Fotogalerie: - Američané v Praze
Fotogalerie: - Konvoj cestou z Vyškova
Fotogalerie: - Vítání konvoje na Ruzyni
Fotogalerie: - Americká vojska v Liberci
- Další fotogalerie ZDE
Celý komentář Ireny Ryšánkové:
Většina lidí nechodí konvojům ani mávat, ani si před ně lehat. Průjezd není dočasný pobyt, kdy jednotkou dočasnosti je furt. Konvoj je pryč. Nezůstal, i když na Apríla časopis Týden prorokoval brdskou základnu. Kde jsou ti, kteří skandovali protiválečná hesla na festivalech plných lásky a drog či alespoň obdivovali děti květin a míru? Konvoj odhalil intelektuální, početní a akční bídu levice. Neujasněnost základních tezí, o kterých nepochybovala západoevropská levice už od šedesátých let. Hesla jako „Dejte míru šanci“, „Válka je vůl“, „Žádná raketa není mírová“, „Tanky demokracii ani socialismus nepřivezou“ – jsou dnes mrtva a nebo senilní. Pamětníci chodí demonstrovat snad už pouze před Lidl.
Emoce, srovnatelné snad jen s vítáním Prvního máje, snad trochu opadly. Z jedné strany fousatí staříci, Harleye, usárny a džípy, z druhé strany jiní staříci, čeští lvi a ruské trikolóry. Opravdoví i méně opravdoví přátelé Ruska. Dnes už snad obě strany strčily rekvizity zpátky do kolny a tak je možná čas podívat se, co jsme o sobě zjistili…. Kromě toho, že perfektně podléháme armádou připravenému PR.
Průjezd konvoje americké armády ukázal v plné nahotě to, co jsme o sobě snad ani vědět nechtěli. Že spousta občanů své svršky nakupuje v army shopech. Že demokracie na český způsob neznamená pluralitu názorů, ale ostuzení těch s názorem jiným. Ukázal, že emoce jiskří a hlas rozumu pohasl. Média splnila příkaz a informovala o tom, co připravila v široké koalici armáda herce Stropnického jako divadelní představení. Jak konvoj jede a občané podél silnice mávají, šťastné úsměvy v tváři. Jak se vojáci fotí s dětmi, jak pijí pivo (které jim, samozřejmě, chutná) a vůbec jsou to takoví družní kluci a holky. Jak i jeden jejich transportér nedojel. Dokonce se vyzkoušela i verze českoněmeckého pivního bratrství, když Českoněmecká obchodní komora vydala prohlášení o tom, že se rozhodla darovat americkým vojákům kamión piva. Českého, samozřejmě. A tak občané snadno a lehce podlehli dojmu, že všichni slušní lidé jsou pro.Bandwagoon efekt jako vyšitý.
Celý systém informování byl záměrně a koordinovaně nastaven tak, že kdo je kritický k průjezdu konvoje, je automaticky proruský agent a protiamerický štváč. Placený Putinem. Příležitost pro pravici i proamerické výhonky na levici.
Myšlenka, že někomu vadí konvoj, protože se mu a) nelíbí jakákoliv ukázka síly b) vadí mu armáda jako taková c) vadí mu fakt, že to nebyli spojenci z NATO, ale pouze a jen armáda USA, téměř vůbec nezazněla. Média měla jasno.
Průjezd konvoje byl do jisté míry ozvěnou volby prezidenta, kdy se „národ“ rozdělil na ty hodné, kteří volili „Karla“ a ty zlé, kteří volili Miloše Zemana. Miloš tentokrát většině podlehl také. Proč ne, když o nic nešlo a vzniklý maskovací kouř zmátl Milošovy mediální protivníky?
Ostatně, o čem mají média informovat a jak, sdělil celkem bez obalu ministr obrany Martin Stropnický na své tiskové konferenci. Dozvěděli jsme se, jak je třeba o konvoji hovořit toliko pozitivně. Někteří z našich milých komentátorů dokonce nabyli dojmu, že bychom měli zavést cenzuru, pravicový konzervativec Alexander Tolčinský dokonce touží po cenzuře a chtěl by zabránit zveřejnění názorů jiných, než „těch správných.
Deník e15 si všiml, že Operace Dragounská jízda se zrodila v hlavě generála Bena Hodgese, velitele amerických sil v Evropě. Kdo na belgickém velitelství vymyslel pro aktuální americké vojenské cvičení název Dragounská jízda, ukázal podle autora článku smysl pro dějiny, symboliku i politickou psychologii.
