Komentátor a publicista Jefim Fištejn se v pátečním Hyde Parku vyjadřoval k situaci na Ukrajině, resp. na Krymu. Tam má být připraveno už na 30 tisíc ruských vojáků. Naznačuje to snad, že nedaleko od našich hranic hrozí vypuknutí války? Zvlášť, pokud přihlédneme k tomu, že proruský krymský parlament už odhlasoval připojení k Rusku a volá po tom, že by se k Ruské federaci měla připojit celá Ukrajina.
Teoreticky mohlo být vše v pořádku, kdyby ...
Nedotknutelnost ukrajinských hranic garantovalo i Rusko, ale dnes prohlašuje, že s tím nemá nic společného. Tím jsme se ocitli ve světě, kde přestává platit mezinárodní právo,“ zdůraznil hned v úvodu Fištejn. Obratem také poukázal na to, že něco jako krymský národ neexistuje, takže nemůže uplatňovat ani právo na sebeurčení.
Teoreticky by mohlo být vše v pořádku, pokud by s odtržením souhlasil původní stát čili Ukrajina. A pokud by se Krym nepřipojil k žádné druhé zemi. „To je důvod, proč byl uznán vznik Kosova. Kdyby se Kosovo chtělo připojit k Albánii, tak by k tomu nedošlo,“ uvedl dále publicista. Vyjádřil velikou obavu nad tím, zda se důvěru v mezinárodní právo podaří opět obnovit.
Je Putin velikým stratégem?
Putin podle Fištejna rozhodně není velkolepý stratég. Usiluje o vytvoření velkého Eurasijského svazu, ale po pádu exprezidenta Janukovyče se tento plán rozpadá. Tak chce použít Krym alespoň k tomu, aby si osladil hořkou porážku. „Putin dokázal na dlouho rozkmotřit dva blízké slovanské národy," dodal Fištejn.
Je ale otázka, zda toto „oslazení“ Krymem skončí. Pokud se ze světa ozve pádná odpověď, možná se Putin na Krymu zastaví. Pokud bude světová odezva příliš slabá, Putin může teoreticky chtít obsadit i východní Ukrajinu.
Pokud by se Ukrajina rozdělila na menší státy, tak by se to podle hosta neobešlo bez krveprolití, protože rodiny tam jsou často ještě mnohem pevnější, než byli v bývalé Jugoslávii, kde došlo při dělení celku k obrovským obětem na životech.
Fištejn se vyjádřil také k sesazení exprezidenta Janukovyče. K tomu prý došlo ústavní většinou v parlamentu, v němž měl po volbách v roce 2012 většinu právě Janukovyč se svou Stranou regionů. Takže názor změnili jeho vlastní poslanci.
Čím se liší konání Ruska od vojenských operací USA
Postup těchto dvou států nelze podle Fištejna příliš srovnávat. Na Krymu zatím nepadly výstřely, protože ukrajinská armáda nekladla odpor. Pokud už vojáci USA vstoupili do nějaké země, šli tam pod svými vlajkami, zatímco Rusové vstoupili na Krym anonymně. Ozývají se hlasy, že lidé mají na dvorku obrněný transportér, takže se mohla rychle zrodit domobrana. "To je další výsměch,“ zdůraznil host. Stranou jeho pozornosti nezůstala ani myšlenka, že dnes nikdo nepochybuje o tom, že Saddám Husajn v Iráku vlastnil chemické zbraně.
„Nikdo neudělal pro jednotu Ukrajinců tolik, kolik udělal Putin,“ řekl také host. Ukrajinský národ je přitom relativně mladý a různorodý. Na Ukrajině ale došlo k revolučnímu posunu a k demokratickým volbám teprve dojde. Tam získají přístup mezinárodní pozorovatelé, kteří naopak nejsou vpouštěni právě na Krym.
Byli ostřelovači na Majdanu z USA?
Fištejn také nepochybuje o tom, že ostřelovači, kteří stříleli do občanů na Majdanu, nepocházeli z řad demonstrantů. V souvislosti s ukrajinskými protesty se mluví o řadě verzí, ale jedna verze sama o sobě ještě není důkazem vůbec ničeho. Existují odposlechy, na nichž údajní ostřelovači mluví rusky. „Ale pokud někdo chce, ať si věří tomu, že to byli třeba Američané,“ kroutil hlavou.
Co by se muselo stát, aby dnes západ zaútočil proti Rusku, ptal se následně jeden z televizních diváků? A nehrozí, že se bude situace na Ukrajině za deset let opakovat?
Host začal odpovědí na druhou otázku. Ukrajina se potýká s hlubokými ekonomickými problémy, takže další těžkosti podle Fištejna nelze vyloučit. Ukrajinci se ale dnes vzepřeli proti nápadu začlenit Ukrajinu do Eurasijského svazu, kde často vládnou doživotní diktátoři. Východní soused EU o podobný scénář podle všeho nestojí. „A pokud Rusku nechá Ukrajinu na pokoji, tak se podle mého situace opakovat nebude.
„V zbrojený konflikt já nevěřím,“ uvedl dále Fištejn. Proč? Především proto, že EU je hodně slabá, změnila se prý dokonce v rozbředlý močál, v němž mizí i evropské hodnoty. Přijaté sankce by byly velmi slabé. A Spojené státy vyklízí své pozice ve světě, za což dokonce prezident Obama dostal Nobelovu cenu míru. USA by ale mohly zabavit majetky ruských oligarchů. Rusko podle publicisty majetky západních firem nezabaví, protože by si pod sebou Rusko podřízlo jednu z větví, na kterých stojí.
Protofašisty dnes najdeme spíš v Rusku
Často také zaznívá námitka, že v ukrajinské vládě dnes sedí fašisté a neonacisté. Podle Fištejna je ale realita trochu jiná, silné nacionalistické až protofašistické nálady panují v Rusku, kde dnes panuje takřka fobie z Ukrajiny. Publicista v této souvislosti poznamenal, že na Majdanu zemřeli i Rusové a dva Bělorusové. „Ve Lvově dokonce vyhlásili ruský den a mluvili jen rusky, aby ukázali, že nejsou žádní fašisté,“ zaznělo také z úst hosta.
Zastal se také české televize. Ta prý informuje odpovědně a především tak činí přímo z místa dění, nikoli od nějakého stolu. „Straní ale demokracii a evropským hodnotám,“ což je podle Fištejna třeba ocenit. Čeští politici by se také měli postavit za západní hodnoty, vzhledem ke své historické zkušenosti, ale i vzhledem k budoucnosti. I na nás by se totiž mohli vztahovat nároky země, která porušuj mezinárodní právo.
Nakonec pronesl i několik slov k Juliji Tymošenkové. „Tymošenková má vlastí stranu a současný premiér pochází z této strany, ale momentálně Julije Tymošenková na Ukrajině není populární. Proto taky na Západ nejezdí Tymošenková, ale současný premiér nebo Kličko,“ řekl Fištejn.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
