Situace na východě Ukrajiny se stále zhoršuje. Co s tím?Anketa
ParlamentníListy.cz požádaly české politiky o vyjádření, co si o tomto výroku myslí a zda s ním souhlasí. Vznikla zajímavá polemika, kdy část politiků dává Putinovi za pravdu a část označuje jeho výrok za propagandu.
Obama má lepší propagandu
„Asi zapomněl na Gruzii, Ukrajinu a podobně,“ reagoval předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Existují fakta, která nelze zpochybnit. Samozřejmě jsou USA velmoc, která tvrdě, i vojenskou silou, brání své ekonomické zájmy, a kdysi to tak dělali i Rusové. A před nimi koloniální velmoci Francie nebo Británie, která ještě nedávno válčila o Falklandy na druhé polovině světa. Ruská politika není ani lepší, ani horší – jen mediální obraz je jiný díky gigantické propagandě, kterou mají západní média k dispozici. Mimochodem tady Putin prohrává. Jeho předchůdci uměli západní média a intelektuály ovládat a řídit. To je to, co dnes umí Obama a co mu dodává největší sílu. Nikoli skutky, ale jejich obraz,“ říká předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.
Reportér ParlamentníchListů.cz Jan Rychetský dorazil na kyjevský Majdan a zasílá fotografie:
Fotogalerie: - Suvenýry z Kyjeva
„Cítím se být ohrožen ruským imperialismem, nikoli americkými ozbrojenými silami, které si právě proto na území Evropy přeji. Vždy je také potřeba se dívat na to, jaké hodnoty příslušný stát svojí vojenskou silou brání,“ řekl redakci první místopředseda TOP 09 a předseda jejího poslaneckého klubu Miroslav Kalousek.
„USA má nepochybně globální záběr nejvíc ze všech velmocí, ale ani nostalgie po časech bipolarity nepomůže. Obě strany by se měly rychle dohodnout, že budou v postsovětském prostoru ctít suverénní zemi a přispějí k de-eskalaci,“ míní místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„O nějaké agresivitě bych nehovořil, pokud se podíváme na ruskou anexi Krymu. Nicméně každá země má své národní zájmy. Ty jsou velmi úzce svázány se zájmy ekonomickými a bezpečnostními. To je případ zejména USA, ve kterých je od jejich vzniku zakořeněn silný pocit svobody. A to zejména svobody podnikání a obchodu. To je patrné v pozici americké zahraniční politiky. Právě tato poloha je často brána jako vměšování se do vnitřních záležitostí jiných států ze strany USA. Pokud se týká samotných amerických základen, je nutno si uvědomit, že ty byly a jsou budovány na základě bilaterálních smluv. To je rozdíl od budování ruských kasáren na našem území po roce 1968,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
Za posledních 200 let podnikly Spojené státy několik stovek agresí v cizích státech
S tím, co říká Putin, se dle senátora Jaroslava Doubravy musí souhlasit: „Je to stoprocentní pravda. Podívejte se na mapu rozmístění amerických základen a ukažte ty ruské. Ostatně to byl důvod takzvaného humanitárního bombardování Kosova. Dnes tam Američané mají snad největší vojenskou základnu mimo své území. Kdy Rusové napadli nějakou zemi a rozpoutali v ní občanskou válku, vykradli a vykrádají její nerostné a kulturní bohatství jako Američané například v Iráku? Podívejte se, jak Američané destabilizovali svými zásahy Libyi, Egypt, Sýrii a vyvolali tam krvavé občanské války. Naposledy na Ukrajině podporou fašistické vlády z Majdanu. Za posledních 200 let podnikly Spojené státy několik stovek agresí v cizích státech. Je dobře, že to čeští občané začínají vidět.“
Tomio Okamura
„Putin se uchyluje k běžnému argumentu, který používají malé, nedospělé děti: ´sice jsem pokakal na záchodě prkénko, ale podívejte, támhle Pepíček po sobě nespláchnul a Kubíček si zase neutřel prdélku.´ Vůči evropským zemím by měl Putin respektovat přinejmenším závazky akceptovat a zaručovat právní stát, základní lidská práva a svobodu spojená s členstvím v Radě Evropy, namísto stahování se z ní, když Rusku vytkla poslední z teritoriálních útoků na své sousedy a snahu si udělat vazaly ze států, jež se vymanily z někdejšího sovětského impéria,“ řekl poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Jako evropskému státu nám v prvé řadě záleží na tom, aby se jeden z nás nechoval jako grázl zrající pro kriminál. Vzpomeňme i v souvislosti s výročím Dne D na to, jak v Evropě dopadli Putinovi předchůdci a co po nich zůstalo - na začátku druhé světové války šlo taky ´jen´ o ochranu stejnojazyčných území, a kolik zbytečných obětí pak stálo takového vyrostlého ničemu zlikvidovat,“ dodal Zlatuška.