Armádní noviny začaly se zastrašováním demonstrantů. Hrozily vězením pro ty, kteří budou chtít na Američany házet shnilá rajčata a vejce. Ministr obrany Martin Stropnický prohlašoval, že jen na twitterovém účtu „nejmenovaného zastupitelského úřadu“ je stanovisko, že projetí konvoje je protiústavní. Dále měl obavu, že konvoj budou zastavovat lidé s ruskými vlajkami. Rovněž sdělil, že proti průjezdu konvoje „panuje propaganda“. Jakoby „pro“ průjezd konvoje nepanovala. Vcelku pozoruhodné je, že sám ministr obrany byl, ještě pár měsíců před tím, než jsme zvěděli o průjezdu Dragounské jízdy, proti noze spojeneckého vojáka na českém území a dokonce prohlásil, že by „dostal kopřivku“. A vida, zima se překulila v jaro a týž ministr starostlivě vraštil čelo a nabádal média k tomu, aby byla laskavá na konvoj. Což o to, to média laskavá byla. Pravda, budiž ke cti České televizi, že v rámci zpravodajství odvysílala tiskovou konferenci hnutí Ne základnám, které proti průjezdu protestovalo. Bohužel musím konstatovat, že přenos konference poukázal spíš na to, v jak žalostném stavu sdružení nyní je, než na cokoliv jiného.
Je dlužno podotknout, že kromě deníku KSČM Haló noviny s kritikou průjezdu vystupovali spíše jednotlivci, jako například komentátor Martin Hekrdla či Petr Uhl. Stárnoucí trockista si vzpomněl na svoje levičácké mládí a nemlčel.
O odpůrcích konvoje média obecně informovala jako o lidech, kteří jsou nějakým způsobem placeni či ovlivňováni „Kremlem“ a je jich jen drtivá menšina, vedená komunistickou stranou. Kolik bylo těch, kteří byli ke konvoji kritičtí, se ale nedozvíme, relevantní průzkum učiněn nebyl. Mapování postojů české veřejnosti k přejezdu amerického konvoje se stalo součástí manipulace mapování postojů české veřejnosti k přejezdu amerického konvoje. S Dragounskou jízdou prý souhlasí 82 procent občanů a pouhých 17 procent je proti. „Jízda dragounů většině Čechů nevadí, vyjadřuje spojenectví s NATO“. Otázka průzkumu „Jak vnímáte veřejnou diskuzi ohledně průjezdu konvoje“ měla pouze tři varianty odpovědi: nezajímá mě to, zbytečný rozruch, dobře že diskuze probíhá. Otázka čeho průjezd amerického konvoje je výrazem, měla také pouze tři odpovědi: spojenectví s NATO, agrese NATO vůči Rusku, ani jedno. Je tento pohled na realitu dostačující? Nebo dle předem vytvořeného scénáře odděluje jako nesouhlasné pouze radikální odpůrce a všem ostatním podsunuje rámec, ve kterém se má o konvoji uvažovat? „Vnímáme ten konvoj jako propagandistickou součást války,“ uvedl jeden z organizátorů protestů, předseda Strany demokratického socialismu Milan Neubert. O jeho názoru se nediskutovalo, nezapadl do šablony.
Zpravodajství se historií ani symboly nezabývalo. Zabíralo v převážné většině mávající děti, dav zvědavců okolo parkujících Strykerů, barvitou podívanou. Mapku průjezdu kolony, časy zastávek. Prostě pozvánka. Diskuze se vedla převážně pouze s těmi, kteří souhlasili. Někteří dokonce nadšeně. „Pouhých 17 % mě poněkud překvapilo, je to podle mého názoru dost nízké číslo,“ prohlásil pro ČT zástupce ředitele agentury STEM/MARK Tomáš Říha. Pouze 32 procent ze 17% nesouhlasících jsou voliči KSČM. Za agresi proti Rusku viděli průjezd konvoje ženy, lidé vyššího věku a ti, kteří nemají vysokoškolské vzdělání.
Agentura SANEP došla k jiným výsledkům. Souhlas s průjezdem konvoje dle něj vyslovilo 47,1 procenta občanů a opačný názor zastávalo 46,4 procenta respondentů. Nicméně snad jen tisíce lidí šly mávat americkému konvoji, snad jen stovky lidí šly protestovat proti němu.
