Krize Západu v souboji s Ruskem se podle Vondry poprvé ukázala na summitu NATO v roce 2008. Do Bukurešti si tehdy Ukrajina a Gruzie přijely pro akční plány členství v Severoatlantické alianci, ale zejména vinou Německa a Francie nedostaly nic. Západní země si v té době začínaly řešit své problémy, prezidentu Bushovi už dobíhal mandát a začínala finanční krize.
Vladimir Putin je...Anketa
Výsledkem bylo, že Ukrajina s Gruzií byly odmítnuty. Jak připomíná Vondra, do tří měsíců byla vyprovokována rusko-gruzínská válka a do roka Ukrajinu opět ovládla proruská parta prezidenta Janukovyče. Úpadek Západu pak pokračoval, když se stáhl do sebe, svých problémů a vůbec neřešil, co se děje ve světě. Přitom mezi léty 1990 a 2008 to byl právě Západ, kdo nastoloval agendu.
Nyní je podle něj jednoznačně v ofenzívě Rusko, což prokazuje například i kauza zběhlého amerického zpravodajce Edwarda Snowdena. Celý svět rozebírá jeho senzační odhalení o praktikách amerických rozvědek, podle Vondry je přitom zásadní problém někde úplně jinde. „Nevím, co je zač, bezpečně však víme, kde je. Daleko více mě proto znepokojuje, v jakých službách pracuje. Myslím, že jednoznačně pracuje pro ruské tajné služby,“ říká.
Evropa a USA podle něj nedělají nic, s bídou dokáží na ruské kroky reagovat. Problémem je podle Vondry zejména neochota podstoupit jakékoliv nebezpečí. „Problém Západu je, že nechce obětovat vůbec nic,“ všímá si exministr obrany. To podle něj prokázala i finanční krize, kde nikdo nechtěl připustit, aby padla jediná banka, státy vyhazovaly za jejich sanace miliardy, samy se zadlužily a do dluhové spirály zatáhly i Mezinárodní měnový fond, který přitom měl především pomáhat rozvíjejícím se zemím. Ty Západ místo toho opustil. V případě Ukrajiny měl prý především nabídnout velkorysý plán hospodářské rekonstrukce, cosi jako Marshallův plán. „Měl přebít Putinovu nabídku," říká Vondra s tím, že tato věc se zjevně nepovedla.
V České republice prý tuto neochotu riskovat symbolizuje zejména odpor k navýšení rozpočtu na obranu země. Země přitom nedodržuje ani požadavek NATO, který na obranu státu přikazuje vydávat dvě procenta HDP. Vondru prý navíc znepokojují spekulace, že ministr financí Andrej Babiš chce naopak obraně část rozpočtu sebrat. „Nerad bych se dožil toho, aby patnáct let poté, co Václav Havel pomohl Česku získat nejlepší bezpečnostní garanci v moderní historii, se Andrej Babiš stal hrobařem našeho působení v NATO,“ uzavírá Alexandr Vondra.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