Prezident Putin si dělá legraci...
„Prezident Putin si dělá legraci. Chce snad popřít, že Rusko nyní zasahuje například v probíhajícím konfliktu v Sýrii? Nedodává tam jedné ze stran výzbroj? Ale především, byl to on, kdo obsadil Krym, a na to nesmíme zapomenout, ať se nyní snaží šířit sebepovedenější propagandistické řeči,“ domnívá se místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
„Jak Spojené státy, tak Rusko jsou mocnosti, které realizují ve světě své zájmy. My jsme rozhodně v dnešní situaci proti umístění cizích vojenských základen na našem území,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
„Myslím si, že kdo jen trochu sleduje zahraniční politiku, nemůže s Putinem nesouhlasit. Na začátku devadesátých let USA slíbily ústy Bushe staršího, že se nebudou vojensky rozšiřovat. Dnes jejich vojska ´cvičí´ v Litvě, Lotyšsku, Polsku. Pokud by Putin přiletěl na Kubu či do Mexika ohledně ruského angažmá tam, byli bychom na pokraji světové války. Tak si tedy myslím, že svět by se měl vzpamatovat. Válka je vůl, to platí pořád,“ myslí si poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Rozdíl je v tom, že USA o své vojenské přítomnosti v jiných zemích nelžou a mají ji založenou na smlouvě s takovou jinou zemí – jde o přítomnost povolenou jiným státem. To nelze o Rusku říci,“ říká poslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.
Psali jsme:
Statisíce lidských životů...
Jak hodnotíte Andreje Babiše? (ptáme se od 5.6.2014)Anketa
„Soudně, reálně a věcně uvažující člověk přece musí rozporovat skutečnost, že USA mají opravdu základny po celém světě, častokrát daleko od území USA, ale i od amerického kontinentu. A podíváme-li se na tuto skutečnost v duchu pondělního prohlášení Baracka Obamy, že USA budou používat vojenskou sílu, když to bude potřeba a v zájmu Spojených států, i Putinův výrok o agresivní zahraniční politice USA vypadá rázem jinak. Jak by asi dnes vypadalo dění ve světě, kdyby i jiné státy nebo takzvané mocnosti vydávaly prohlášení a konaly v duchu pondělního Obamova výroku? Raději nedomýšlet!“ uvedl poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
„Každá dosavadní vojenská aktivita Američanů je odnepaměti částí světové veřejnosti vnímána jako přílišné vměšování do vnitřních záležitostí daného státu nebo oblasti. Ale i nečinnost Ruska v případě dění na Ukrajině bych si určitě také představoval jinak. Spojené státy rozpoutaly války v Iráku a v Afghánistánu. A jak tuto válku dnes hodnotí jejich spojenec Británie? Podle analýzy Královského ústavu pro obranná studia (RUSI), kterou minulý týden uveřejnil The Daily Telegraph, války v Iráku a Afghánistánu byly strategickým omylem, který britské daňové poplatníky přišel na více než 29 miliard liber, tedy skoro bilion korun. A já bych dodal, že stály hlavně statisíce lidských životů,“ doplnil Fiedler.
„Myslím, že by světoví politici měli spíše sledovat zájem uklidnění a odzbrojování, a ne, kdo má kolik základen,“ uvedl poslanec ANO Vlastimil Vozka.
Putin popsal pouze reálný stav a známá fakta
Podle poslance ČSSD Richarda Dolejše v otázce vojenských aktivit USA Putin popsal pouze reálný stav a známá fakta.
