naučily něco dělat. „Ale tady se někdo chlubí, že se učí proto, aby mohl bojovat. Myslím, že je mimoděk sděleno, o co vlastně jde v tom konfliktu a také o co jde České televizi, komu fandí, komu dělá propagandu, za jakých podmínek a hlavně jakému publiku. Myslím, že by se tím měla zabývat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, protože to je nehorázná věc. Už jsme to zažili v takové té druhoplánové agitce, jak máme zachraňovat migranty. To bylo také na Déčku asi před třemi lety, když v pořadu Planeta Yó byla scénka, že ti hodní migranti musí utéci z jiné planety, protože jsou tam na ně zlí a my jim musíme otvírat naše domovy, protože oni jsou prima a je to naše povinnost. Tam byla agitace zabalena do pohádkového vyprávění, tady je to natvrdo, a to je naprosto nepřijatelné,“ tvrdí Petr Žantovský.
Jako druhý text si vybral článek Petr Kolmana, který vyšel také na webu Reflexu. „Týká se věci, kterou jsme tady už také řešili. Jde o tu ‚úžasnou‘ divadelní hru chorvatského režiséra Olivera Frljiče ‚Naše násilí a vaše násilí‘. Pan Kolman si povšiml, že ti z hnutí Slušní lidé, kteří se dostali na jeviště a v podstatě přerušili tu bezprecedentně trapnou a vulgární inscenaci, která také manipulovala, protože Ježíš nemohl žádnou muslimku znásilňovat, neboť islám vznikl několik set let po Ježíšově odchodu z pozemského světa. Takže to byl ryzí podvod na diváka, který měl svůj politický kontext a svůj důvod. Pan Kolman informuje o tom, co mainstreamová média nějak opomněla. Nevšiml jsem si, že by v České televizi informovali, že Slušní lidé dostali pokutu od úřadu největší brněnské městské části Brno-střed za to, že během představení obsadili jeviště a bránili hercům v divadelní produkci,“ přiznává mediální analytik.
Podivuhodné, kdo je za co trestán a kdo za co trestán není
V den zveřejnění Kolmanova textu výše pokuty známa nebyla, ale před dvěma dny se objevila informace, že šlo o celkem 126 tisíc korun pro 25 lidí, kteří proti tomu podali odpor. „To mi přijde docela brutální od úřadu v kontextu s tím, že se předvádí pornografie za veřejné peníze, neboť to celé bylo z veřejných zdrojů. To neplatil pan Frljič a jeho produkce, to nestálo na vstupném, ale na dotacích různých veřejných institucí v Brně. V téhle inscenaci nejen že se znásilňovalo, což samo o sobě může působit na leckoho poněkud nevhodně, ale navíc se tam ještě tahala z vagíny vlajka České republiky, mimochodem v roce stého výročí založení Československa. To, co je v některých zemích trestným činem, je u nás jen přestupkem. Každopádně hanobení státních symbolů známe jako čin, který není zpravidla chválen,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
„Nicméně to je všechno v pořádku, budeme pokutovat ty, kteří vyjádřili svoji nevoli s tím, že se tyto věci dějí. Tak tedy nevím a kladu otázku, v jakém světě to žijeme.Jestli ve světě, kde se smí lhát, kamuflovat, manipulovat, znevažovat symboly státnosti, a to všechno je tedy v pořádku včetně toho, že za to z veřejných zdrojů platíme. A špatně je to, když nějaká část veřejnosti, to je úplně jedno kdo, vyjádří svoji nevoli. Myslím, že nad tímhle by se měl zamyslet nějaký právník, protože tohle je precedentní záležitost, kdo je za co trestán a kdo za co trestán není. Mluvím o tom hlavně proto, že šlo o mediálně sledovanou akci a toto vyústění jsem zaznamenal zprvu jen na stránkách Reflexu. Zatímco Česká televize, kterou si platíme, nám to nesděluje,“ poznamenává mediální odborník.
