Podle Spencerové ukrajinský prezident Petro Porošenko koncem týdne přiznal, že hlavním důvodem, proč souhlasil s Minskem 2, bylo získat čas na obnovení bojeschopnosti armády a upevnění obranných linií. „Ještě před třemi měsíci byla technika prakticky vyřazena z boje a lidé byli po roce v mobilizaci unavení,“ prohlásil Porošenko při prohlídce opevnění u Mariupole. „Ptali se mě, k čemu jsou potřeba minské dohody. Zaprvé potřebujeme mír, zadruhé protože tím získáváme možnost obnovit bojeschopnost armády a postavit opevnění,“ dodal s tím, že Ukrajina „přesně plní všechny body dohody“, je ale připravena rázně odpovědět na „jakékoli ozbrojené akce“, přičemž opakovaně zdůraznil nutnost opětovné integrace Doněcku a Luhansku do Ukrajiny.
Změna ukrajinské ústavy by měla přinést decentralizovaný absolutismus
Spencerová píše i o tom, že vedení rebelských oblastí Doněcka a Luhanska v týdnu vyjádřilo ochotu zůstat v rámci Ukrajiny při zajištění široké autonomie, jak předpokládá Minsk 2 v souvislosti s ústavní decentralizací země, ale šéf ukrajinského parlamentu Vladimir Hrojsman rebely odmítl s tím, že Kyjev bude o změnách ústavy jednat jen s „řádně zvoleným“ vedením obou „lidových“ republik.
Analytička ale upozorňuje na to, že chystaná reforma ukrajinské ústavy směrem k decentralizaci paradoxně počítá s posílením prezidentských pravomocí nad jednotlivými oblastmi. „A tak ukrajinští politologové už mluví o ‚decentralizovaném absolutismu‘,“ podotýká Spencerová.
Ukrajina prý přesouvá na frontu množství těžkých zbraní
Zaznamenala i zprávu o tom, že kyjevská vláda podle doněckých separatistů na hranici dotyku přesouvá značné množství těžkých zbraní. „A tak je nové kolo války, z níž se klasicky obviňují obě strany navzájem, prý na spadnutí,“ upozornila novinářka. Zaujal ji i americký časopis Forbes, který prý vinu za rozněcování války přikládá Kyjevu. V tamním parlamentu už leží také návrh na prohloubení cenzury, a to s požadavkem zakázat veškeré informace z oblastí bojů, pokud je předem neschválí generální štáb. „Krátce předtím Kyjev Radě Evropy oznámil, že v oblasti fronty oficiálně a legálně končí dodržování lidských práv,“ poznamenává Spencerová.
Poukázala také na průzkumy veřejného mínění, které prý odhalují, že skoro 62 procent Ukrajinců je pro ukončení války, i kdyby to znamenalo ztrátu Donbasu. Adekvátně také údajně klesá i podpora Porošenka, Jaceňuka a jejich moci.
Korupce je prý pro Ukrajinu nebezpečnější než ruské tanky
Zatímco ukrajinský premiér Jaceňuk během své návštěvy Washingtonu tvrdil, že Rusko chce ovládnout celou Ukrajinu, Bílý dům mu vágně slíbil pokračování protiruských sankcí. „Ale to spíš souvisí s americko-ruskou geopolitickou přetahovanou než s vlastní pomocí Ukrajině,“ myslí si Spencerová. Podle ní americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová mezitím přímo v Kyjevě tamní vládu upozornila, že příliš mnoho reforem zůstává jen na papíře, poukázala na pokračující neochotu Kyjeva vyšetřit masakry na Majdanu a v Oděse. K tomu americký velvyslanec v Kyjevě Geoffrey Pyatt nečekaně upozornil, že korupce je pro Ukrajinu nebezpečnější než ruské tanky.
Nezvyklou míru americké kritiky pak z iniciativy Johna Conyerse dovršil Kongres USA, když Sněmovna reprezentantů americkým ozbrojeným silám zakázala cvičit a vyzbrojovat bojovníky žoldnéřského praporu Azov, neb jsou to neonacisté.
Velení Azovu, který organizačně spadá pod Národní gardu, se urazilo s tím, že nejsou žádní nacisté, fašisté, natož pak že by byli srovnatelní s Islámským státem, neboť jsou výhradně „jen ukrajinští patrioti“. Urazil se i Kyjev – poradce ministra vnitra Anton Heraščenko vyzval americké tajné služby, aby si na Conyerse „posvítily“, a dodal, že skuteční neonacisté jsou na straně rebelů.
Celý text najdete ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
