_635660019304515035.JPG&id=72015)
Před deseti lety byly postkomunistické země východní a střední Evropy všeobecně pokládány za nejspolehlivější proamerické členy NATO a příznivce reforem. V současné době platí to samé. Až na výjimky v podobě řeckého premiéra Alexise Tsiprase, slovenského premiéra Roberta Fica a prezidenta České republiky Miloše Zemana, kteří se zúčastnili oslav u příležitosti 70. výročí skončení 2. světové války v Moskvě. Uctít památku zemřelých vojáků je chvályhodné gesto, ale v kontextu současného dění poněkud nešťastné. A to nejenom proto, že oslav se účastnili autokraté Nazarbajev z Kazachstánu a Maduro z Venezuely. Hlavním důvodem je pokračující agrese Ruska na Ukrajině.
Spolupracovníci Fica a Zemana se snažili zmírnit obavy tím, že se oba politici neúčastnili vojenské přehlídky na Rudém náměstí. Vzhledem k jejich účasti na recepci Vladimira Putina v Kremlu však vše nasvědčuje tomu, že si cíleně budují užší vazby s Kremlem. Vedle těchto dvou politiků je považován za příznivce ruského prezidenta také maďarský premiér Viktor Orbán. V loňském roce byla podepsána mezi Maďarskem a Ruskem dohoda o dostavbě jaderné elektrárny ve výši 12 miliard dolarů.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Až na některé výjimky je bohužel reformní úsilí ve státech střední a východní Evropy minulostí. Hladina korupce na Slovensku, Maďarsku a České republice je podle ukazatelů Světové banky na nejvyšší úrovni od jejich vstupu do Evropské unie. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2013 přiznalo 33 % Slováků, že osobně znají někoho, kdo nabízel či přijal úplatek. To byl téměř trojnásobek počtu obyvatel ze zbytku EU. Možná ještě horší je fakt, že plných 39 % Maďarů a 29 % Slováků považuje za normální, když ve snaze dosáhnout svého cíle nabídnou úředníkovi úplatek. Ve Finsku se ve stejném duchu vyjádřilo například jen 7 % oslovených respondentů.
Bující korupce je hlavním důvodem, proč lidé v tomto regionu nedůvěřují politickým institucím. Výzkum ekonomů Simeona Djankova a Jana Zilinského z Peterson Institute naznačuje, že obyvatelé žijící v postkomunistických zemích jsou výrazně méně spokojeni se svým životem než obyvatelé západní Evropy. Korupce se rozmáhá také v regionech bývalých sovětských republik, kde se zvyšuje vliv Ruska. V Lotyšsku se objevil před šesti lety případ, který vzbudil velké obavy z praní špinavých peněz, v jehož pozadí stálo Rusko. Současný starosta Rigy a vůdce prorusky orientované politické strany Harmonie Nils Ušakovs financoval svoji kampaň s pomocí peněz poskytnutých ruskou zahraniční rozvědkou.
Svůj podíl na tom nese i Brusel. Miliardy eur ze strukturálních fondů totiž skončily v kapsách místních oligarchů, kteří jsou hlavními nositeli korupčních praktik. Podle zjištění Transparency International je např. v Maďarsku běžné, že při zadávání veřejných zakázek se dává úředníkovi v případě vítězství 10 až 15 %. V případě velkých projektů financovaných EU je to ještě více. Nedostatek zájmu Spojených států o dění v této části Evropy se projevuje nechutí středoevropských států investovat větší část HDP do obrany, což je jeden z cílů NATO. Namísto oživení EU a NATO se čím dál tím více těchto států obrací k Rusku. Situace není beznadějná, ale Západ by si měl uvědomit, že v této části Evropy je něco špatně a začít proti tomu něco dělat.
Psali jsme:
_635660017091937052.JPG&id=72011)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