Od známých firem Teličky, Štětiny i Polčáka už nic nepřekvapí
Na závěr přichází s tím nejdůležitějším, co se v tomto týdnu stalo. „Mám před sebou text, který vyšel na Echo24 pod titulkem ‚Ortel nad Maďarskem‘, jehož autorkou je Lucie Sulovská. Pojednává o tom, že Evropský parlament spustil článek 7 Smlouvy o Evropské unii proti Maďarsku, který může v důsledku vést k odebrání maďarských hlasovacích práv. K přijetí tohoto řízení byla třeba více než dvoutřetinová většina, pro zvedlo ruku 448 poslanců, 197 se zdrželo a 48 chybělo. Zajímavé bylo, že z českých zástupců byli pro všichni poslanci hnutí ANO, dále známé firmy Telička, Štětina, Polčák, Pospíšil a Poche. Tato informace otevírá hned několik otázek. První zní, proč se to děje. Tedy proto, že Judith Sargentiniová z Nizozemska, zelená politička, podala jakousi zprávu o stavu právního státu v Maďarsku,“ připomíná Petr Žantovský.
Poukazuje na to, že zpráva je plná rozmanitých – zejména genderových – informací či dezinformací. „Paní Sulovská dokonce vypočítala, že ve zprávě se spojení genderová rovnost vyskytuje jedenadvacetkrát, dále diskriminace LGBT osob tím, že jim je nedostupný institut manželství a tak dále. Čili paní Sargentiniová svou zprávu postavila na otázce rovnosti či nerovnosti práv žen. Nic proti tomu, kdyby z toho nebylo odvozeno, že Maďarsko je stát, v němž nejsou respektována lidská práva a kterému je tedy možno naprosto protiprávně odebrat hlasovací práva v rámci nestátního útvaru, který si Maďarsko koneckonců platí tak jako všechny členské země. Je to naprosto neudržitelná situace. Vidíme i v Polsku, jak zasahuje Evropská komise do stavu polského soudnictví, zkoumá stav tamních veřejnoprávních médií, zkoumá Ústavní soud, zkoumá kdeco,“ kritizuje mediální analytik.
Chrochtání u plného žlabu doprovází pomsta vlastním zemím
Vadí mu, že EU do Polska neustále vysílá nějaké kontrolory a špicly, když každý ví, že k tomu dochází jenom proto, že ve vysoké funkci předsedy Evropské rady trůní Donald Tusk. „Ten ve své zemi prohrál minulé volby a jeho strana v nich velmi selhala. Uchýlil se tedy do trafiky v Bruselu a teď se mstí své vlastní zemi za to, že si v ní nedokázal získat podporu občanů. Jako by Evropská unie byla spolkem určeným k pomstám jednotlivých lidí zemím, z nichž pocházejí. Koneckonců víme všichni, že různé funkce v EU typu komise a podobně jsou obsazeny mnoha neúspěšnými politiky z různých období typu Romana Prodiho, Vladimíra Špidly, Jacquese Delorse, José Manuela Barrosa. Tedy těch, kdo neuspěli doma, a proto se uchýlili do bruselské náruče,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
A jejich chrochtáním u plného žlabu to však nekončí. „Ještě škodí své vlastní zemi, jako to předvádí Donald Tusk. A co se týče nynějšího lynčování Maďarska, tak to má samozřejmě politický, nikoli genderový, kontext. Politický kontext je, že Orbán se jeví býti samostatným a nezávislým politikem, mluví velmi otevřeně o chybách, které se v Evropské unii dějí, o potřebě tyhle chyby odstraňovat a Unii rekonstruovat, případně proměnit, zjednodušit, lepším způsobem si vydefinovat funkce, které má mít, nebo nemá mít. To je celkem legitimní, je to ústavní většinou zvolený šéf svého vlastního státu a národa, takže na to má svaté právo. Na to nemá žádný Brusel absolutně dosah a nemá nejmenší právo mu do toho hovořit. To je věc Maďarů,“ zdůrazňuje mediální odborník.