Realita průzkumy neprověřila. Demonstrantů na Václavském náměstí bylo sice více, než tradičních 150 a záběry na davy mávačů u cest o ničem nevypovídají, ale ani jedna skupina nereprezentuje většinu občanů. Ne každý si mohl vzít volno na to, aby vyjadřoval názor na průjezd. Ne každému to vůbec stálo za to. Poměrně zábavnou složkou pak už byli jen „spontánně se hlásící“ umělci, toužící americké armádě zazpívat. Někteří z nich seděli, pokud mne paměť neklame, i kdysi v Národním divadle.
Zatímco příznivci konvoje se těšili propagandisticky dokonale propracovanému mediálnímu obrazu, odpůrci si svůj mediální obraz vyráběli sami. A bylo vidět, že jsou amatéři. Prakticky chyběly osobnosti, a pokud ne, nedostaly prostor. Mnozí mluvili, málokteří mlčeli. V kakofonii zanikla podstata. Fungování alternativ zdola je vskutku demokratické – nutkavou potřebu vyjadřovat se v nich má kdekdo. Bez ohledu na inteligenci a kvalifikaci. Ačkoliv, těžko říct, kdo platí Jiřího Vyvadila, možná jde jen o rafinovanou léčku tajných služeb, které Vyvadilovi slíbily, že bude ještě jednou senátorem, protože jinak si dost dobře nedokážu jeho reakce vysvětlit. Diskredituje odpůrce války na Ukrajině a dělá z nich lidi mdlého rozumu. Svou manickou výřečností, s jakou se staví do čela neexistujících davů a organizuje odpor jako jejich velitel, ze sebe dělá budoucího pacienta psychiatrické léčebny a terč trollingu na sociální síti. Plní ale skvěle zadání být strašákem do zelí. Směšným a trapným. K němu se přidat je ostudou. Ale nikomu nestojí za to, aby mu to řekl.
Propaganda amerického konvoje byla zkrátka už moc. Expresivně vulgarizovaná, s minimem relevantní diskuze. Premiér Sobotka prohlásil, že rozdělený národ je jen „mediální fikcí“ a americkému vojsku, které byl navštívit, sdělil, že „jsme mnohokrát v dějinách zůstali sami“. A jsme tedy rádi, že máme spojence. No, ty jsme před Mnichovem a Jaltou měli taky, že.
Za jeden z nejpozoruhodnějších mediálních výroků konvojové sezony považuji názor Tomáše Klvani, že nás v roce 1945 Rusové neosvobodili, ale dobyli. Rusové dobyly pouze pozice nacistické armády Střed. Plzeňské nadšení nad tím, že přijela americká kolona, ovšem zcela upřímně chápu, i místní proamerickou nostalgii. Připomíná se mi nadšení devadesátých let nad náhlou přemírou banánů a pokoutné informování mého dětství o tom, že Plzeň vlastně osvobodili ti nepřátelští imperialističtí Američané.
Celá „akce konvoj“ pravděpodobně nebyla touhou spojenců ukázat nám, jak na nás myslí, ale naprosto dokonalá PR a marketingová – či chceme-li propagandistická (ne, to není socialistické slovo, Sacra congregatia de propaganda fide byla založena papežem Řehořem XV roku 1622). A to se vydařilo. Mávátkáři v ulicích, harlejáři na motorkách nadšeně vítali.
Nakonec vlastně vůbec nešlo o konvoj, ale o to, kdo má navrch. Na jedné straně Jiří Vyvadil (ale na které straně vlastně byl?) a na druhé „slušní“ lidé, jako třeba Šafr a Rejžek. „Je potřeba se postavit ostudě, kterou chtějí přátelé Putina udělat naší zemi,“ myslí si editor Svobodného fóra Pavel Šafr. „Jde především o to, abychom byli součástí demokratického Západu,“ dodal Šafr. Ostudou je nemyslet. Ostudou je papouškovat odposlechnuté fráze.
My, kteří jsme se narodili před rokem 1968, jsme zostražiteli. Mé dětství se mi vrátilo ze strany, odkud bych to nečekala.