„S tím lze bohužel těžko polemizovat a radost mi to rozhodně nedělá. Nevím však, zda se jedná o agresivitu USA, nebo pouhý mírumilovný projev působení monopolu globální mocnosti a nadnárodních finančních a ekonomických skupin. To si musí každý ujasnit sám v sobě. Z tohoto hlediska pnutí mezi USA a Ruskem nemá černo-bílý rozměr. Krvavé dění na Ukrajině se bohužel stalo produktem uměle vyvolaného mocenského střetu těchto dvou mocností. EU je díky své impotenci evidentně na vedlejší koleji. Zmohla se pouze na podporu polofašistických skupin na Majdanu a dále jen přihlíží a asistuje USA. Paradoxně však právě země EU ponesou největší politické a ekonomické náklady tohoto střetu. Evropské elity se chovají jako figurky bez vlastního a srozumitelného názoru. Proto EU v tomto přirozeně selhává. Měla by to být právě EU, která by v zájmu svých členských států měla přispět k uklidnění situace a dohodě mezi USA a Ruskem, a to nejen ve věci Ukrajiny,“ uvedl Dolejš.
„Primitivní vyvolávání ducha studené války militarizací a harašením zbraněmi nic nevyřeší a pouze prohloubí již tak napjatou situaci. Je přece zřejmé, že každá akce vyvolá další reakci. Ten, kdo na tom bude na obou stranách profitovat, je hlavně zbrojní průmysl a oligarchové obchodující se zbraněmi a přiživující se na válečných konfliktech. To by rozhodně neměla být cesta EU a ani ČR. V tomto směru považuji negativní postoj předsedy vlády Bohuslava Sobotky ve věci možné přítomnosti vojsk USA v ČR za správný, protože za současné situace k tomu není žádný důvod. Je přece evidentní, že země NATO a ani Česká republika nejsou v bezprostředním bezpečnostním ohrožení,“ dodal Dolejš.
Kdo dočůrá dál...
„Kdy už všichni pochopí, že přeměřování se, kdo co má lepší, kdo kolik má kde základen nebo prostě kdo dočůrá dál, nemá žádný smysl. Touto rétorikou totiž uniká samotná podstata celého problému, a to jsou občané suverénních států, kteří jsou naprosto vždy pouze pěšáky na šachovnici tu jedné, tu druhé velmoci. Nadšené přikyvování Východu nebo Západu je hloupost bez kritického přístupu. Lidem na bombardovaném území je jedno, kdo se na tiskovce čím chlubí a jakou příchuť má ten med, který mažou kolem huby tamním politikům. Padají jim bomby na domy a svět se hádá, jestli ten či onen je nebo může být horší. Okamžitě apelujme na zastavení násilí, a pak se bavme, kdo z dua Obama, nebo Putin má být nová miss world,“ myslí poslanec Úsvitu Petr Adam.
„To jsou jen politické řeči, které mě nebaví poslouchat. Oba prezidenti by měli změnit rétoriku a přemýšlet o tom, jak nastolit mír. Nechceme tu další závody ve zbrojení a studenou válku. Mrtvých už je na Ukrajině víc než dost,“ říká europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„S Putinem nesouhlasím. Zatímco Američané měli a mají základny, Rusové si obsazovali ještě nedávno celé země,“ říká místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
„Putin řekl pravdu,“ reagoval poslanec ČSSD Stanislav Huml. Stejně jako Huml reagoval i europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf a s Putinem souhlasí i poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„A kdo okupuje Jižní Osetii a Abcházii a kdo anektoval Krym?“ reagoval poslanec TOP 09 Daniel Korte.
„Ze strany Putina jde o poměrně přesné vyhodnocení reality,“ Miroslav Opálka.
823 základen USA rozmístěných ve více než 130 z 194 zemí světa
Podle oficiálních údajů ministerstva obrany USA provozovaly (vlastnily nebo měly v pronájmu) v roce 2003 kromě 6 000 vojenských základen na vlastním území dalších 702 zahraničních vojenských základen ve 130 zemích světa s více než 253 000 uniformovanými příslušníky armády, zhruba stejným počtem civilních zaměstnanců Pentagonu a zaměstnávajících kolem 44 500 místních pracovníků. To také představovalo 44 870 budov, hangárů, nemocnic a dalších objektů ve vlastnictví ozbrojených sil a dalších více než 4 800 pronajatých objektů.
Údaje z roku 2005 hovoří již o 737 základnách v zahraničí, na kterých sloužilo 196 975 vojáků a přibližně stejný počet civilních zaměstnanců a bylo zaměstnáno dalších 81 425 místních obyvatel. Seznam Pentagonu ale neobsahuje všechny vojenské základny USA v zahraničí.
Podle Wikipedie mají Spojené státy v současné době 823 základen rozmístěných ve více než 130 z 194 zemí světa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