Až nějaký unijní osel vyleze s žalobou proti Česku, Poche ji odkýve
A vysvětluje, proč o tom musíme mluvit i my. „Protože člověk, který ještě před pár dny, kudy chodil, tudy vykřikoval, že bude ministrem zahraničí České republiky, a který už několik měsíců chodí po Ministerstvu zahraničních věcí a chová se tam, jako by ministrem opravdu byl, pobírá tam nějaké služné, vedle čehož mu běží plat europoslance a je tedy europoslancem se všemi právy a povinnostmi. Tak tenhle člověk – mluvím o panu Pochem – zvedne ruku pro to, aby nadnárodní instituce naprosto bezprecedentně diskriminovala jeden ze svých členských států. Jak chce takový člověk, jak ho vůbec může napadnout chtít dělat ministra zahraničí ve své zemi? To si pak můžeme představit, že až příště zase nějaký unijní osel vyleze s nějakou žalobou proti České republice, tak pan Poche bude také hlasovat proti naší zemi. Samozřejmě že ano. Hlasoval pro kvóty, tak bude jistě hlasovat i pro toto,“ nepochybuje Petr Žantovský.
Ale nezůstal z českých europoslanců sám. „Je to také pan Telička, poslední spravedlivý, ten už se také ve všech možných situacích ukázal jako velmi ‚vlastimilovný člověk‘ a člověk, kterému leží blaho České republiky na srdci více než co jiného. Do toho moralista Štětina. Je to opravdu jedna ostuda vedle druhé, jak se vyjadřujeme prostřednictvím námi pasívně zvolených zástupců v Evropském parlamentu. Pasívně říkám proto, že jsme zvolili nějaké panáky do Evropského parlamentu svojí pasivitou. Volby do Evropského parlamentu mají tradičně nízkou účast. Lidi to nezajímá, protože vědí, že europarlament nemá téměř žádnou pravomoc, legislativní iniciativu, takže je to taková instituce pro instituci, pro to, aby tam sedm set lidí bralo hodně peněz. Takže proto se normální člověk k takovým volbám nehrne, natož aby byl schopen diferencovat mezi nějakými předvolebními sliby jednotlivců,“ míní mediální analytik.
Arogance vládců vesmíru, kteří šlapou po právech členských zemí
Je ale přesvědčen, že se v Evropském parlamentu nakonec vždy ukáže, kdo je chlap a kdo je hnida. „Do té první kategorie bych zcela jistě zařadil pana profesora Kellera, který jako jeden z mála je ochoten statečně vystoupit a přednést svůj disentní názor. Ale takových tam je strašně málo. Byl tam Petr Mach, čas od času to popadne Jana Zahradila, i když většinou je také spíš statečný na obrazovkách České televize nebo v domácích médiích, ale to jsou jedinci. Jinak ten spolek, který nás tam zastupuje, nás vlastně nezastupuje. Vzpomeňme, že paní Jourová, když se stala eurokomisařkou, tak nám sdělila, abychom si nemysleli, že je v té komisi za Českou republiku, že ona je ministryní, respektive komisařkou, celé Evropy, a tudíž nemůže brát žádný zvláštní zřetel na to, jestli je z České republiky nebo z jiného členského státu,“ žasne Petr Žantovský i s odstupem času nad slovy české eurokomisařky.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Považuje to za jasný příklad arogance těchto lidí, kteří si myslí, že jsou vládci vesmíru či předsedové zeměkoule a můžou si dovolit šlapat po právech jednotlivých členských zemí. „Dnes je to Maďarsko, včera to bylo Polsko, zítra to bude Slovensko, Rakousko, my, kdo další to bude? A jak dlouho to potrvá? Jak chtějí udržet Evropskou unii, když kvůli brexitu tak vyvádějí a snaží se ho všemožně zbrzdit nebo zrušit. Přitom na druhou stranu v podstatě vyhánějí Maďarsko, Polsko, za chvilku Itálii, možná nás, nevím koho ještě. Vyhánějí je z toho unijního svazku jako nepohodlné kverulanty. A naši novináři jim na to čas od času přikyvují, čas od času mlčí, protože třeba jim i dochází, že to všechno je podvod, ale nechtějí to přiznat, nebo nechtějí být ti první, kdo řeknou, že císař je nahý. Ale on je,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
