„Nikdo nečekal tak rychlé změny v celém regionu, tak snadné německé sjednocení a takovou míru spolupráce ze sovětské strany. O rok později bylo Německo jednotné, Sovětská armáda odešla a v roce 1991 Sovětský svaz zkolaboval," připomněl v rozhovoru s ČTK Lamassoure.
Když na sociální síti o 25 let starých událostech psal místopředseda nové Evropské komise Frans Timmermans z Nizozemska, vzpomínal na své zážitky z otevřené železné opony v Berlíně. „Euforie, chaos, zmatení, nadšení... Dva paralelní světy," vzpomínal na odlišnosti, podle kterých tehdy bylo obyvatele z Východu snadné odlišit.
Dnešní mladí lidé, které potkává v Bruselu, prý mluví česky, dánsky, francouzsky či litevsky, ale už se neliší oblečením, úpravou vlasů či „smradlavými cigaretami".
„Mám tu čest teď pracovat s lidmi z 28 zemí, kteří to vše vidí jako jasný a logický stav věcí. Pro mne to už napořád bude malý zázrak," dodal první místopředseda komise.
Evropští politici prý oceňovali způsob, jakým si Češi a Slováci vyřešili vzájemné spory
Pro jejího šéfa Jeana-Claudea Junckera umožnil pád totality především stavbu mostů mezi lidmi v Evropě. „Jako svůj hlavní úkol vidím opravu trhlin, které se po hospodářské krizi vytvořily," uvedl Juncker v prohlášení k 25. výročí pádu Berlínské zdi.
Když politici v západní Evropě řešili, jak nové postsovětské demokracie do sjednocení kontinentu zapojit, nápady byly různé, připomíná Francouz Lamassoure. Vzpomněl si například na iniciativu prezidenta Francoise Miterranda a jeho českého protějšku Václava Havla, kteří kolem roku 1991 uvažovali o vzniku evropské konfederace.
„Od počátku v tom byla potíž - předpokládalo se, že členem bude také Rusko. Havel dříve než Mitterand pochopil, že pro východoevropské země to není příjemná myšlenka," poznamenal exministr. On sám prý zase navrhoval, aby nové země nejprve zřídily svou vlastní zónu volného obchodu a pak teprve společně jednaly s EU. Obával se totiž, a dnes prý je rád, že se tehdy pletl, nevyrovnanosti jednání vedených silným blokem z jedné strany a jednotlivými zeměmi ze strany druhé. „Můj návrh ale tehdy nikoho nezaujal," dodal Lamassoure s úsměvem.
Evropští politici podle něj oceňovali způsob, jakým si Češi a Slováci ještě před vstupem do Unie vyřešili vzájemné spory, byť za cenu rozdělení země. „Zaujalo mne, že po mírovém a přátelském rozvodu jsme mohli sledovat, že vzájemné vztahy mezi společnostmi se vůbec nezhoršily, možná naopak," poznamenal europoslanec. V následné kvalitě vztahů Prahy a Unie byly podle něj „vzestupy i pády"; Lamassoure se přitom zmínil o exprezidentovi Václavu Klausovi, který je známý svým kritickým postojem vůči Evropské unii.
Povejšil: Heslo z listopadu 1989 „Zpátky do Evropy" došlo svého naplnění
Podle současného českého velvyslance při EU Martina Povejšila Česko za uplynulé čtvrtstoletí svou emancipaci ve společenství svobodných a demokratických zemí plně prokázalo. „V nadsázce lze říci, že heslo z listopadu 1989 'Zpátky do Evropy' došlo svého naplnění," míní diplomat. Česká republika se podle něj po roce 1989 vrátila tam, kam patřila po staletí.
Podle někdejšího českého eurokomisaře Štefana Füleho bude ČR jako „nová členská země" v Evropské unii označována ještě nějakou dobu. „Přesto mám pocit, že my sami se označujeme za 'nováčky' daleko častěji, než tak činí členské země EU a její instituce," míní někdejší komisař pro rozšíření. Události roku 1989 a následná transformace se podle něj staly symbolem úspěšného přechodu k demokracii a jméno Václava Havla je daleko častěji než jakékoli jiné spojováno se znovusjednocením Evropy.
„O co více jsme v posledních 25 letech přispěli společnému evropskému projektu, o to méně 'evropanství' nám ale zůstalo pro sporadické diskuze o tom, jací jsme a kam směřujeme," dodává diplomat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