Psali jsme:
Korunu pak tomu po odjezdu vojsk nasadila poslankyně Miroslava Němcová, která dospěla k názoru, že, jak se tázala při interpelacích premiéra: „Pokud jste tedy takové to propagandistické působení podporované z Ruska zaregistroval, můj dotaz zní takto: Jak hodláte zajistit, aby občané České republiky měli přehled o těchto serverech, o těchto iniciativách. Například některá média už se toho úkolu chopila a na svých stránkách pro své čtenáře nebo posluchače nebo diváky zveřejňují některé tyto adresy, ať už je to například týdeník Echo, Svobodné fórum, v Reflexu mám dojem, že jsem nějaké takové informace četla v České televizi. Chtěla bych se vás zeptat, jestli například vláda nechystá vypracovat takový seznam a vyvěsit jej na svých stránkách a průběžně ji aktualizovat jako jednu z možností obrany, kterou byste poskytl našim občanům.“
Člověku až šel mráz po zádech.
Vzácnou schopnost zůstat stranou davovému třeštění si ponechal bývalý prezident Václav Klaus. A neznámý střihač, který zpravodajství ČT o průjezdu amerických Strykerů zkombinoval s citacemi Troškova filmu "Slunce, seno, jahody" pod názvem slavného výroku drbny z filmu Kelišové „Už jedou!“
Jen zakládající člen ODS, rocker Petr Štěpánek se zamyslel na tím, za jak dlouho se v personálních dotaznících objeví otázka: „Souhlasíte se vstupem spojeneckých vojsk? Pokud je cílem průjezdu amerického konvoje rozesírání české společnosti, tak - všechna čest - práce se daří,“ konstatoval Štěpánek.
Asistent europoslance Svobodných Petra Macha Miroslav Jahoda si všiml, že magazín Forbes popsal v roce 2012 Obamovu politiku jako „intervencionistickou, korporativistickou a nenávidějící volný trh“. Je tedy paradox, že prezident Spojených států provádí politiku, která je v přímém rozporu s programem každé pravicové strany, ale jeho reprezentanty bude vítat pravice a levice demonstrovat, dodal Jahoda.
Sociálně demokratický premiér Bohuslav Sobotka se, v tomto případě, nenechal moc zviklat, ale přesto i on byl poněkud opatrný. „To, že je zde snaha nějakým způsobem ovlivňovat tuto veřejnou diskusi v České republice, to vyplývá - řekněme - ze struktury informací, které poskytují některé, zejména internetové servery, které mají české stránky, nebo které jsou zřízeny a provozovány tady v České republice. Tam si myslím, že ten vliv je ve struktuře informací, tak jak jsou poskytovány, nejviditelnější. Ale pokud se podíváme na zpravodajství veřejnoprávních médií nebo privátních, naprosté většiny privátních médií v České republice, pak se domnívám, že je zde poměrně velká snaha o objektivní přístup k tomu, co se odehrává na Ukrajině. Nemyslím si, že by ten diskurz, ta veřejná debata, která je tady vedena v České republice, byla nějakým způsobem manipulována prostřednictvím nějakého významnějšího proudu informací, které by tady šířila významná média, která mají významný podíl na českém mediálním trhu. Ale ta situace určitě jednoduchá není. Klade to velké nároky i na občany, aby vnímali serióznost zdroje, aby vnímali kredibilitu zdroje, ze kterého získávají informace. Myslím, že tohle je pravděpodobně nejsložitější ve virtuálním prostoru a na sociálních sítích. Řada informací se tváří jako ověřená, seriózní a teprve po podrobnějším studiu po jejím původu může občan dospět k nějakému objektivnějšímu pohledu na to, jestli je to pravda, anebo je to skutečně jenom dezinformace, která byla záměrně vypuštěna do virtuálního prostoru a velmi často se to jednoduchým způsobem ani zjistit nedá. Chci vás ujistit o tom, že vláda České republiky v rámci své kompetence, které má v bezpečnostní oblasti, se snaží o to, aby bezpečnostní složky tuto situaci monitorovaly a aby tuto situaci analyzovaly, popřípadě upozorňovaly vládní orgány na to, pokud by se ukázalo, že některé z informačních zdrojů v České republice podléhají tlaku nebo manipulaci ze zahraničí.“
Znamená to tedy, že bezpečnostní složky budou upozorňovat na informační zdroje, které podléhají manipulaci kterékoliv ze stran a vytvářet jejich seznamy?
Jak ale občan odliší informace z té či oné strany, jestliže jedni i druzí demonstrativně a nekriticky nadšeně lžou či neříkají pravdu z nadšenectví či nedostatku informací?
Nemyslím si, že jsme byli při přejezdu americké kolony svědky ruské propagandy. Myslím, že jsme byli svědky takové pěkné domácí demonstrační hry. Armádně mediální podpásovky. Dobrý den, prapore z hvězd a pruhů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Irena Ryšánková
